Erdogan se snaží ruskou invazi vytěžit. Při blokování NATO mu jde i o nové stíhačky

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
20. 5. 2022 10:21
Ještě když si před měsícem volali finští a turečtí politici, Ankara podpořila severskou zemi ve vstupu do NATO. Teď ale otočila. Turecko jako jedna ze dvou členských zemí Severoatlantické aliance odmítá vstup Švédska i Finska. Tvrdí, že pomáhají kurdským teroristům. Podle expertky se ale Turecko pouze snaží současnou situaci vytěžit a zlepšit svou pozici na mezinárodním poli.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | Foto: Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu zopakoval, že nesouhlasí s přijetím Švédska a Finska do NATO. Dodal, že se země ani nemusí namáhat posílat do Ankary delegaci, protože s nimi nyní nechce jednat. Takto ostře proti přijetí skandinávských zemí nevystupuje ani Chorvatsko. Jeho prezident Zoran Milanović se nechal slyšet, že požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti. Tamní vláda to ale odmítá s tím, že prezident zastává proruské postoje.

"Turecko má pocit, že Finsko a Švédsko chtějí vstoupit do NATO kvůli své bezpečnosti, ale neberou v potaz bezpečnostní otázky Turecka," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz Karolína Lahučká, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Oficiálním důvodem, proč Turecko nechce severské země do aliance vpustit, je jejich postoj vůči Kurdům. Švédsko financuje kurdské jednotky v Sýrii a obě země nechtějí vydávat příslušníky této menšiny, které Ankara považuje za teroristy, zpět do Turecka.

Strana kurdských pracujících (PKK) je v Turecku, ale i v USA nebo Evropské unii považována za teroristickou organizaci. Snaží se vytvořit vlastní kurdský stát a v posledních letech otevřeně mluví o sesazení Erdogana. Turecko ale za teroristy považuje i další kurdské organizace. Kvůli boji s PKK má Erdoganova vláda už několik let vojáky i v iráckém a syrském pohraničí, které sousedí s jihovýchodním Tureckem, obývaným velkou kurdskou menšinou.

Ve Švédsku žije na 100 tisíc Kurdů a ve Finsku asi 15 tisíc. V Turecku jsou dlouhodobě diskriminováni a Erdoganův režim poslal mnoho z nich do vězení, včetně poslanců. Mezi více než 30 lidmi, jejichž vydáním do Turecka Ankara podmiňuje souhlas s rozšířením NATO, je mimo jiné dlouholetý bojovník za svobodu slova v Turecku Ragip Zarakolu, uvedla turecká nezávislá agentura Bianet.

Situace navíc připomíná rok 2009, kdy si Erdogan podmiňoval jmenování nového šéfa NATO Anderse Rasmussena tím, že Dánsko musí zrušit kurdskou televizní stanici, připomíná Jonathan Eyal, ředitel britského think-tanku RUSI. Rasmussen nakonec jmenován byl a o rok později zmíněná stanice opravdu zanikla.

Vyjednávání a kompromis

Severské státy nicméně doufají, že se jedná o nedorozumění, které budou moci snadno vyřešit. Švédský ministr financí Mikael Damberg v pondělí prohlásil, že jeho země bere všechny hrozby spojené s terorismem velmi vážně. "Všechny nejasnosti vyřešíme diplomatickou cestou," dodal.

"Myslím, že všichni očekávají, že po dlouhých jednáních na to Turecko kývne. Turecko se asi neodváží jejich vstup vysloveně vetovat. Erdogan ani slovo veto nikdy nepoužil," upřesňuje Lahučká. Naopak se podle ní země snaží situaci využít jako příležitost k prosazení vlastních zájmů.

Souhlasí s ní i další odborníci. "Řada jeho požadavků ohledně PKK je pro Turecko typická. Ale k tomu, aby se Erdogan takto postavil Americe, ho vedou i vnitropolitické důvody. (Turecká) ekonomika je v troskách a jeho popularita je na historickém minimu," říká Eyal. Také šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přestože přijetí nových zemí musí schválit všechny členské státy.

Turecko se potýká s obrovskou inflací, která vystoupala už na 67 procent. Pro Erdogana je to obzvlášť velký problém, protože ho příští rok čekají volby. Americká stanice CNN připomíná, že současný turecký prezident před volbami často používá "siláckou" rétoriku, díky které získá větší podporu lidí.

"Erdogan se bude snažit získávat politické body doma tím, že hodnota Turecka ve světě stoupá a Turecko je právě díky němu světovým hráčem. Zemí, která je slyšet a může rozhodovat," míní Lahučká. Současná krize na Ukrajině zemi i jejímu prezidentovi podle ní hraje do karet.

Sankce za prodej zbraní

"Od doby, kdy začala válka na Ukrajině, se v Turecku dveře netrhnou a najednou tam všichni politici jezdí a jednají," dodává analytička AMO. Erdogan podle ní spoléhá na to, že získá zahraniční investice, které pomohou znovu rozjet tureckou ekonomiku.

USA a další západní státy totiž na Turecko v roce 2020 uvalily sankce kvůli nákupu ruských zbraní. USA navíc v reakci na turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 zrušily tureckou účast v programu stíhaček F-35. Právě i to se nyní může stát obsahem vyjednávání o přijetí Finska a Švédska do NATO. Naznačil to ostatně samotný prezident. "Nepodpoříme ve vstupu do NATO ty, kdo na Turecko uvalují sankce," prohlásil Erdogan v pondělí.

Druhá nejsilnější armáda NATO má silný zbrojní průmysl, vyrábí například drony Bayraktar, momentálně ale nemůže sehnat součástky, vysvětluje Lahučká. Tím trpí celý průmysl, což ještě zhoršuje ekonomickou situaci v zemi.

Klíčem k celému problému mohou být i vztahy Turecka a Spojených států. "Prezident to téměř jistě vidí jako možnost, jak vyřešit problémy s už stálými členy NATO, hlavně s administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, který si Erdogana drží od těla," myslí si Asli Aydıntaşbaşová z think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR).

Erdogan ve středu oznámil, že o rozšíření NATO by měl jednat turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem v rámci takzvaného turecko-amerického strategického mechanismu. Prezident doufá, že se mu povede Washington přinutit, aby mu povolil nakoupit modernizované stíhačky F-16.

Video: Finsko a Švédsko míří do NATO. Řekne Turecko ne? 

Dalšími hosty vysílání jsou podnikatelé Jiří Diblík a Ondřej Kopecký, vítězka soutěže Peče celá země Martina Kynstlerová a režisér Michal Samir. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 3 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy