Celkem by mělo v Afghánistánu a Iráku zůstat po 15. lednu příštího roku jen pět tisíc Američanů, dnes je tam 7500 mužů a žen. Výrazné zmenšení jejich počtu však stále zaostává za Trumpovým slibem z letošního října mít "zbytek statečných žen a mužů z Afghánistánu na Vánoce doma". Krok přesto vyvolal kritiku a obavy u bezpečnostních expertů i zástupců dalších zemí, které mají společně s Američany v oblasti své jednotky v rámci mise NATO. Problematický je podle nich především odchod z Afghánistánu, kde alianční vojáci pomáhají místním silám v boji proti islamistům.
Někteří spojenci nyní v návaznosti na oznámení budou muset přehodnotit vlastní plány na odchod, například německý bundeswehr. Na severu země je nyní tisíc německých vojáků. Pod tlak se ale dostávají i další armády zastoupené v Severoatlantické alianci.
Vojáků NATO je v Afghánistánu asi 12 tisíc, Američané už nyní představují méně než polovinu z nich. Bez v pohotovosti připravených amerických stíhaček ale aliančním vojákům zůstanou jen omezené možnosti se bránit třeba v případě útoku na některou ze základen. Klíčovou úlohu má Washington také v organizaci dopravy, včetně evakuace nebo zásobování. Které jednotky americké armády se v lednu vrátí domů, zatím není jasné. Je však nepravděpodobné, že by bez Američanů mohlo NATO ve svém působení v zemi vůbec pokračovat, varuje server Deutsche Welle.
Alianční šéf Jens Stoltenberg na tom podle svých slov trvá, i kdyby z oblasti v dohledné době odešli úplně všichni Američané. Zdůrazňuje, že bez pomoci NATO se Afghánistán může znovu proměnit v "základnu mezinárodních teroristů". Americká invaze do Afghánistánu začala před bezmála dvaceti lety po útocích z 11. září 2001. Nyní by zde podle Stoltenberga mohl zkoušet obnovit svou moc například takzvaný Islámský stát, jako náhradu za ztracená území v Iráku a Sýrii.
Stoltenbergem připomínaná alianční zásada "společně jsme nasazeni, společně odejdeme" ale nemusí obstát. Například německé plány na stažení vlastních vojáků se po nejnovějším Trumpově rozhodnutí budou podle týdeníku Spiegel muset rovněž urychlit, server píše o nezbytnosti mít strategii odchodu vojáků v "turbo rychlosti". Oficiální stanovisko vláda zatím nezveřejnila, německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová stejně jako Stoltenberg zdůrazňuje, že stažení vojsk - včetně těch amerických - by mělo záviset na uzavření mírové smlouvy mezi afghánskou vládou a povstalci z islamistické organizace Tálibán. Ta se zatím stále odkládá.
"Je těžké si představit ještě nezodpovědnější způsob, jak vojáky stahovat," kritizuje rozhodnutí analytik a někdejší vojenský velitel Jason Dempsey pro server Vox. Upozorňuje, že právě v probíhajících jednáních mezi vládou a Tálibánem může oznámení o stažení vojáků vládě výrazně uškodit.
Další obavy mezitím panují z toho, že by Trump mohl v překotném odvolávání jednotek pokračovat i v dalších zemích. Podle informací deníku New York Times by mohlo jít například o skoro úplnou redukci mise v Somálsku. To je sužované častými útoky islámských milicí Šabáb, části území mají pod kontrolou přívrženci islamistů napojených na al-Káidu.
Donald Trump nemá ve svém rozhodnutí jednoznačnou podporu ani doma. Podle serveru CNN byl právě odpor k urychlenému omezování vojenských misí důvodem, proč americký prezident necelé dva měsíce před koncem mandátu vyměnil ministra obrany. Někdejší ministr Mark Esper totiž se stažením z Afghánistánu v tomto tempu nesouhlasil. Jeho nástupce nyní naopak ve shodě s Trumpem tvrdí, že "USA splnily svůj cíl porazit extremisty a pomoct místním partnerům a spojencům převzít vedení v boji".
Jak pryč z Afghánistánu?
Stahování amerických vojáků začalo letos, když se Washington v mírové dohodě s povstalci z Tálibánu zavázal do léta příštího roku povolat domů všechny svoje jednotky. Tálibán na oplátku slíbil domluvit se s vládou v Kábulu a nepřipustit využívání afghánského území k útokům na USA a jejich spojence.
Smlouva mezi Tálibánem a Kábulem nicméně zatím neexistuje. Afghánská vláda žádá, aby se druhá strana zavázala ke složení zbraní, násilí v zemi ale v posledních týdnech naopak znovu eskalovalo. Tálibán je nejsilnější od začátku americké invaze v roce 2001 a někteří američtí i afghánští činitelé tvrdí, že si udržuje vazby na teroristickou síť Al-Káida. Její útok na americké cíle k americkému vpádu do země původně vedl.
Za 19 let trvání války zde zemřelo celkem 3500 spojeneckých vojáků a asi 110 tisíc Afghánců.
Zdroj: ČTK, Deutsche Welle, BBC
Jak na Američany zareagují například právě Němci, je zásadní i pro Prahu. Česko se na operaci NATO v Afghánistánu také podílí a svůj další postup bude koordinovat se spojenci, uvedl na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar. V Afghánistánu smí být letos nasazeno až 390 českých vojáků, od příštího roku to bude nanejvýš 204 příslušníků armády. V Iráku zůstane od dalšího roku nově 80 místo stávajících 110 vojáků.
Že by Trumpovo rozhodnutí zvrátil nastupující americký prezident Biden, není pravděpodobné. A to navzdory tomu, že velení nad americkými vojsky převezme jen pět dní po Trumpovou administrativou plánovaném datu návratu vojáků. Američané by měli z Afghánistánu podle zatím platné Trumpovy dohody s Tálibánem odejít do května 2021 a sám Biden jejich stažení podporuje. K nové informaci o urychlení celého procesu se podle amerických médií zatím nevyjádřil.
Konflikt v Afghánistánu je už nyní jedním z nejdelších v dějinách Spojených států a Trump se opakovaně zavázal ho ukončit, stejně jako válku v Iráku. Jak ale připomíná list Washington Post, pokud se bude bezpečnostní situace v oblasti dál zhoršovat, nemusí Trumpův slib naplnit ani podstatné snížení americké vojenské přítomnosti.
