Turecko zakázalo německým poslancům návštěvu letecké základny. Zvážíme jinou, řekla Merkelová

ČTK ČTK
15. 5. 2017 14:10
Turecko zakázalo německým poslancům vstup na vojenskou základnu Incirlik. Momentálně ji přitom využívají německé ozbrojené síly. Oficiálním důvodem je to, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, které Ankara obviňuje z podílu na loňském neúspěšném pokusu o puč. Na turecké rozhodnutí zareagovala i kancléřka Angela Merkelová, podle které bude Německo v takovém případě hledat nové místo. Zvažuje prý Jordánsko.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Ankara/Berlín - Turecko zakázalo německým poslancům navštívit jihotureckou leteckou základnu Incirlik. Tu v současné době německé ozbrojené síly využívají v rámci boje proti teroristickému hnutí Islámský stát (IS).

Německé ministerstvo zahraničí postup Ankary označilo za naprosto nepřijatelný a uvedlo, že zváží stažení německých vojáků.

Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že spolková republika bude hledat novou základnu. Návštěva Incirliku byla plánovaná na toto úterý.

Poslanci ohlásili svou cestu na základnu již před několika týdny, Ankara se ale do této záležitosti dlouhou dobu nevměšovala. V sobotu se ovšem německé ministerstvo zahraničí od Turecka dozvědělo, že Ankara vstup poslancům neumožní.

Oficiální důvod podle DPA je to, že Německo poskytlo azyl tureckým vojákům, kteří se do vlasti kvůli obavám ze stíhání v souvislosti s loňským nepodařeným pučem nechtějí vrátit.

Turecko již loni kvůli vyhroceným vztahům bránilo německým poslancům v návštěvě německých vojáků na základě Incirlik. Loni v říjnu je nakonec na základnu pustilo, od té doby se ale žádný německý zákonodárce na Incirlik nepodíval.

Přesun do Jordánska?

Na konci března deník Die Welt napsal, že kvůli napjatým vztahům s Ankarou německá armáda hledá na Blízkém východě a ve východním Středomoří leteckou základnu, kterou by mohla v případě nutnosti využívat místo Incirliku.

V této souvislosti se spekulovalo o Kuvajtu, Jordánsku nebo Kypru.

To nyní potvrdila i Merkelová. "Je to nepříjemné a různými kanály jsme to Turecku dali jasně najevo," řekla na tiskové konferenci v Berlíně k rozhodnutí Ankary.

"Rozhovory dále povedeme, ale paralelně se samozřejmě budeme snažit, abychom to, co je v nynějším mandátu, mohli uskutečňovat, to znamená hledat alternativy k Incirliku," podotkla dále. Za jednu z možných alternativ označila Jordánsko.

Merkelová také uvedla, že je "absolutně nutné", aby němečtí poslanci mohli navštěvovat své vojáky.

O možnosti stažení německých vojáků v pondělí hovořil i mluvčí německého ministerstva zahraničí Martin Schäfer. "V takovéto situaci musíme myslet, jak pokračovat dále," vysvětlil.

Šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel se nicméně podle Schäfera chce tento týden během návštěvy v USA pokusit spor s Tureckem urovnat. Gabriel má totiž v plánu jednání s představiteli koalice bojující proti IS.

Na tureckých základnách Konya a Incirlik je v současnosti vedle vojáků řady dalších členských zemí Severoatlantické aliance také zhruba 270 německých vojáků. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z IS. Do přímých bojových akcích se ale Německo nezapojuje, v Turecku má monitorovací a tankovací letouny.

Nový armádní nanodron Snipe pomáhá při průzkumných misích. | Video: AeroVironment Inc.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy