Trumpovo první veto. Kvůli zdi testuje věrnost svých vlastních republikánů

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 15. 3. 2019 22:14
Poprvé za dosavadní působení v úřadu využil Donald Trump právo veta. Americký prezident odmítl zákon, který Kongresem prošel díky tomu, že pro něj hlasovali Trumpovi vlastní - republikáni. Jde přitom o jedno z jeho nejviditelnějších témat, tedy o zeď na hranici s Mexikem.
Trump na návštěvě americko-mexické hranice v lednu 2019
Trump na návštěvě americko-mexické hranice v lednu 2019 | Foto: Reuters

Senát ve čtvrtek zablokoval prezidentem vyhlášený stav nouze, v rámci kterého si chce Donald Trump zajistit peníze na výstavbu zdi. Ve stočlenném Senátu se ke všem demokratům, kterých je 47, přidalo i 12 republikánů. Konečný verdikt zněl 59 : 41 proti Trumpovu výnosu.

"Veto," oznámil vzápětí Trump na Twitteru, tedy že rozhodnutí Senátu odmítne. A také tak učinil. Prezidentovo veto lze zvrátit jen dvoutřetinovou většinou v obou komorách Kongresu. Tolik hlasů demokraté ani s pomocí rebelů z republikánských řad s největší pravděpodobností dohromady nedají, a prezident svůj výnos v Kongresu nakonec nejspíše obhájí.

Čtvrteční výsledek hlasování v Senátu je ale pro Trumpa nepříjemnou porážkou. Ukazuje, že mnozí republikáni považují způsob, jakým si vymáhá peníze na zeď na hranici s Mexikem, za nebezpečný protiústavní precedent, který se jim v budoucnu může vrátit ve zlém.

O vetované rezoluci bude znovu hlasovat nejprve Sněmovna reprezentantů, podle předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiové už 26. března.

Protiústavní překročení pravomocí?

Prezident stav nouze vyhlásil minulý měsíc, poté co mu Kongres nedal požadované peníze na stavbu zdi. Tento krok mu má umožnit, aby finance uvolnil i bez souhlasu Kongresu. Potřebných šest miliard dolarů si chce Trump vzít z rozpočtu ministerstva obrany.

"Nikdy předtím se nestalo, že si prezident řekl o peníze, Kongres mu je nedal, ale prezident pak použil zákon o stavu nouze z roku 1976, aby peníze beztak utratil," vysvětlil republikánský senátor Lamar Alexander, proč se připojil k demokratům a hlasoval proti Trumpovi.

Mezi dvanácti republikánskými rebely v Senátu byli dále třeba Mitt Romney, republikánský kandidát na prezidenta z roku 2012, či senátor Marco Rubio z Floridy, který byl jedním z Trumpových soupeřů v primárkách před třemi lety.

"Problémem je, že naši otcové zakladatelé dali Kongresu pravomoc, aby schvaloval veškeré výdaje právě proto, aby prezident neměl příliš velkou moc. Tato kontrola výkonné moci je klíčovým zdrojem naší svobody," doplnil republikán Lamar Alexander.

Už v únoru, kdy prezident stav nouze vyhlásil, to někteří republikáni kritizovali. Trump podle nich nastavuje nebezpečné mantinely. Až bude v Bílém domě demokrat a bude považovat například klimatické změny nebo problematiku zbraňového násilí za urgentní problém, může také vyhlásit stav nouze a vzít si ze státní kasy peníze, aby prosadil mimořádná opatření, míní.

"Myslím si, že využití stavu nouze je v tomto případě protiústavní," uvedl ve svém prohlášení další republikánský senátor, Jerry Morgan z Kansasu. 

Těším se na své veto!

Trump ve čtvrtek na Twitteru napsal, že se "těší", až odmítne "demokraty inspirovanou rezoluci", která by znamenala "otevřenou hranici" a větší příliv "drog a zločinu" do USA.

Podle komentáře listu Wall Street Journal je odpor skupiny republikánských senátorů varováním, že Trump svým výnosem o stavu nouze kvůli stavbě zdi  "zbytečně poškozuje Republikánskou stranu i sám sebe".

"Mnozí z těchto senátorů souhlasí s tím, že jižní hranice potřebuje více peněz, a dokonce i zeď, ale mají za to, že pan Trump překračuje své pravomoci, když chce utrácet peníze, které Kongres neschválil," napsal Wall Street Journal.

Konzervativní list se v tom vzácně shoduje s liberálním deníkem New York Times, podle kterého se ukázalo, že "Trumpovo chronické pohrdání demokratickými normami - a ústavou - je těžko stravitelné už i pro některé členy jeho strany".

List citoval senátora Romneyho, který svůj hlas proti Trumpovi nazval "hlasem za ústavu a rovnováhu mocí (ve státě), která je jejím principem".

Trump by měl být opatrný

V rozmezí dvou dnů to byl navíc ve čtvrtek už druhý verdikt Senátu, ve kterém se proti Trumpovi postavili i jeho republikáni. O den dřív totiž Senát schválil zákaz americké vojenské podpory Saúdské Arábii v jejích vojenských akcích v Jemenu.

Vedle pochybností o vojenských metodách Saúdské Arábie je to projev nedůvěry a kritiky vůči shovívavému přístupu Donalda Trumpa k zabití novináře Džamála Chášukdžího. Navzdory přesvědčení americké CIA, že za vraždou stojí korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán, prezident Trump saúdské vedení nadále obhajuje.

V tomto případě se v Senátu k demokratům připojilo sedm republikánů, návrh teď míří do dolní komory Kongresu, kde s největší pravděpodobností také projde. Bude to pak druhá záležitost v krátké době, kterou bude chtít Trump vetovat i proti názoru některých republikánů.

Prezident nakonec opět nejspíše v Kongresu prosadí svou, neboť ani v otázce Saúdské Arábie v Kongresu nejspíše nebude dost hlasů na dvoutřetinovou většinu nutnou k přehlasování Trumpova veta.

Prezident by měl být podle listu Wall Street Journal ale "opatrný" v tom, jak "testuje limity loajality republikánů v Senátu". Deník upozorňuje, že Trump bude potřebovat jejich hlasy, aby blokovaly legislativní návrhy, které budou v příštích dvou letech do Senátu přicházet z Sněmovny reprezentantů, kde mají většinu demokraté.

Trumpovy potíže, jak ohledně jeho benevolentního postoje k Rijádu, tak s prosazením výstavby zdi, navíc zdaleka nekončí. Proti Saúdské Arábii už byl v Senátu předložen nadstranický návrh sankcí. Pokud by byl schválen, vztahy mezi Bílým domem a saúdským vedením by to zkomplikovalo.

Protesty na americko-mexické hranici během návštěvy Trumpa - mexický stát Tamaulipas
Protesty na americko-mexické hranici během návštěvy Trumpa - mexický stát Tamaulipas | Foto: Reuters

Odpor Senátu proti Trumpovu vyhlášení stavu nouze pak může posílit žalobu, kterou proti prezidentovu výnosu vzneslo dohromady už dvacet států USA.

Stav nouze nepotřeboval, ale vyhlásil

O žalobě, kterou minulý měsíc podala Kalifornie a ostatní státy se k ní připojily,  bude rozhodovat soud v San Francisku. "V rozporu s vůlí Kongresu prezident využil uměle vykonstruovanou krizi s nezákonnými imigranty, aby vyhlásil stav nouze a přesměroval federální dolary na výstavbu zdi na hranici Mexika a Spojených států," stojí v odůvodnění žaloby.

Podle právníků citovaných v amerických médiích mohou žalobci proti Trumpovi využít jeho vlastní slova, která pronesl, když stav nouze vyhlašoval.

"Já jsem mohl zeď vystavět v průběhu delšího času. Já jsem nepotřeboval tohle (vyhlášení stavu nouze) udělat. Ale já to (postavit zeď) chci udělat mnohem rychleji," pronesl Trump. Podle právníků tím sám popřel základní smysl vyhlášení stavu nouze, kterým je potřeba rychle řešit akutní krizi.

Podle náčelníka amerického generálního štábu Josepha Dunforda armáda začne se stahováním 6000 vojáků, které prezident Trump loni poslal na hranici s Mexikem.

"Jde o bezpečnostní problém, ne o vojenské nebezpečí," uvedl generál Dunford ve čtvrtek před armádním výborem Senátu. V první fázi by mělo být odveleno asi 40 procent jednotek, které loni posílily jižní hranici USA.

Video: "Každá doba má svůj fašismus." Demokracie je zranitelná, varovala Albrightová

Beseda s Madeleine Albrightovou | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 50 minutami

O víkendu bude vystaven Kupkův rekordní obraz

Ve výstavní síni areálu zámku v Opočně je tento víkend možné prohlédnout si obraz Františka Kupky nazvaný Plochy příčné II. V květnu byl vydražen za 78 milionů korun, čímž přepsal rekordy českých aukcí. Královéhradecký kraj dvoudenní výstavu připravil ve spolupráci s opočenskou radnicí ke 148. výročí narození Františka Kupky a ke 100. narozeninám mecenášky umění Medy Mládkové. Plochy příčné II jsou jedním z nejdůležitějších Kupkových děl a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým autor předstihl vývoj světového malířství. Dílo namaloval ve Francii, v roce 1946 ho věnoval pražskému příteli za pomoc s retrospektivou v Mánesu. V roce 1968 bylo plátno součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se ale vytratilo z povědomí veřejnosti. Až do letošní aukce jej vlastnila rodina původního majitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy