Erdogan touží po jaderné bombě. Ve hře je i vědec, který kradl tajné dokumenty

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
22. 10. 2019 6:43
Turecké ambice sahají dál než k pásu u hranic se Sýrií. Prezident Recep Erdogan chce atomovou bombu. A teď jeho pozice posílila natolik, že je pravděpodobné, že si tohle přání pokusí splnit.
Turecká armáda v severní Sýrii.
Turecká armáda v severní Sýrii. | Foto: Reuters

"Některé země mají rakety s jadernými hlavicemi, ne jen jednu nebo dvě. Ale my je mít nemůžeme. Tohle nemohu přijmout," postěžoval si v září na mezinárodní pořádky během zasedání jeho vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.

Turecko se svými ambicemi v poslední době příliš netajilo, ale teď, když se dostalo do střetu i se svými spojenci v NATO, zkouší Erdogan zajít ještě dál. Když mu západní svět nedokázal zabránit zaútočit na Kurdy, dlouholeté spojence Západu v boji proti Islámskému státu, jak mu zakáže vybudování jaderné bomby? ptá se americký deník New York Times.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní

Mezinárodní smlouva vstoupila v platnosti v roce 1970, když jí rok předtím podepsalo 189 zemí. Ty, které jadernou zbraň už vlastní (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína), se zavázaly k odzbrojení. Ostatní země se vzdaly práva je vyrábět nebo jinak získávat. Podepsalo ji i Turecko. Ke smlouvě se nepřidaly pouze tři země: Indie, Izrael a Pákistán. Později ji vypověděla i KLDR.

Turecko má k jadernému programu nakročeno. Vlastní výzkumné reaktory a naleziště uranu. Buduje svou první jadernou elektrárnu, s jejíž výstavbou mu pomáhá ruská státní společnost Rosatom. Jaderný odpad z elektrárny by mohl sloužit pro výrobu paliva pro zbraň.

Přesto by podle expertů Ankaře trvalo vyrobit si jadernou zbraň ještě několik let. Elektrárna má fungovat až od roku 2023 a budovat vlastní jaderný program by pro Turecko bylo příliš drahé. Existuje ale riziko, že prezident Erdogan to urychlí a atomovou zbraň si jednoduše koupí.

Tajná spolupráce s pákistánským vědcem

Ankara má podle všeho tajné vazby na Abdula Kádira Chána, pákistánského jaderného vědce přezdívaného jako otec pákistánské jaderné bomby. Jde o nechvalně známého obchodníka pohybujícího se na černém jaderném trhu. V 70. letech žil v Nizozemsku a pracoval ve společnosti zabývající se obohacováním uranu, ve které kradl tajné dokumenty, s nimiž pak uprchl do Pákistánu.

Chán má na svědomí největší nezákonné šíření jaderných zbraní v historii. Prodal důležité vybavení na jejich výrobu například Libyi, Íránu a KLDR. 

Vědec podle zjištění londýnské organizace Mezinárodní institut pro strategická studia působil také v Turecku, které krylo dovoz klíčových částí z Evropy a jejich šíření mezi zákazníky. Jedním z nich mohla být přímo Ankara.

Americké jaderné zbraně

Navíc na území Turecka jaderné zbraně jsou. Bylo veřejným tajemstvím, že Američané mají na turecké letecké základně na jihu země asi 50 jaderných pum. Minulý týden se v médiích spekulovalo o tom, že se je Spojené státy snaží z Turecka přesunout. Prezident Donald Trump jejich existenci potvrdil během tiskové konference minulou středu, kdy novináře ujistil, že si je Bílý dům jistý tím, že jsou zbraně v bezpečí.

USA má jaderné zbraně v Turecku údajně už 60 let. Vztahy mezi Ankarou a Washingtonem se ale po turecké ofenzivě na severu Sýrie výrazně zhoršily. Letecká základna Incirlik leží nedaleko syrské hranice. Ještě nedávno odtud startovaly americké letouny, které v Sýrii bojovaly proti takzvanému Islámskému státu.

Minulý čtvrtek sice americký viceprezident Mike Pence s Erdoganem domluvil pětidenní příměří, které mají kurdské jednotky využít k evakuaci a uvolnění prostoru podél syrsko-turecké hranice, ale Turecko připomíná rozjetý vlak. Skutečné dohody, které budou mít vliv na situaci v Sýrii, očekávají americká média tento týden po jednání Erdogana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

"Jejich chování je posledních několik let hrozné. Myslím, že se odklánějí od Západu," nechal se slyšet už minulý týden americký ministr obrany Mark Epster. 

Video: Lenka Klicperová o situaci na severu Sýrie během turecké ofenzivy

Kurdové se cítí zrazeni, jsou tam uprchlíci, kteří pláčou a ptají se, proč se jim to stalo, líčí novinářka Lenka Klicperová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 45 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy