Tučná strava může změnit fungování mozku i celého nervového systému, zjistili vědci

ČTK ČTK
20. 1. 2018 15:45
Italští vědci zjistili, že tučná strava omezuje funkci nervového systému i mozku. Tuk současně pomáhá buňkám vytvářet si odolnost vůči inzulínu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

Řím - Co jíme a kolik toho sníme, může ovlivňovat funkci mozku. Dokazují to některé studie na zvířatech, u kterých se v důsledku kaloricky vydatné stravy rozvíjí odolnost vůči inzulinu. Buňky se pak stávají méně citlivé, což je charakteristickým rysem cukrovky. Ale jak strava dokáže ovlivňovat mozek, nebylo dosud jasné. Právě na to, jak může tučná strava ovlivňovat spochopnost učení a paměť se zaměřili ve studii italští vědci pod vedením Claudia Grassiho z Katolické univerzity v Římě.

Úkolem studie bylo zjistit účinky stravy na mozek za předpokladu, že nevyvážená strava může nejen vyvolat hromadění tuku a odolnost vůči inzulinu, ale že se také může odrazit na fungování nervového systému. Závěry studie zveřejnil časopis Nature Communications.

"Některé výzkumy ukazují, že poruchy metabolismu, jako jsou ty, které pozorujeme při cukrovce druhého typu a obezitě, poznamenávají i kognitivní funkce," říká Grassi, kterého cituje italský deník La Repubblica.

Proto Grassi se svým týmem provedl sérii analýz na několika myších. Tyto analýzy zaměřených zohledňovaly molekulární biologii, metabolismus a chování myší. Jedna skupina dostávala běžnou stravu a sloužila jako kontrolní vzorek, těm ve druhé skupině byla předkládána strava s vysokým obsahem tuků. Pozornost vědců se soustředila hlavně na hipokampus, který hraje významnou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.

"Chtěli jsme na zvířatech vytvořit stav metabolické poruchy podobné cukrovce a pozorovat, jak se to bude projevovat na nervové soustavě," vysvětluje Grassi. Tímto způsobem se vědcům podařilo osvětlit mechanismus působení konzumace tuků na zdraví mozku.

Vědci především pozorovali, že strava bohatá na tuky, zejména pak na palmový olej obsahující kyselinu palmitovou, určuje v mozku vývoj rezistence vůči inzulinu. "Ve skutečnosti to není jen kyselina palmitová, totéž se děje s kyselinou olejovou. My jsme se ale soustředili na tu první, protože jsme věděli, že může být hlavním činitelem přímo ovlivňujícím synapse, spojení dvou neuronů sloužící k předávání vzruchů v mozku," uvádí Grassi.

Zároveň se zvyšováním kyseliny palmitové vědci pozorovali takzvanou palmitoylaci, čili připojování mastné kyseliny k některým proteinům, zvláště k receptoru pro glutamát. Glutamát používají buňky nervového systému ke komunikaci.

V případě tučné stravy brání pozměnění receptoru pro glutamát jeho funkci. V podstatě jde o to, že se při takové stravě narušuje jeden z mechanismů, které koordinují aktivitu mozku a zajišťují správnou komunikaci mezi buňkami. Při výzkumu ale vědci také pozorovali, jak mohou být změny způsobené stravou potlačeny.

"Jestliže podáváme nosní sprej, který při stravě bohaté na tuky blokuje palmitoylaci receptoru, nepozorujeme modifikace způsobené vysokým obsahem tuků a zároveň se nám daří zachovat kognitivní schopnosti zvířat," říká Grassi. Výzkum podle něho pomohl lépe pochopit vztah výživy a kognitivních funkcí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy