


Americký prezident Donald Trump, sužovaný rekordními ceny paliv, ukázal na viníka situace - válku na Ukrajině. Spolu s tím oznámil částečný klid zbraní, který ale Kyjev porušil, zatímco Kreml se o něm vyjádřil jen jako o „dobrém nápadu“. Zároveň šéf Bílého domu naznačil, čím by při jednáních mohl Kyjev „přitlačit ke zdi“. To ale další ukrajinský úder nezastavilo...
Americký prezident v pondělí slavnostně oznámil, že dojednal konec útoků na energetické cíle v Rusku i na Ukrajině. „Ukrajina odsouhlasila, že nebude útočit na ruské energetické cíle. Rusko stejně tak!“ napsal v pondělí na své sociální síti Truth Social.
Vyjádření prezidenta Spojených států se ale nesetkalo s pochopením v Kyjevě. Další velký zásah Ukrajinců proti ruské rafinerii přišel jen pár hodin poté.
Jak informuje mimo jiné ukrajinský web Militarnyi, Ukrajinci od vyřčení Trumpových slov už zasáhli minimálně jednu další rafinerii.
Trump je přesto zřejmě odhodlaný řešit rekordní ceny paliv právě prostřednictvím diplomacie na Ukrajině. „Diesel, který roste nejvíc… Je z Ruska a ruské rafinerie jsou pod palbou. A já požádal prezidenta Zelenského, aby přestal útočit na rafinerie,“ tvrdil Trump novinářům po zveřejnění zmiňovaného příspěvku.
Další z Trumpových odpovědí přitom naznačila, jaké páky americký prezident při tlaku na Ukrajince zvažuje.
Na otázku, zda je poskytnutí licence na výrobu protiraketových střel Patriot Kyjevu stále na stole, totiž zareagoval velmi neurčitě. „Mluvíme o tom. O méně sofistikované verzi, chápete, co tím mám na mysli. Mnohem méně sofistikované verzi,“ sdělil Trump.
Ukrajina po jakémkoliv způsobu, jak se dostat k více Patriotům, volá dlouhodobě. Není totiž schopná se efektivně ubránit ruským balistickým střelám, často mířícím na ukrajinská města. Jak už dříve sdělil Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr, „Patriot je prakticky jediný systém, který spolehlivě funguje“.
Útok na rafinerii nicméně následně potvrdil i sám Zelenskyj. Označil jej za odpověď na pokračující ruské útoky na ukrajinskou energetiku a kritickou infrastrukturu.
V plamenech se ocitla rafinerie v ruském městě Syzraň, vzdálená zhruba 800 kilometrů od ukrajinských hranic. Jak informuje Militarnyi, rafinerie ročně zpracovává téměř devět milionů tun surové ropy, což představuje zhruba tři procenta celkové ruské kapacity.
Moskva na pondělní oznámení amerického prezidenta dlouho nereagovala. Až v úterý odpoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil Trumpovo naléhání za „dobrý nápad a dobrou iniciativu“.
Dříve však odmítl jakákoliv slova o „energetickém příměří“ s tím, že jde zřejmě o Achillovu patu Kyjeva.
Pozici Putina lépe přibližuje článek deníku Financial Times, opřený o ruské zdroje obeznámené s průběhem vleklých vyjednávání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Ruský prezident podle zjištění britského deníku stopku pro útoky na energetiku odmítá. Obzvlášť před zimou. Věří totiž, že další tuhá zima dokáže Kyjev dotlačit k ústupkům.
Odměřeně na oznámení hned v pondělí zareagoval i prezident Ukrajiny Zelenskyj. „Pokud naši partneři dokáží zajistit, že Rusko přestane útočit na náš elektrický systém a další kritickou infrastrukturu, uděláme to samé,“ napsal na sociální síti X.
Moc šancí ale takové budoucí dohodě zřejmě nedává. „Ukrajina není přesvědčená, že je Rusko ochotné dodržet jakékoliv dohody,“ doplnil Zelenskyj.