Turecká invaze do Sýrie a čelní srážka s Ruskem? Dopadneme špatně, říká turecký generál

Martin Novák Martin Novák
5. 2. 2016 15:30
Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Turečtí vojáci.
Turečtí vojáci. | Foto: Reuters

Istanbul/Praha - Syrská armáda, Hizballáh a příslušníci íránských Revolučních gard obkličují - za masivní podpory ruských bombardérů - povstalce na východě Aleppa a odstřihli je od zásobovací trasy z Turecka.

Moskva obviňuje Ankaru, že u hranice soustřeďuje vojáky a zbraně. "Ruská armáda zaznamenala více signálů o přípravách tureckých ozbrojených sil k akci na syrském území," uvedl mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Hrozí tedy přece jenom rusko-turecká válka a turecká pozemní intervence v Sýrii? Nevypadá to příliš pravděpodobně, z několika důvodů.

Turecko má sice druhou největší armádu v Severoatlantické alianci a významný vojenský průmysl: 615 000 vojáků v základní službě, 450 000 rezervistů, 4200 tanků, 6500 obrněných transportérů, téměř tři a půl tisíce děl různých typů, skoro dva tisíce letounů a přibližně 850 helikoptér.

Část sil je však vázaná konfliktem se Stranou kurdských pracujících (PKK).

Turci nejsou operaci v Sýrii nakloněni

Prestižní deník Zaman ve své nedávné analýze uvedl, že armáda bez souvislejší přípravy není s to podniknout větší pozemní operaci v zahraničí.

"Pokud by se nedařila a byla by provedena rychle bez důkladného naplánování, pro vládu a prezidenta by měla zničující politické následky," napsal list ještě před tím, než v Sýrii intervenovaly loni 30. září ruské bombardéry.

Veřejné mínění v Turecku není nakloněno zásahu a zjevně není vůle obětovat kvůli Sýrii životy tureckých vojáků.

Několik průzkumů během posledních let vesměs potvrdilo, že podpora přímého tureckého zapojení do války v sousední zemi je nízká.

Například loni v červenci se pro intervenci v Sýrii vyslovilo jen 24 procent dotázaných, 68 procent bylo proti.

V tureckých médiích se objevily oficiálně nepotvrzené zprávy, že prezident Recep Tayyip Erdogan zvažoval pozemní invazi na sever Sýrie s cílem vytvořit tam nárazníkovou zónu, ale armádní špičky jej od toho odradily.

Generál ve výslužbě a nyní analytik Národního centra prot bezpečnostní a zahraničněpolitický výzkum v Ankaře Naim Baburoglu soudí, že Ruský prezident Vladimir Putin se snaží po sestřelení letadla Su-24 loni 24.lstiopadu vyprovokovat Turecko k vojenskému konfliktu, ale podle něj by to ale pro Turecko nedopadlo dobře.

"Putin se snaží o odvetu za sestřelení Su-24. Kdyby Rusové sestřelili několik tureckých stíhaček F-16, byl by doma za hrdinu a ponížil by Turecko. NATO by ale sotva nějak Turecku pomohlo. Rozhodnutí musí být jednomyslná, a zatímco USA a Velká Británie by třeba vyjádřily podporu, Německo nebo Řecko těžko. Intervence v Sýrii by byla katastrofou,“ uvádí Baburoglu.

Ankaře vadí, že Rusko podporuje vojenské síly syrských Kurdů, nazvané Jednotky lidové ochrany (YPG). Ty ovládají většinu území na severu Sýrie a pro tureckou vládu jsou nepřítelem kvůli kontaktům s kurdskými separatisty v Turecku.

Turci posílají zbraně některým skupinám bojujícím v Sýrii proti režimu Bašára Asada. Například organizace Ahrár al-Šám dostává protitankové střely. Umožňují také pohyb bojovníků přes hranice a jejich léčení v tureckých nemocnicích.

Kritici uvádějí, že se tam léči i džihádisté z teroristické organizace Islámský stát (IS) nebo syrské odnože Al-Káidy (Fronty al-Nusrá) a vydávají se za členy jiných skupin. Například Svobodné syrské armády (FSA), která začala bojovat proti Asadovi už v roce 2011 a již tvořili hlavně dezertéři.

Islámský stát provedl v Turecku několik teroristických útoků. Naposledy 16. ledna v Istanbulu, kde zemřelo jedenáct německých turistů. Nyní staví turecká armáda na syrských hranicích v místech ovládaných Islámským státem betonovou bariéru.

Reportéři Rádia Svobodná Evropa zjišťovali v Moskvě, jak Rusové reagují na nedávné sestřelení jejich vojenského letadla na turecko-syrské hranici. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 14 minutami

Trump podal měsíc po volbách další žalobu, chce zneplatnit 200 tisíc hlasů ve Wisconsinu

Kampaň stížností amerického prezidenta Donalda Trumpa na výsledky letošních voleb pokračuje i téměř měsíc po skončení hlasování. Nejvyššímu soudu ve Wisconsinu dnes jeho tým předložil žalobu, která požaduje zneplatnění více než 200 000 hlasovacích lístků, informovala agentura AP. S podobnými požadavky zatím prezident u žádného soudu neuspěl.

Wisconsinské úřady v pondělí potvrdily, že hlasování v prezidentských volbách zde vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden, a to o více než 20 000 hlasů, což odpovídá asi šesti desetinám procentního bodu. Oficiálním vyhlášením výsledků se rozběhla pětidenní lhůta, v níž je ještě kandidáti mohou napadat. Trump už předtím avizoval, že z jeho strany přijde žaloba.

Wisconsinský nejvyšší soud dnes potvrdil, že podání obdržel, avšak neuvedl, zda se záležitostí bude podrobněji zabývat. Soud podle AP zároveň zvažuje, zda přijme dvě další stížnosti požadující diskvalifikaci některých hlasů z prezidentské volby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy