Turecko přijímá desítky a odesílá desetitisíce, stěžuje si na příliv uprchlíků řecký ministr

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 1. 2016 19:59
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ve středu znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud desetitisíců blízkovýchodních uprchlíků, kteří přes obě země míří Evropy. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval zároveň před snahou některých zemí činit z Atén původce krize.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Atény - Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas viní z odpovědnosti za příliv uprchlíků Turecko.

"V poslední době Turecko přijalo zpátky 123 migrantů, ale poslalo jich (do Řecka) 60 tisíc," prohlásil ve středu Muzalas v rozhovoru pro řeckou televizi Skai, aniž upřesnil, o jak dlouhém období mluví.

Ministři vnitra zemí EU v pondělí požádali Evropskou komisi o zhodnocení, zda Řecko stačí na ochranu vnější hranice unie, aby se případně přistoupilo k dlouhodobějším kontrolám hranic uvnitř schengenského prostoru volného pohybu osob. To by zejména pro Řecko znamenalo, že by se přesun běženců přes jeho území hodně zpomalil.

Podle deníku Ta Nea ministr Muzalas vyjádřil znepokojení nad tlakem ze strany zemí EU a připustil, že může dojít v otázce kontroly hranic k dalším jednostranným krokům. Varoval přitom před snahou vytvářet z Řecka černou ovci uprchlické krize a podotkl, že unie je v otázce nejednotná.

Nemůžeme migranty vracet násilím

Muzalas při této příležitosti zkritizoval belgického státního tajemníka pro azyl a migraci Thea Franckena, který vyzval Řecko, aby násilně vracelo přistěhovalce do Turecka. Jak již konstatovala agentura pro ochranu vnějších hranic EU Frontex, takovéto praktiky by odporovaly mezinárodnímu i unijnímu právu. Jakmile se cizinci dostanou na území EU, musí se unijní úřady jejich žádostí o přijetí zabývat.

Mluvčí Frontexu Ewa Moncureová agentuře AFP v pondělí řekla, že přílivu cizinců do Řecka prakticky nelze zabránit, protože moře nelze přehradit plotem jako kus pevniny a protože oblast s mnoha řeckými ostrovy, kam se běženci mohou dostat, je rozlehlá. Podle ní je také nesmysl chtít provádět identifikaci na otevřeném moři. Běženci často ani nemají žádné doklady.

Muzalas ve středu řekl, že hlavním závěrem pondělního zasedání unijních ministrů vnitra bylo konstatování, že klíčovou roli v uprchlické otázce nadále hraje Turecko, které nesplnilo úkoly, jež se zavázalo splnit.

"Navrhli jsme, aby migranti a uprchlíci, až dorazí na řecké pobřeží na člunech, byli přepočítáni a prošli hotspoty. Migranti by se oddělili od uprchlíků a další den by se vrátili do Turecka," poznamenal řecký ministr.

Eurokomisař: 60 procent ekonomických migrantů

Podle nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse tvoří ekonomičtí přistěhovalci asi 60 procent cizinců mířících do Evropy. Většinou jde prý o Maročany či Tunisany.

Evropská komise dnes ve zprávě, kterou deník Kathimerini označil za ultimátum, vydala takzvané schengenské hodnocení, v němž konstatovala, že loni v polovině listopadu Řecko nebylo schopné nelegální migranty efektivně identifikovat a registrovat. Muzalas připustil, že budování hotspotů, tedy center, kde mají být běženci evidováni, nabralo zpoždění. Slíbil nicméně, že střediska umístěná zejména na řeckých ostrovech u Turecka budou hotová koncem února a naplno začnou fungovat počátkem března.

Muzalas také uvedl, že Řecko pokročilo s budováním dalších dvou větších táborů pro uprchlíky poblíž metropole Atén a Soluně na severu země. Ubytovací kapacita aténského střediska bude ale pro 1000, maximálně 1500 osob.

V rozhovoru pro Kathimerini Muzalas i v této souvislosti zkritizoval belgického státního tajemníka, který navrhoval, aby u Atén vznikl tábor pro 400 tisíc uprchlíků. Muzalas řekl, že se s Jambonovým stanoviskem ostatní ministři neztotožnili. Kromě neúnosných logistických nároků na udržování takovéhoto centra by příliš vysoké byly finanční výdaje, odhadované na 20 milionů eur denně (540,5 milionu Kč). Na pořádek by muselo dohlížet přes 130 tisíc policistů, odhadl podle Muzalase také italský ministr vnitra Angelino Alfano.

Bohuslav Sobotka je pro, aby vznikl jakýsi záložní hraniční systém na linii Bulharsko-Makedonie. Premiér tuto úvahu ale nedomyslel. | Video: David Klimeš
 

Právě se děje

před 12 minutami

RRTV musí doplatit miliony korun odvolaným radním, potvrdil soud

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) musí svým šesti bývalým členům vyplatit celkem přes 14 milionů korun jako náhradu ušlé mzdy. Ve středu to pravomocně potvrdil soud, který zamítl odvolání vysílací rady. Přiznanou částku ještě výrazně navýší úroky z prodlení. Rada bude muset hradit i dalších zhruba 2,4 milionu, které muži vynaložili na soudní řízení.

Šestici radních odvolal v roce 2003 z funkce tehdejší premiér Vladimír Špidla, a to v souvislosti s arbitráží mezi Českem a Central European Media Enterprises (CME). Premiér Špidla tehdy vysílací radu odvolal, protože podle sněmovny opakovaně závažně neplnila své povinnosti a Česko kvůli tomu arbitráž prohrálo. Justice poté konstatovala, že Špidlovo rozhodnutí bylo nezákonné.

Bývalí radní Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Petr Žantovský, Josef Musil, Jiří Novotný a Petr Štěpánek se žalobou domáhali toho, aby jim RRTV doplatila mzdu od jejich odvolání až do vypršení šestiletého funkčního období. Soudy nakonec každému z nich přiznaly přes dva miliony korun. Období, po které muži nemohli vykonávat svou činnost, totiž vyhodnotily jako překážku v práci. Nejvíce - 2,88 milionu korun - dostal Duspiva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy