Šavle a nenávist. Senátní usnesení o genocidě zažehlo ostrý spor dvou velvyslanců

Helena Truchlá Helena Truchlá
11. 6. 2020 5:30
Většina bodů schůze českého Senátu na konci května se týkala koronavirové krize. Kromě toho ale senátoři na návrh Milana Štěcha (ČSSD) schválili usnesení, kterým odsoudili sto let starou "genocidu Arménů na území Osmanské říše". Turecku, nástupnické zemi někdejšího státu, se to nelíbí. A na pozadí senátního usnesení se rozhořel spor velvyslanců obou zemí.
Protesty v Arménii, ilustrační foto.
Protesty v Arménii, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Místopředseda horní komory parlamentu Milan Štěch se k návrhu podle svých slov odhodlal poté, co kavkazskou zemi sám navštívil. Senát přitom vyzval k přijetí usnesení u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války, a ne na jaře, kdy si Arméni sto let staré události sami připomínají. "Historické prameny hovoří o tom, že konání německých nacistů bylo motivováno tím, že dostatečně nebyla odsouzena genocida Osmanské říše na Arménech již za první světové války," vysvětluje Štěch deníku Aktuálně.cz svou motivaci. 

Masové deportace a vraždění Arménů na území Osmanské říše zejména v letech 1915 a 1916 označuje řada států světa, Mezinárodní asociace vědců zkoumajících genocidy (IAGS), výbor Organizace spojených národů i Evropský parlament za genocidu. Udávaný počet obětí se liší, arménská strana hovoří až o 1,5 milionu, turecká uznává 300 tisíc.

Turecká diplomacie Štěchův schválený návrh odsoudila. "Přijetí rezoluce v době, kdy celý svět bojuje s koronavirovou pandemií a v Senátu bylo jen málo členů, také ukazuje zákeřnou mentalitu, která za (návrhem) stojí," zareagovalo na senátní usnesení turecké ministerstvo zahraničí. V Senátu bylo během hlasování přítomných 59 z celkem 80 členů komory.  

Turecký velvyslanec v Česku Egemen Bağış usnesení označil za "marnou snahu těch, kteří se pokoušejí přepsat historii v zájmu svých každodenních politických zájmů". A na stránkách anglickojazyčného českého média Prague Morning se dostal do sporu se svým arménským protějškem, velvyslancem Ašotem Hovakimjanem. Ten senátní rozhodnutí chválil i na svém facebookovém účtu. 

"Na Karlově mostě je socha rytířů, kteří ve středověku zachránili křesťanské zajatce z rukou Osmanů. A pod nimi je socha Turka se šavlí, který uvězněné a trpící křesťany střeží. Lituji, že za 300 let se toho změnilo jen málo a Turecko nadále komunikuje jazykem výhrůžek," napsal Hovakimjan v reakci na kritiku tureckého ministerstva.

Pohádky z 18. století

Zatímco třímilionová Arménie je většinově křesťanskou zemí, drtivá většina z 82 milionů obyvatel Turecka jsou muslimové. 

Velvyslanec Bağış Hovakimjanova slova označil za podněcování k nepřátelství. "Komentář velvyslance je jasným příkladem arménské nenávisti, která plní jedem mysli lidí v mnoha koutech naší planety. Důrazně odsuzujeme snahy poskvrnit turecký lid nepodloženými tvrzeními a pohádkami z 18. století," napsal Bağış. 

Podle arménského velvyslance není podstata událostí první poloviny 20. století něco, o čem by se mělo diskutovat. "Popíračství je nejhorší formou pokračování genocidy a bezpečnostní hrozbou pro můj domov a můj lid. Upřímně doufám, že velvyslanec Bağış se připojí ke skupině statečných tureckých intelektuálů, aktivistů a obhájců lidských práv, kteří oficiální (turecký, pozn. red.) příběh otevřeně zpochybňují, a uzná arménskou genocidu, aby tak otevřel cestu smíření mezi Turky a Armény," řekl Hovakimjan deníku Aktuálně.cz. "I v budoucnu budeme hájit turecký pohled," zareagoval na dotazy velvyslanec Bağış. 

Egemen Bağış
Egemen Bağış | Foto: Wikimedia Commons - Küçükçekmece / CC BY-SA 2.0
Ašot Hovakimjan
Ašot Hovakimjan | Foto: Embassy of the Republic of Armenia to the Czech Republic

Pod pojmem "genocida" je myšleno "úplné nebo částečné zničení národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny". Genocidu Arménů oficiálně uznává několik desítek států světa včetně Německa, Francie, Polska nebo Spojených států. Poslanecká sněmovna českého parlamentu to udělala již před třemi lety v dubnu. Za genocidu označil likvidaci Arménů v minulosti také prezident Miloš Zeman.

Petříček nesouhlasí

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) je ale jiného názoru. "Podle ministerstva usnesení přijaté Senátem neodráží vládní pozici k tragickým událostem v Osmanské říši, při nichž bylo v letech první světové války a počátkem 20. let 20. století zavražděno více než milion Arménů. V tomto duchu informoval pan ministr i tureckého velvyslance. Česká vláda tyto události odsuzuje, ale jejich hodnocením by se měli zabývat především nezávislí historikové," odpověděla na dotazy Aktuálně.cz mluvčí resortu Zuzana Štíchová. 

Turecký velvyslanec kvůli senátnímu usnesení mezitím navštívil také současného předsedu horní komory Miloše Vystrčila (ODS). "Jasně mi sdělil, že to usnesení nepomáhá rozvoji česko-tureckých vztahů, protože oni jsou přesvědčeni, že o genocidu nešlo," popisuje Vystrčil průběh schůzky, která se odehrála 5. června. 

Turecko, nástupnický stát Osmanské říše, hovoří v této souvislosti o občanské válce. Odmítá, že by šlo o systematickou snahu o zničení Arménů, a naopak zdůrazňuje, že v období první světové války zahynulo také mnoho etnických Turků.

"Já jsem velvyslanci oznámil, že se jedná o vůli nezávislého českého Senátu, ne o snahu se vůči Turecku nějak vymezovat. Podle toho, jak jeho vyjádření zněla, jsem měl pocit, že obě strany tu situaci přijaly, a já za sebe ji považuji za uzavřenou," dodává Vystrčil. 

Erdoğanův muž

Současný turecký velvyslanec v Praze měl v minulosti velmi blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi. V minulosti byl poslancem za jeho Stranu spravedlnosti a rozvoje a jedním z jeho nejbližších poradců. Do roku 2013 působil jako ministr pro evropské záležitosti ve vládě sestavené tehdy ještě premiérem Erdoğanem. Zodpovídal mimo jiné za přístupové rozhovory Turecka s Evropskou unií. 

O křeslo ve vládě Bağış přišel společně s dalšími ministry v souvislosti s finančním skandálem v nejvyšších patrech turecké politiky. V případu, který souvisel s obcházením sankcí uvalených západními zeměmi na Írán, figuroval Bağış mezi podezřelými. Nikdy ale nebyl obviněn. Po vypršení poslaneckého mandátu v roce 2015 pak z politiky na několik let zmizel. V listopadu loňského roku se Bağış stal velvyslancem v Česku. 

Turecký kolorit

Podle analytika Ondřeje Ditrycha, který se na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze věnuje mimo jiné etnopolitickým konfliktům a evropské bezpečnosti, je reakce na usnesení českého Senátu pro Turecko typická. "Je to z jejich strany spíš kolorit, obecný postup, kterým reagují na podobné rezoluce, které přijaly ostatní státy," vysvětluje.

Podobnou zkušenost popisuje také Štěch, který stál mezi lety 2010 a 2018 v čele horní komory. "Pamatuji si, že mě tehdy navštívil bývalý turecký velvyslanec, aby mi řekl, že se ty události neodehrály tak, jak popisují dostupné prameny," popisuje. 

Podle Ditrycha významné narušení vztahů kvůli otázce sto let starých událostí nehrozí. "Aktuálním tématem jsou naopak třeba zbrojní exporty, respektive vloni pozastavené licence na ně v reakci na tureckou vojenskou intervenci v severní Sýrii," míní. 

O zákazu vývozu zbraní rozhodla česká vláda vloni v říjnu poté, co Turecko zahájilo vojenskou operaci na syrském území se zdůvodněním, že tam Ankara chce vytvořit bezpečnostní zónu pro uprchlíky.

Vyvraždění Arménů na území Osmanské říše

  • Docházelo k němu za vlády takzvaných Mladých Turků v oblasti východní Anatolie (dnešní východní Turecko) za první světové války a po ní. 
  • Oblast byla historicky obývaná arménskými křesťany, už v 15. a 16. století se ale dostala pod nadvládu Osmanů. Na začátku 20. století tu žilo asi 2,5 milionů Arménů společně s Kurdy. 
  • Násilnosti na Arménech propukaly už od konce 19. století, společně s tím, jak část z nich začala usilovat o větší nezávislost. 
  • V roce 1908 se k moci v Turecku dostala strana Mladých Turků, která Armény považovala za spojence evropských států, a tím pádem hrozbu suverenitě Osmanské říše. Zhruba kolem roku 1915 začaly turecké síly s likvidací arménského obyvatelstva. Nakonec zemřelo podle různých odhadů stovky tisíc až 1,5 milionu lidí. 
  • Turecko trvale odmítá, že šlo o genocidu. Tehdejší Armény považuje za rebely, které bylo nutné potlačit během národní krize, jakou světová válka pro říši představovala. Použití pojmu "genocida" v souvislosti s událostmi kolem roku 1915 hodnotí jako porušení mezinárodního práva a odmítá, že by existovala politická nebo akademická shoda na jeho užívání. 
  • Turecká strana také zdůrazňuje, že v posledních letech Arménii nabízí vytvoření společné historické komise, která by se událostmi zabývala. Arménská strana zase kritizuje, že Turecko ve věci odmítá spolupráci s Organizací spojených národů. 

Zdroj: Encyclopædia Britannica, veřejná vyjádření představitelů obou zemí. 

 

Právě se děje

Další zprávy