Lokalizace teroristů je v Turecku obtížná, říká bývalý šéf rozvědky. Splývají etnicky i vizuálně

Jan Gazdík Jan Gazdík
29. 6. 2016 19:30
Ačkoliv má Turecko jeden z nejvyšších obranných rozpočtů v NATO (19,1 miliardy dolarů), je kvůli své poloze, etnickému a náboženskému složení obyvatelstva, ale také nejednoznačnému postoji k Islámskému státu v mimořádně složité bezpečnostní situaci. V rozhovoru s Aktuálně.cz na to po útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu upozorňuje František Štěpánek. Bývalý generální konzul v Turecku, který pracoval též jako šéf Vojenské zpravodajské služby.
Turecké zásahové jednotky na Atatürkově letišti po atentátu.
Turecké zásahové jednotky na Atatürkově letišti po atentátu. | Foto: Reuters

Jaké jsou podle vás motivy útoku teroristů na mezinárodní letiště v Istanbulu?

František Štěpánek: Připomínám, že teroristických útoků bylo v Turecku letos už několik a vždy bylo dost složité analyzovat jejich příčiny. Tentokrát bych z toho ale vyloučil Kurdy, kteří si podle mě už uvědomují, že terorem své požadavky na turecké vládě neprosadí.

Až dosud navíc útočili převážně proti policejním stanicím či armádním cílům zejména na východě země. Velmi pravděpodobně šlo tedy o islamisty. A zatím můžeme jen spekulovat o jejich motivech.

Co se jako vysvětlení nabízí především?

Turecko se například v těchto dnech opět po letech usmířilo s Izraelem (izraelská armáda před šesti lety zaútočila na tureckou loď Mavi Marmara, která chtěla prolomit blokádu Gazy a doručit tam humanitární pomoc - pozn. red.). Útočníci by tedy mohli být součástí sítě spících islamistických buněk nenávidějících Židy. Tahle varianta mně přijde velmi pravděpodobná.

Leckdo určitě namítne: proč by muslim zabíjel muslima? Uvědomme si ale, že za Islámský stát nebojují jen muslimové. Turecko je ale v každém případě pro Islámský stát protivníkem.

Motivem útoku může být i to, že chrám Hagia Sofia je nyní, v době ramadánu, opět otevřen k modlitbám. První prezident Turecka Kemal Atatürk tento chrám jako sakrální místo v roce 1924 zrušil a zřídil v něm muzeum.

Už dlouho se spekuluje o dvojí hře Turecka. Bojuje sice s Islámským státem, ale zároveň podporuje jeho umírněnější větve, které se snaží nasměrovat proti Kurdům. Není tahle "hra" pro Turecko nebezpečná?

Samozřejmě že je, a podle mě nejde jen o spekulace. Turecko hraje složitou - a dle mého názoru i nebezpečnou - hru. I tím, že se snaží využít islamisty v boji proti Kurdům.

Islamisté masakrují a unášejí Kurdy - tohle Turecku vyhovuje. Proto se snaží umírněné islamisty (pokud něco takového vůbec existuje) nasměrovat proti Kurdům.

Úterní útok na mezinárodní letiště v Istanbulu mohl být i důsledkem nějaké neshody či konfliktu s těmito "umírněnými" islamisty. Těch příčin je i vzhledem ke složitosti regionu, který Turecko představuje, mnoho.

Jeden z mnoha rozporů v chování Turecka je například i v tom, že usiluje o bezvízový styk s Evropskou unií a časem snad i o vstup do ní. Zároveň by ale moc rádo hrálo první housle v islámském světě. Tohle se zatím dost tluče.

Turecko investuje do své obrany a bezpečnosti ve srovnání s partnerskými aliančními zeměmi až nestandardně vysoké částky - ročně 2,3 procenta HDP, což je asi 19,1 miliardy dolarů. Tím spíš zaráží četnost teroristických úderů. Jak si vysvětlujete tento rozpor? 

Je to tak trochu stejný problém jako v některých částech Francie nebo třeba v belgické čtvrti Molenbeek.

Nejsem z těch, pro něž je každý muslim terorista. Nicméně islamisté v podobných částech evropských měst - a tím spíše v Turecku - etnicky i vizuálně splývají s místním obyvatelstvem. Lokalizace těchto lidí je tudíž velmi obtížná.

To byste pak museli přistoupit k vládě absolutního diktátu nebo možná teroru a nikdy byste všechny teroristy na svém území stejně nepochytali. Není navíc v silách zpravodajských služeb či policie, aby stály každému podezřelému u zadku.

Pokud vím, tak Atatürkovo letiště v Istanbulu je snad nejlépe hlídané letiště na světě. Jak na něj tedy mohli teroristé zaútočit?

To je pravda. Lépe střežené letiště jsem ještě neviděl. I proto se ale útočníci - což je velmi důležité - nedostali daleko.

Když se na tureckých letištích chcete dostat do volného prostoru, musíte projít bezpečnostním rámem a kontrolou. A po ní následuje několik dalších. Než usednete do letadla, projdete tedy minimálně třemi či čtyřmi kontrolami.

Možná víte, jak to vypadá před Atatürkovým letištěm. Valí se k němu vlna taxíků v několika proudech, které tvoří dlouhé fronty. A ti tři přece přijeli taxíkem.

Pak už stačilo jen vystoupit. Jak chcete tento lidský příliv pružně kontrolovat? Každý rozvoj, který slouží lidem, souvisí se slabými místy a teroristé se je snaží využít.

Jak moc může teror v Turecku tuto na turismus orientovanou zemi ekonomicky postihnout?

Určitě se to do návštěvnosti Turecka promítne. Do této země se jen složitě jezdí autobusy. Turismus je orientován především na leteckou dopravu. No a hlavním přepravním uzlem je právě Istanbul.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy