Trumpův brutální útok na NATO není nic nového. Podívejte se, co říkal v roce 1987

Spojenci v NATO jsou „zbabělci“, zachází s námi „velmi špatně“, je to pro USA „velké zklamání“. Smršť kritiky na Severoatlantickou alianci kvůli neochotě pomoci USA ve válce s Íránem korunoval tento týden Donald Trump tvrzením, že „rozhodně zvažuje“ odchod z aliance a že o NATO už 25 let říká, že „je k ničemu a jen nás vysává“. V tom se však Trump mýlí – neříká to 25 let, ale 39 let: od roku 1987.

V září 1987 se v prestižních denících The New York Times, The Washington Post a The Boston Globe objevil „otevřený dopis americkému lidu“. Jeho autorem byl Donald Trump a záleželo mu na tom tolik, že za možnost jeho otištění zaplatil sto tisíc dolarů. Titulek zněl „V americké zahraniční politice není nic tak špatného, co by trocha selského rozumu nemohla napravit“ a celé to byla tvrdá obžaloba amerických spojenců – především Japonců a Saúdů, ale nepřímo i Evropanů.

Hlavní myšlenky, které tehdy Trump zveřejnil, zněly téměř identicky jako jeho dnešní rétorika. Jen s tím rozdílem, že Japonsko bylo tehdy – na rozdíl ode dneška – hlavním ekonomickým konkurentem USA. Dopis začíná slovy: „Po desetiletí využívají Japonci a další země Spojené státy.“

Trump nastolil otázku, proč Amerika platí za obranu zemí, které si ji mohou dovolit financovat samy. „Proč tyto země neplatí Spojeným státům za lidské životy a miliardy dolarů, které ztrácíme při jejich obraně?“ Trump navrhoval uvalit na tyto země jakousi „daň“ za ochranu.

Ironií osudu už tehdy Trump zmiňoval Perský záliv a kritizoval spojence (konkrétně Saúdskou Arábii) za to, že nechtějí poskytnout ani minolovky na vyčištění Hormuzské úžiny od íránských min. Vadilo mu, že USA chrání lodě v Zálivu, aby zajistily ropu pro Japonsko a další spojence, kteří za to USA nic nedávají. „Svět se směje americkým politikům, kteří v Perském zálivu chrání lodě zemí, které nám nechtějí pomoci.“

V Perském zálivu probíhala v 80. letech tzv. válka tankerů mezi Íránem a Irákem, tedy zeměmi, které spolu válčily od roku 1980, obě byly závislé na exportu ropy a snažily se omezit možnost druhého státu klíčovou surovinu vyvážet. Když začal Írán útočit i na kuvajtské tankery, začalo je v roce 1987 doprovázet americké námořnictvo, které se tak několikrát dostalo do střetu s Íránci.

Ovšem největší ztráty si paradoxně vyžádal irácký útok. To když si irácký letoun spletl americkou fregatu USS Stark s íránským válečným plavidlem a zasáhl ji protilodní střelou. Zemřelo tehdy celkem 37 amerických námořníků.