Trump prohraje volby, tvrdí elitní průzkum. Jeho jedinou nadějí je ekonomický zázrak

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 5. 2020 14:42
Ekonomika bývala silnou stránkou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Než do Spojených států dorazil koronavirus, těšil se Trump větší důvěře v tomto tématu než kterýkoliv z jeho předchůdců za posledních 20 let. Jenže důvody, kvůli kterým lidé republikánského prezidenta oceňovali, už neplatí. A volby USA čekají už v letos v listopadu.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Rekordní počet Američanů přišel o práci, lidé neutrácí a ekonomika se hroutí. I proto podle analytiků předního think-tanku Oxford Economics Trumpovi hrozí v prezidentských volbách drtivá porážka. Volební model, který nyní tvrdí, že prohraje, mu přitom ještě před pandemií předvídal pohodlné vítězství. 

"Nebylo by potřeba ničeho menšího než ekonomického zázraku, aby voliči upřednostnili Trumpa," hodnotí situaci v USA analytici. Hospodářství podle nich bude pro stávající hlavu státu "takřka nepřekonatelnou překážkou". Podle serveru CNN právě jejich model předpověděl správně 16 z 18 výsledků voleb od roku 1948. 

"Ekonomika je skutečně stěžejní důvod, proč Donald Trump vyhrává," vysvětluje Petr Boháček, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky. "Pro lidi je důležité, že mají práci, že vydělávají. A pokud jim tohle vezmete, domeček z karet Trumpova úspěchu se zhroutí," říká. 

Průzkum předvídá, že Trump kvůli panující krizi získá jen třetinu voličských hlasů, předkoronavirový odhad stejného modelu mu přiřkl 55 procent.

Jenže prezidenta v USA volí lidé prostřednictvím takzvaných volitelů. Pokud kandidát vyhraje v jednotlivém americkém státu, získá i všechny hlasy volitelů z něj. A ten se podle lidnatosti států liší. Už čtyřikrát v historii - naposledy při souboji Trumpa s jeho tehdejší demokratickou protikandidátkou Hillary Clintonovou v roce 2016 - se stalo, že zvolený prezident na absolutní počet hlasů, které sledují analytici z Oxford Economics, naopak prohrál. "Vyhrát navíc může i s těmi 35 procenty, záleží na volební účasti," uvádí další z příčin nepředvídatelnosti amerického volebního systému analytik Boháček. 

Podle expertů by Trumpovi pomohla dostat se zpět do vedení rychlejší ekonomická obnova země. I proto prezident propaguje rychlejší rušení protikoronavirových omezení a během cest po USA, se kterými znovu začal, zdůrazňuje předpovědi svého týmu na rychlý ekonomický vzestup. 

Klíčové státy

Oddělený průzkum stejného think-tanku, založený na datech z jednotlivých amerických států, pak předpověď potvrzuje. Počítá s tím, že Trump Bílý dům ztratí, protože se od něj odvrátí některé klíčové státy jako Pensylvánie nebo Michigan, které v roce 2016 překvapivě a těsně získal na svou stranu. 

"Očekáváme, že všechny tyto státy pocítí ekonomické propady a traumatizující míru ztráty pracovních míst, které ovlivní hlasování lidí na základě ekonomiky," tvrdí analytici. Ve zmíněných dvou státech si o podporu v nezaměstnanosti zažádala čtvrtina potenciálně pracujících. 

"Na druhou stranu je tady ale třeba Wisconsin, kde se veřejnost silně vzedmula proti jakýmkoliv zákazům nebo vyhlašování stavu nouze," upozorňuje analytik Boháček. "A z tohohle smýšlení, kdy lidé říkají 'pusťte nás pracovat a vydělávat', může Trump naopak ještě těžit, když ekonomika půjde dále dolů," tvrdí.

Jeden z posledních průzkumů, který si nechala vypracovat televize CNBC od agentury Change Research Poll, skutečně předpovídá Trumpovi v těchto klíčových státech drobný náskok. 

Ve Spojených státech, které jsou co do počtu obětí i nakažených nejhůře zasaženou zemí světa, bude podle analytiků Oxford Economics na podzim nezaměstnanost stále vyšší než 13 procent.

Od začátku krize už přišlo v zemi o práci víc než 36,5 milionu lidí, zejména nekvalifikovaných a jen na dočasnou dobu zaměstnaných pracovníků. Za duben pak míra nezaměstnanosti dosáhla bezmála 15 procent. Podle listu Washington Post se tím v podstatě smazalo přibývání pracovních míst na americkém trhu za celou poslední dekádu. 

A například ekonomové pracující pro americkou investiční banku Goldman Sachs předvídají, že bude ještě hůř. Podle nich by v nejhorším bodě propadu mohla být v USA bez práce až čtvrtina pracovní síly. To by bylo víc než za velké ekonomické krize ve 30. letech 20. století. 

Reálné příjmy obyvatel se mají podle Oxford Economics snížit o šest procent oproti loňskému roku. Země se má navíc podle nich dostat do období takzvané deflace, kdy klesají ceny služeb a zboží kvůli neochotě lidí utrácet. Pokud trvá příliš dlouho, omezí firmy výrobu, další lidé ztratí práci a ekonomika zpomaluje ještě víc. V USA už nyní ceny klesly nejvíce od světové finanční krize v roce 2008, dolů je táhly zejména levný benzin a elektřina, ale také oblečení nebo auta. 

Méně nenáviděný Biden

Podle většiny celostátních předvolebních průzkumů by měl letošní volby vyhrát demokratický kandidát a někdejší viceprezident Joe Biden. Vede v nich o pět až osm procent. Z nové analýzy listu Washington Post, který stávající hlavu často kritizuje, pak vyplývá, že svůj hlas chce letos dát demokratům devět procent z těch, kteří posledně podpořili Trumpa.  

Jenže velmi podobně vypadala situace i před čtyřmi lety v měsících, které předcházely střetu Hillary Clintonové s Donaldem Trumpem. "Biden má oproti ní výhodu, že není tolik nenáviděný u části demokratických voličů a snaží se získat podporu většiny strany," připomíná analytik Petr Boháček odpor proti bývalé americké ministryni zahraničí, která se stala symbolem politických elit v zemi.  

Odhady sázkových kanceláří za podobně nepředvídatelných podmínek tak stále favorizují spíše Trumpa. Během pandemie se mu mírně zvýšila i popularita, ačkoliv výrazně méně než u jiných světových lídrů.  

Model, který představili analytici, však vůbec nebere v potaz možnost, že hlasování se stane spíš referendem o tom, jak Trump zvládl pandemii. "Schopnost Donalda Trumpa a jeho kampaně ovládnout mediální prostor a nastolovat v něm témata je na úplně jiné úrovni než Joea Bidena," je přesvědčený analytik Boháček.

"Pro řadu lidí je Trump skutečně zkázou Ameriky, jako to vidí řada lidí i tady v Evropě. Nicméně významnou skupinu voličů, jejichž hlasy nakonec volby rozhodnou, dokážou pořád lépe zaujmout republikáni. A nemyslím, že by se to měnilo," dodává. 

Video: Tvrdit, že virus je z laboratoře, je neúcta k vědě, říká Lukeš

Americké zpravodajské služby jsou si jisté, že pandemii nezpůsobil virus vyrobený člověkem, říká historik Igor Lukeš z univerzity v Bostonu. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy