Proč se rozhodl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pro útok na severovýchod Sýrie?
Chce oslabit de facto nezávislý kurdský stát, který vznikl na severu Sýrie po porážce Islámského státu. Považuje ho za hrozbu, protože je inspirací i pro turecké Kurdy. Ankara se desetiletí obává toho, že se Kurdové na jihovýchodě Turecka budou chtít odtrhnout a vytvoří samostatný stát.
V Turecku nyní žije 3,6 milionu syrských uprchlíků a Erdogan chce část z nich - mluví zhruba o jednom až dvou milionech - přesunout na území, která turecká armáda při nadcházející ofenzivě dobude na Kurdech. Zóna má být dlouhá téměř 500 kilometrů, do vnitrozemí má zasahovat přes 30 kilometrů.
This map by Turkish journalist @Ozkok_A reveals what #Turkey's safe zone in northern #Syria might look like, if Ankara's military campaign against the #YPG makes its desired progress. pic.twitter.com/RcZN18hLif
— Samuel Ramani (@SamRamani2) August 6, 2019
Dá se očekávat, že armáda syrských Kurdů bude klást tvrdý odpor?
Bez podpory letectva a s nedostatkem zbraní patrně nebude mít moc šancí ofenzivě zabránit, spíše ji dokáže jen zbrzdit. Kurdové mají zhruba šedesátitisícovou armádu, která si říká Syrské obranné síly (SDF). Spojené státy ji vyzbrojily a vycvičily v době války s Islámským státem, která skončila v roce 2017.
Vedle Kurdů jsou v armádě SDF i Arabové. Podle dostupných informací nedisponují ani protitankovými, ani protileteckými střelami. Další vojenskou silou syrských Kurdů jsou Lidové obranné jednotky (YPG), které mají ještě menší a starší arzenál zbraní a munice.
Proč chce Erdogan odsunout syrské uprchlíky?
Ještě před několika lety turecká média uváděla, že příliv Syřanů je přínosem pro ekonomiku. Situace se ale změnila. V Turecku roste inflace a nezaměstnanost, pohled na přítomnost uprchlíků v zemi je dnes mnohem kritičtější.
Turecko v poslední době také méně brání Syřanům, Iráčanům a Afgháncům, aby přecházeli do Řecka, přestože se k uzavření této migrační trasy zavázalo v dohodě s Evropskou unií v roce 2016. EU mu za to poslala miliardy eur.
"Podle průzkumu až 80 procent Turků si přeje návrat Syřanů domů. Mnozí pracují načerno a ti, kteří je zaměstnávají, dostávají vysoké pokuty. Úřady se je snaží dostat z velkých měst, hlavně z Istanbulu," řekl Aktuálně.cz ředitel české Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Dohoda EU s Tureckem ani podle něj moc nefunguje. "V srpnu přišlo do Řecka z Turecka 8103 lidí. V týdnu od 30. září do 6. října přišlo 2144 lidí. Vypadá to, že Turci moc nebrání lidem odcházet, Řekové skoro nikoho nevracejí," dodává.
Jaké jsou první reakce ve světě na začátek turecké operace?
Téměř nikdo ji nepodpořil. Evropská unie vyzvala Ankaru k zastavení útoku a upozornila ji, že na přesídlení syrských uprchlíků do zóny pod tureckou kontrolu finančně nepřispěje.
Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že ofenziva může vést k návratu Islámského státu, poraženého v Sýrii hlavně Kurdy s americkou leteckou pomocí. "Je to nebezpečné, Turecko musí ofenzivu okamžitě zastavit," uvedla francouzská ministryně obrany Florence Parlyová.
"Spojené státy neschvalují tento útok a jasně Turecku řekly, že tato operace je špatný nápad," řekl ve středu americký prezident Donald Trump. Pohrozil Turecku ekonomickou pohromou, pokud se pokusí zničit Kurdy. Po víkendovém telefonátu s Erdoganem ale Trump rozhodl o tom, že se američtí vojáci ze zóny, kterou chce obsadit turecká armáda, stáhnou.
Bude nějak reagovat Rusko a režim syrského prezidenta Bašára Asada, který je na pomoci Moskvy závislý?
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že Turecko má právo na zajištění ochrany své hranice, ale že všechny armády, které nejsou v Sýrii se souhlasem legitimní vlády, tedy Asadovy, by měly Sýrii opustit. Agentura Reuters předpovídá, že pokud USA stáhnou všech tisíc vojáků ze Sýrie, pokusí se Asad dostat pod kontrolu veškeré území, které nebude obsazeno Tureckem.
