Benediktův vstřícný postoj k cestě Turecka do Evropské unie, jeho výzvy k dialogu a usmíření mezi křesťany i muslimy a další proslovy na veřejných místech daly zapomenout na hněv, kterým papeže ještě před dvěma měsíci Turci a další muslimové častovali po jeho citacích o násilí a islámu.
Herzlich Willkommen, Bruder
Chválí ho politici i lidé na ulicích. Novináři, kteří ještě před několika dny prorokovali návštěvě neúspěch, jsou přímo nadšeni.
""Miluji Turky," vkládá papeži do úst na titulní stránce nejčtenější deník Hürriyet. Vyjadřuje potěšení nad tím, že Benedikt XVI. osobně odsloužil mši v údajném domě Panny Marie v Efesu.
"Papež získal srdce Turků," konstatuje deník Posta.
Uznání vyslovil dokonce i islamistický deník Yeni Safak: "Buď vítán, bratře, Herzlich Willkommen, Bruder," napsal list v titulku.
"Způsobem pro všechny zcela nečekaným se návštěva změnila ve snahu o islámsko-křesťanské usmíření," zdůrazňuje liberální deník Radikál.
Chvály se zřejmě Benedikt dočká i po dnešním večeru, kdy navštívil za doprovodu muslimských duchovních Modrou mešitu v Istanbulu. Známý svatostánek ze 17. století, který je jednou z nejslavnějších mešit na světě.
Chrám,mešita, nakonec muzeum
Ještě před tím Benedikt zavítal i do muzea Hagia Sofia, bývalého chrámu a mešity.
Turecký sultán Mehmet chrám po dobytí města v roce 1453 změnil na mešitu, ale o pět století později v roce 1934 budovu turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk odsvětil a přeměnil na muzeum.
S přáním, aby muzeum bylo symbolem křesťansko-muslimského usmíření. Bývalý papež Pavel VI. se však zde dopustil diplomatického faux pas, když se uvnitř muzea během návštěvy v roce 1967 začal modlit.
Jan Pavel II. takovou chybu neudělal, stejně tak jako dnes Benedikt XVI.
Ten se dnes zúčastnil slavnostní mše, kterou vedl pravoslavný patriarcha Bartoloměj. Cařihradský patriarcha je duchovní hlavou všech více než 250 miliónů pravoslavných křesťanů na celém světě, i když jeho postavení je spíše ceremoniální a formální (nemá žádné skutečné pravomoci jako papež v římskokatolické církvi).
Papež vyjádřil po modlitbě přesvědčení, že obě větve křesťanství, rozdělené tzv. velkým schizmatem od roku 1054, se v budoucnosti znovu sjednotí.
