Čistky a represe v Turecku po referendu sílí. Prezident Erdogan ale proti sobě sjednocuje opozici

Martin Novák Martin Novák
3. 5. 2017 17:05
Postavit se veřejně proti tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi je čím dál větší riziko. V nedávném referendu posílil své formální pravomoci a podle kritiků v zemi zavádí autokratickou moc. Lidem, kteří se Erdoganovi otevřeně postaví, hrozí v Turecku obvinění z terorismu, vězení nebo propuštění ze zaměstnání. Rostoucí vliv prezidenta a jeho vládní strany AKP ale taky sjednocuje tureckou opozici. Problém jsou pro Erdogana i nové hospodářské problémy Turecka, které přicházejí po letech ekonomického růstu.
Turečtí policisté zatýkají účastíky nepovolené prvomájové demonstrace v Istanbulu.
Turečtí policisté zatýkají účastíky nepovolené prvomájové demonstrace v Istanbulu. | Foto: Reuters

Ankara - Vítězství prezidenta Erdogana v nedávném dubnovém referendu o rozšíření jeho pravomocí spustilo v Turecku další vlnu personálních čistek. 

O víkendu přišlo o práci skoro čtyři tisíce lidí ze státní správy a z armády. Ve středu dostalo výpověď devět tisíc policistů.

Všichni kvůli podezření, že jsou ve spojení s tureckým duchovním Fethullahem Gülenem a že loni v červenci podporovali převrat proti prezidentovi Recepu Erdoganovi.

Bilance čistek je v Turecku za deset měsíců od pokusu o puč alarmující: 120 tisíc lidí přišlo o práci, čtyři tisíce byly zatčené.

Recep Tayyip Erdogan sice v dubnovém referendu zvítězil a prosadil výrazné rozšíření svých dosavadních pravomocí. Vítězství v hlasování ale bylo těsné - pro změnu turecké ústavy a silnější postavení prezidenta hlasovalo jen 51,4 procenta voličů, kteří přišli k hlasovacím urnám. 

V největších tureckých městech - Istanbulu, Ankaře, Izmiru nebo Antalyi - byla většina proti.

Prezident Erdogan tak sice bude mít od roku 2019 například neomezenou kontrolu nad soudnictvím. Ve funkci by mohl zůstat až do roku 2029. V úterý se taky znovu stal formálně členem své politické strany AKP. A koncem května stane pravděpodobně opět v jejím čele.   

Zároveň ale taky proti sobě sjednocuje tureckou opozici.

Pestrá opozice 

Jde o Kurdy, levici i Turky zasažené čistkami po pokusu o převrat. Stejně jako o část tureckých nacionalistů a bývalých Erdoganových voličů.

Těch paradoxně není málo.

Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (APK) a Nacionálně činná strana (MHP) dostaly v parlamentních volbách v roce 2015 dohromady přes šedesát procent hlasů.

V dubnovém referendu sice obě podpořily Erdogana a rozšíření prezidentských pravomocí, ale získaly v něm společně jen lehce přes 50 procent hlasů. Vyslyšelo je tedy méně Turků než v roce 2015.

K tomu je navíc potřeba připočíst fakt, že odpůrci změn ústavy letos skoro neměli přístup do tureckých televizí nebo rádií a nemohli před hlasováním vést rovnocennou kampaň.

Ekonomické problémy

Podle reportérů německého týdeníku Der Spiegel se od tureckého prezidenta Erdogana odvrací a bude odvracet městská střední třída.

Svou roli v tom hraje i ekonomika.

Po letech strmého růstu prochází Turecko hospodářskou stagnací. Nezaměstnanost vyskočila na třináct procent a kurz turecké liry vůči dolaru je nejnižší od roku 1981.

Kvůli terorismu i válce v sousední Sýrii ubylo v Turecku zahraničních turistů, což je pro jedno z důležitých odvětví tamní ekonomiky velká rána.

Končí taky s velkou pravděpodobností námluvy Ankary a Bruselu ohledně vstupu Turecka do Evropské unie.

Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn řekl v úterý na Maltě, že "Turecko jednoznačně ztrácí evropskou perspektivu". "Musíme se v našem partnerství vydat jiným směrem," uvedl Hahn.

EU je přitom největším obchodním partnerem Turecka.

Pokud rozhovory mezi Ankarou a Bruselem skončí, nedosáhne navíc prezident Erdogan jednoho z hlavních zahraničněpolitických cílů. Tedy zrušení víz pro Turky cestující do členských zemí Evropské unie.

Jeho pozici paradoxně příliš neposiluje ani vítězné dubnové referendum o rozšíření prezidentských pravomocí.  

"Hlasování mělo jednoznačně posílit Erdoganovu pozici. Těsným výsledkem i obviněním ze zfalšování ale spíš ohrožuje jeho možnosti vládnout v Turecku neomezeně a bez odporu," uzavírá pro deník Wall Street Journal expert na islámské země Yaroslav Trofimov.

Erdogan vedl diskreditační kampaň proti opozici, ty, co volili NE označil za teroristy. | Video: dvtv
 

Právě se děje

před 34 minutami

Obránce Jeřábek skončil v Teplicích a posílil Jablonec

Fotbalový obránce Michal Jeřábek bude hrát za Jablonec, se kterým podepsal smlouvu do konce června 2022. Šestadvacetiletý stoper naposledy působil v Teplicích, kde byl po podzimu přeřazen do B-týmu.

"Příchod do Jablonce je pro mě velký krok vpřed. V tak velkém klubu jsem ještě nepůsobil. Je to klub, co má ty nejvyšší ambice a každoročně útočí na evropské poháry. V posledních letech se to Jablonci úspěšně daří," řekl Jeřábek pro web třetího celku tabulky.

Odchovanec pražské Dukly přišel do Teplic v lednu 2016 a v severočeském mužstvu dlouho patřil k oporám. Na podzim ho přibrzdilo zranění kolena a zasáhl jen do 10 utkání nejvyšší soutěže. Jeřábek pak se "Skláři" odmítl prodloužit smlouvu, která by mu skončila po sezoně, a byl přeřazen do třetiligové rezervy. Proti tomu se zadák se 127 ligovými zápasy a pěti góly ohradil na sociálních sítích.

před 35 minutami

Zpěvačka Adele v září vydá první album po pěti letech

Jedenatřicetiletá britská popová zpěvačka Adele v září vydá čtvrté studiové album. Napsal to britský deník The Sun, podle nějž Adele desku oznámila v londýnské restauraci The Mason's Arms při oslavě kamarádčiny svatby. "Očekávejte mé album v září," vzkázala svatebčanům. Adele, která se zhruba před rokem rozešla s manželem, s nímž má syna, na svatbě zazpívala dvě písně. Veřejně tak učinila poprvé od dvou vyprodaných večerů ve Wembley v červnu 2017. Naposledy zpěvačka roku 2015 vydala desku nazvanou 25. Její nejúspěšnější nahrávky jménem 21 se prodalo přes 25 milionů kopií.

Zdroj: The Sun/ČTK
Další zprávy