Spojenci v NATO jsou „zbabělci“, zachází s námi „velmi špatně“, je to pro USA „velké zklamání“. Smršť kritiky na Severoatlantickou alianci kvůli neochotě pomoci USA ve válce s Íránem korunoval tento týden Donald Trump tvrzením, že „rozhodně zvažuje“ odchod z aliance a že o NATO už 25 let říká, že „je k ničemu a jen nás vysává“. V tom se však Trump mýlí – neříká to 25 let, ale 39 let: od roku 1987.
V září 1987 se v prestižních denících The New York Times, The Washington Post a The Boston Globe objevil „otevřený dopis americkému lidu“. Jeho autorem byl Donald Trump a záleželo mu na tom tolik, že za možnost jeho otištění zaplatil sto tisíc dolarů. Titulek zněl „V americké zahraniční politice není nic tak špatného, co by trocha selského rozumu nemohla napravit“ a celé to byla tvrdá obžaloba amerických spojenců – především Japonců a Saúdů, ale nepřímo i Evropanů.
Hlavní myšlenky, které tehdy Trump zveřejnil, zněly téměř identicky jako jeho dnešní rétorika. Jen s tím rozdílem, že Japonsko bylo tehdy – na rozdíl ode dneška – hlavním ekonomickým konkurentem USA. Dopis začíná slovy: „Po desetiletí využívají Japonci a další země Spojené státy.“
Trump nastolil otázku, proč Amerika platí za obranu zemí, které si ji mohou dovolit financovat samy. „Proč tyto země neplatí Spojeným státům za lidské životy a miliardy dolarů, které ztrácíme při jejich obraně?“ Trump navrhoval uvalit na tyto země jakousi „daň“ za ochranu.
Ironií osudu už tehdy Trump zmiňoval Perský záliv a kritizoval spojence (konkrétně Saúdskou Arábii) za to, že nechtějí poskytnout ani minolovky na vyčištění Hormuzské úžiny od íránských min. Vadilo mu, že USA chrání lodě v Zálivu, aby zajistily ropu pro Japonsko a další spojence, kteří za to USA nic nedávají. „Svět se směje americkým politikům, kteří v Perském zálivu chrání lodě zemí, které nám nechtějí pomoci.“
V Perském zálivu probíhala v 80. letech tzv. válka tankerů mezi Íránem a Irákem, tedy zeměmi, které spolu válčily od roku 1980, obě byly závislé na exportu ropy a snažily se omezit možnost druhého státu klíčovou surovinu vyvážet. Když začal Írán útočit i na kuvajtské tankery, začalo je v roce 1987 doprovázet americké námořnictvo, které se tak několikrát dostalo do střetu s Íránci.
Ovšem největší ztráty si paradoxně vyžádal irácký útok. To když si irácký letoun spletl americkou fregatu USS Stark s íránským válečným plavidlem a zasáhl ji protilodní střelou. Zemřelo tehdy celkem 37 amerických námořníků.
Politická šikana: Dřív nebo později přijde konec. Zlomí Babišovi vaz to, co Orbánovi?
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Polsko předá do Česka tři zadržené kvůli žhářskému útoku v Pardubicích
Polsko předá ke stíhání do Česka tři lidi zadržené kvůli žhářskému útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. Uvedla to v pondělí Česká televize (ČT) na základě vyjádření mluvčího českého policejního prezidia Davida Schöna. Podle dřívějších informací v Polsku v souvislosti s požárem, který policie vyšetřuje jako teroristický útok, zadrželi dva muže a jednu ženu.
Timmy nemá klid ani po smrti. Míří k němu davy, uhynulé tělo přitom může explodovat
Keporkak Timmy, známý díky záchranné akci, která v posledních týdnech plnila média, nemá klid ani po smrti. Jeho vyplavené tělo totiž přitahuje pozornost zvědavých turistů. Jeden z návštěvníků však zašel ještě dál a nechal se vyfotit přímo na mrtvé velrybě. Úřady přitom varují, aby se lidé k tělu nepřibližovali. Může totiž přenášet nebezpečné nemoci a v krajním případě dokonce explodovat.
Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, který hostí sjezd sudetských Němců
Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali do Brna sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Na dotaz to v pondělí uvedla Kancelář prezidenta republiky. Pavel podle ní festivalu udělil záštitu už potřetí. Projekt si klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností, odůvodnil záštitu Hrad.
ŽIVĚ „Krátí se jim čas, měli by sebou pohnout.“ Trump opět pohrozil Íránu zničením
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
ŽIVĚ Ukrajina po ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných
Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. V pondělí o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění 18 lidí.