Tuniský prezident a jeho paní dostali 35 let. Kradli

Martin Novák Martin Novák
20. 6. 2011 21:33
Zín Abidín Bin Alí sleduje soudní proces zdálky ve vile v Saúdské Arábii
Zín Abidín bin Alí na archivním snímku z dob, kdy vládl.
Zín Abidín bin Alí na archivním snímku z dob, kdy vládl. | Foto: Reuters

Tunis - Bývalý tuniský prezident Zín Abidín bin Alí byl pět měsíců po svém svržení odsouzen k 35 letům vězení. Trest mu v nepřítomnosti vyměřil prvoinstanční soud v Tunisku.

Stejně dopadla i jeho manželka, rovněž obviněná ze zpronevěry veřejných zdrojů.

Oběma podle agentury Reuters nařídil soud zaplatit pokuty ve výši celkem 91 milionů dinárů (v přepočtu 1,1 miliardy korun).

V procesu je proti prezidentovi vzneseno celkem 93 obvinění. Mezi nimi nechybějí i mučení či zabití.

Muž, který vládl Tunisku třiadvacet let, ale na lavici obžalovaných nesedí. 14. ledna uprchl do Saúdské Arábie, která mu udělila azyl a zatím nereaguje na žádosti o jeho vydání.

Proces tak začal v nepřítomnosti obžalovaného, který má spolu se svojí manželkou Lajlou a dalšími členy rodiny k dispozici vilu ve městě Džidda na pobřeží Rudého moře.

Podle vyšetřovatelů si prezidentský pár nelegálně přisvojil velkou částku a kusy zlata z tuniské centrální banky.

Obhájce, který byl exprezidentovi přidělen, požádal v úvodní den procesu o odročení, ale neuspěl.

Čtyřiasedmdesátiletý Bin Alí ze Saúdské Arábie vzkázal, že se necítí být ničím vinen. Na dálku také přesvědčuje Tunisany, že se za jeho vlády neměli tak špatně.

Nepokoje v prosinci a lednu vyhnaly Bin Alího do exilu.
Nepokoje v prosinci a lednu vyhnaly Bin Alího do exilu. | Foto: Reuters

"Po tři desetiletí se nám dařilo zlepšovat životní podmínky lidí. Udělali jsme z Tuniska moderní zemi," uvedl ve svém prohlášení.

"Nechtěl jsem opustit Tunisko. Jen jsem odvezl rodinu a chtěl jsem se vrátit, ale letadlo bez mého vědomí odstartovalo beze mne,"  napsal dále v dopise, který zveřejnili jeho právníci.

Popřel také, že by bezpečnostním silám dal rozkaz ke střelbě ostrými náboji do demonstrantů.

Nepokoje v Tunisku začaly v prosinci, při zásazích policejních jednotek zemřelo v ulicích několik desítek lidí. Armáda se pak postavila proti prezidentovi, který chtěl s manželkou letět nejprve do Francie, ale ta jej odmítla přijmout.

Bin Alí v posledním prohlášení tvrdí, že neuprchl, pouze chtěl zabránit krveprolití a chaosu, a proto raději odjel.

Protesty v Tunisku a svržení prezidenta zažehlo povstání v dalších arabských zemích. Po Tunisku revoluční vlna zasáhla i Egypt, Jemen, Libyi a Sýrii.

Ústupky protestujícím lidem učinili i králové nebo vlády v Maroku, Alžírsku a Jordánsku.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy