Ankara - Vítězství prezidenta Erdogana v nedávném dubnovém referendu o rozšíření jeho pravomocí spustilo v Turecku další vlnu personálních čistek.
O víkendu přišlo o práci skoro čtyři tisíce lidí ze státní správy a z armády. Ve středu dostalo výpověď devět tisíc policistů.
Všichni kvůli podezření, že jsou ve spojení s tureckým duchovním Fethullahem Gülenem a že loni v červenci podporovali převrat proti prezidentovi Recepu Erdoganovi.
Bilance čistek je v Turecku za deset měsíců od pokusu o puč alarmující: 120 tisíc lidí přišlo o práci, čtyři tisíce byly zatčené.
Recep Tayyip Erdogan sice v dubnovém referendu zvítězil a prosadil výrazné rozšíření svých dosavadních pravomocí. Vítězství v hlasování ale bylo těsné - pro změnu turecké ústavy a silnější postavení prezidenta hlasovalo jen 51,4 procenta voličů, kteří přišli k hlasovacím urnám.
V největších tureckých městech - Istanbulu, Ankaře, Izmiru nebo Antalyi - byla většina proti.
Prezident Erdogan tak sice bude mít od roku 2019 například neomezenou kontrolu nad soudnictvím. Ve funkci by mohl zůstat až do roku 2029. V úterý se taky znovu stal formálně členem své politické strany AKP. A koncem května stane pravděpodobně opět v jejím čele.
Zároveň ale taky proti sobě sjednocuje tureckou opozici.
Pestrá opozice
Jde o Kurdy, levici i Turky zasažené čistkami po pokusu o převrat. Stejně jako o část tureckých nacionalistů a bývalých Erdoganových voličů.
Těch paradoxně není málo.
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (APK) a Nacionálně činná strana (MHP) dostaly v parlamentních volbách v roce 2015 dohromady přes šedesát procent hlasů.
V dubnovém referendu sice obě podpořily Erdogana a rozšíření prezidentských pravomocí, ale získaly v něm společně jen lehce přes 50 procent hlasů. Vyslyšelo je tedy méně Turků než v roce 2015.
K tomu je navíc potřeba připočíst fakt, že odpůrci změn ústavy letos skoro neměli přístup do tureckých televizí nebo rádií a nemohli před hlasováním vést rovnocennou kampaň.
Ekonomické problémy
Podle reportérů německého týdeníku Der Spiegel se od tureckého prezidenta Erdogana odvrací a bude odvracet městská střední třída.
Svou roli v tom hraje i ekonomika.
Po letech strmého růstu prochází Turecko hospodářskou stagnací. Nezaměstnanost vyskočila na třináct procent a kurz turecké liry vůči dolaru je nejnižší od roku 1981.
Kvůli terorismu i válce v sousední Sýrii ubylo v Turecku zahraničních turistů, což je pro jedno z důležitých odvětví tamní ekonomiky velká rána.
Končí taky s velkou pravděpodobností námluvy Ankary a Bruselu ohledně vstupu Turecka do Evropské unie.
Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn řekl v úterý na Maltě, že "Turecko jednoznačně ztrácí evropskou perspektivu". "Musíme se v našem partnerství vydat jiným směrem," uvedl Hahn.
EU je přitom největším obchodním partnerem Turecka.
Pokud rozhovory mezi Ankarou a Bruselem skončí, nedosáhne navíc prezident Erdogan jednoho z hlavních zahraničněpolitických cílů. Tedy zrušení víz pro Turky cestující do členských zemí Evropské unie.
Jeho pozici paradoxně příliš neposiluje ani vítězné dubnové referendum o rozšíření prezidentských pravomocí.
"Hlasování mělo jednoznačně posílit Erdoganovu pozici. Těsným výsledkem i obviněním ze zfalšování ale spíš ohrožuje jeho možnosti vládnout v Turecku neomezeně a bez odporu," uzavírá pro deník Wall Street Journal expert na islámské země Yaroslav Trofimov.
