Spojenci v NATO jsou „zbabělci“, zachází s námi „velmi špatně“, je to pro USA „velké zklamání“. Smršť kritiky na Severoatlantickou alianci kvůli neochotě pomoci USA ve válce s Íránem korunoval tento týden Donald Trump tvrzením, že „rozhodně zvažuje“ odchod z aliance a že o NATO už 25 let říká, že „je k ničemu a jen nás vysává“. V tom se však Trump mýlí – neříká to 25 let, ale 39 let: od roku 1987.
V září 1987 se v prestižních denících The New York Times, The Washington Post a The Boston Globe objevil „otevřený dopis americkému lidu“. Jeho autorem byl Donald Trump a záleželo mu na tom tolik, že za možnost jeho otištění zaplatil sto tisíc dolarů. Titulek zněl „V americké zahraniční politice není nic tak špatného, co by trocha selského rozumu nemohla napravit“ a celé to byla tvrdá obžaloba amerických spojenců – především Japonců a Saúdů, ale nepřímo i Evropanů.
Hlavní myšlenky, které tehdy Trump zveřejnil, zněly téměř identicky jako jeho dnešní rétorika. Jen s tím rozdílem, že Japonsko bylo tehdy – na rozdíl ode dneška – hlavním ekonomickým konkurentem USA. Dopis začíná slovy: „Po desetiletí využívají Japonci a další země Spojené státy.“
Trump nastolil otázku, proč Amerika platí za obranu zemí, které si ji mohou dovolit financovat samy. „Proč tyto země neplatí Spojeným státům za lidské životy a miliardy dolarů, které ztrácíme při jejich obraně?“ Trump navrhoval uvalit na tyto země jakousi „daň“ za ochranu.
Ironií osudu už tehdy Trump zmiňoval Perský záliv a kritizoval spojence (konkrétně Saúdskou Arábii) za to, že nechtějí poskytnout ani minolovky na vyčištění Hormuzské úžiny od íránských min. Vadilo mu, že USA chrání lodě v Zálivu, aby zajistily ropu pro Japonsko a další spojence, kteří za to USA nic nedávají. „Svět se směje americkým politikům, kteří v Perském zálivu chrání lodě zemí, které nám nechtějí pomoci.“
V Perském zálivu probíhala v 80. letech tzv. válka tankerů mezi Íránem a Irákem, tedy zeměmi, které spolu válčily od roku 1980, obě byly závislé na exportu ropy a snažily se omezit možnost druhého státu klíčovou surovinu vyvážet. Když začal Írán útočit i na kuvajtské tankery, začalo je v roce 1987 doprovázet americké námořnictvo, které se tak několikrát dostalo do střetu s Íránci.
Ovšem největší ztráty si paradoxně vyžádal irácký útok. To když si irácký letoun spletl americkou fregatu USS Stark s íránským válečným plavidlem a zasáhl ji protilodní střelou. Zemřelo tehdy celkem 37 amerických námořníků.
Politická šikana: Dřív nebo později přijde konec. Zlomí Babišovi vaz to, co Orbánovi?
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ USA by podle Trumpa mohly podepsat dohodu s Íránem o víkendu. Teherán to ale popřel
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v noci oznámil, že se viceprezident J. D. Vance o víkendu zúčastní podpisu dohody s Íránem v Evropě. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to v pátek odmítl. Dodal však, že dojednání dohody nikdy nebylo blíže. Podpis dohody v neděli v Ženevě dříve v pátek popřely íránský server Núr News a agentura Fars s odvoláním na zdroj blízký vyjednávacímu týmu.
Trh s uměním padá, za výhodnou cenu koupíte díla, která se dříve nedala sehnat
České umění má sice autory na světové úrovni, v zahraničí ale vidět nejsou, protože je tuzemské galerie nedokážou prosadit. „Mým cílem je to změnit,“ popisuje galerista Jakub Kodl své plány s galerií KodlContemporary. Ta už osm měsíců funguje v nepřehlédnutelné skleněné budově, která je součástí někdejšího hotelu InterContinental, nyní Fairmont Golden Prague Hotelu.
Famózní Krejčíková si po dvou letech zahraje o titul
Tenistka Barbora Krejčíková v semifinále turnaje v Hertogenboschi porazila 6:3, 7:6 Magdu Linetteovou z Polska a po dvou letech si zahraje o titul. Naposledy se ve finále představila při předloňském triumfu ve Wimbledonu.
ŽIVĚ Ve válce proti Ukrajině padlo nejméně 226 tisíc Rusů. Počet je nejspíš mnohem vyšší
Nejméně 226 055 ruských vojáků zemřelo ve válce proti Ukrajině. V pátek to uvedla ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Skutečné ztráty budou podle BBC pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit. Reálný počet padlých ruských vojáků se tak může pohybovat mezi 347 776 až 502 344.