Turecká invaze do Sýrie a čelní srážka s Ruskem? Dopadneme špatně, říká turecký generál

Martin Novák Martin Novák
5. 2. 2016 15:30
Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Turečtí vojáci.
Turečtí vojáci. | Foto: Reuters

Istanbul/Praha - Syrská armáda, Hizballáh a příslušníci íránských Revolučních gard obkličují - za masivní podpory ruských bombardérů - povstalce na východě Aleppa a odstřihli je od zásobovací trasy z Turecka.

Moskva obviňuje Ankaru, že u hranice soustřeďuje vojáky a zbraně. "Ruská armáda zaznamenala více signálů o přípravách tureckých ozbrojených sil k akci na syrském území," uvedl mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Hrozí tedy přece jenom rusko-turecká válka a turecká pozemní intervence v Sýrii? Nevypadá to příliš pravděpodobně, z několika důvodů.

Turecko má sice druhou největší armádu v Severoatlantické alianci a významný vojenský průmysl: 615 000 vojáků v základní službě, 450 000 rezervistů, 4200 tanků, 6500 obrněných transportérů, téměř tři a půl tisíce děl různých typů, skoro dva tisíce letounů a přibližně 850 helikoptér.

Část sil je však vázaná konfliktem se Stranou kurdských pracujících (PKK).

Turci nejsou operaci v Sýrii nakloněni

Prestižní deník Zaman ve své nedávné analýze uvedl, že armáda bez souvislejší přípravy není s to podniknout větší pozemní operaci v zahraničí.

"Pokud by se nedařila a byla by provedena rychle bez důkladného naplánování, pro vládu a prezidenta by měla zničující politické následky," napsal list ještě před tím, než v Sýrii intervenovaly loni 30. září ruské bombardéry.

Veřejné mínění v Turecku není nakloněno zásahu a zjevně není vůle obětovat kvůli Sýrii životy tureckých vojáků.

Několik průzkumů během posledních let vesměs potvrdilo, že podpora přímého tureckého zapojení do války v sousední zemi je nízká.

Například loni v červenci se pro intervenci v Sýrii vyslovilo jen 24 procent dotázaných, 68 procent bylo proti.

V tureckých médiích se objevily oficiálně nepotvrzené zprávy, že prezident Recep Tayyip Erdogan zvažoval pozemní invazi na sever Sýrie s cílem vytvořit tam nárazníkovou zónu, ale armádní špičky jej od toho odradily.

Generál ve výslužbě a nyní analytik Národního centra prot bezpečnostní a zahraničněpolitický výzkum v Ankaře Naim Baburoglu soudí, že Ruský prezident Vladimir Putin se snaží po sestřelení letadla Su-24 loni 24.lstiopadu vyprovokovat Turecko k vojenskému konfliktu, ale podle něj by to ale pro Turecko nedopadlo dobře.

"Putin se snaží o odvetu za sestřelení Su-24. Kdyby Rusové sestřelili několik tureckých stíhaček F-16, byl by doma za hrdinu a ponížil by Turecko. NATO by ale sotva nějak Turecku pomohlo. Rozhodnutí musí být jednomyslná, a zatímco USA a Velká Británie by třeba vyjádřily podporu, Německo nebo Řecko těžko. Intervence v Sýrii by byla katastrofou,“ uvádí Baburoglu.

Ankaře vadí, že Rusko podporuje vojenské síly syrských Kurdů, nazvané Jednotky lidové ochrany (YPG). Ty ovládají většinu území na severu Sýrie a pro tureckou vládu jsou nepřítelem kvůli kontaktům s kurdskými separatisty v Turecku.

Turci posílají zbraně některým skupinám bojujícím v Sýrii proti režimu Bašára Asada. Například organizace Ahrár al-Šám dostává protitankové střely. Umožňují také pohyb bojovníků přes hranice a jejich léčení v tureckých nemocnicích.

Kritici uvádějí, že se tam léči i džihádisté z teroristické organizace Islámský stát (IS) nebo syrské odnože Al-Káidy (Fronty al-Nusrá) a vydávají se za členy jiných skupin. Například Svobodné syrské armády (FSA), která začala bojovat proti Asadovi už v roce 2011 a již tvořili hlavně dezertéři.

Islámský stát provedl v Turecku několik teroristických útoků. Naposledy 16. ledna v Istanbulu, kde zemřelo jedenáct německých turistů. Nyní staví turecká armáda na syrských hranicích v místech ovládaných Islámským státem betonovou bariéru.

Reportéři Rádia Svobodná Evropa zjišťovali v Moskvě, jak Rusové reagují na nedávné sestřelení jejich vojenského letadla na turecko-syrské hranici. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Agentura Fitch potvrdila rating Česka. Očekává, že se země s ekonomickými dopady vypořádá

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Česka na stupni AA-. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že agentura se hodnocení v dohledné době nechystá změnit.

Stabilní výhled podle agentury odráží očekávání, že se v Česu podaří díky přiměřené politické reakci absorbovat šok, který pandemie covidu-19 znamená pro domácí a zahraniční poptávku a že se česká ekonomika díky postupnému rušení protikoronavirových omezení a vakcinaci stabilizuje. Fitch odhaduje, že se na stavu hospodářství pozitivně projeví investice z fondů Evropské unie a vyzdvihuje silný český trh práce.

Podle české ministryně financí Aleny Schillerové není překvapením, že si ČR svou "skvělou pozici" v očích mezinárodních a nezávislých autorit bezpečně udržuje, míra veřejného zadlužení totiž zemi podle ní řadí mezi "nejdisciplinovanější ekonomiky" v EU.

Zdroj: ČTK
Další zprávy