"Jedná s Putinem, aby odvrátil válku." Trumpovi voliči svému prezidentovi bezmezně věří

Daniel Anýž Daniel Anýž
23. 7. 2018 20:05
Trump mění názor republikánských voličů na Rusko. Zatímco Moskvu nyní vnímají v lepším světle, na NATO pohlížejí negativně.
Donald Trump a Vladimir Putin se sešli na summitu v Helsinkách.
Donald Trump a Vladimir Putin se sešli na summitu v Helsinkách. | Foto: Reuters

Washington - Za své vystoupení s Vladimirem Putinem minulé pondělí v Helsinkách je Donald Trump kritizován zprava i zleva, od republikánů i demokratů.

Přesněji řečeno, na amerického prezidenta se snesla nevole od médií a od politiků. Jeho voliči to totiž vnímají jinak. Podle nich Trump v Helsinkách obstál.

Čerstvý průzkum pro Wall Street Journal a televizi NBC ukázal, že Trumpovi politiku schvaluje 88 procent republikánských voličů. Vyšší podporu měl v této fázi prezidentství od druhé světové války pouze George W. Bush.

To ovšem bylo krátce po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy dnes už nepopulárnímu exprezidentovi věřilo 96 procent republikánů.

V případě současné hlavy státu takový vnější prvek, který by sjednocoval základnu, objektivně schází. A jak upozorňují analytici, je to stále jejich víra osobně v Trumpa, která jeho voliče činí nejen zcela imunními vůči protitrumpovské kritice, ale dokonce je utvrzuje, že jejich prezident má pravdu.

"Byl to zatím poslední a nejtroufalejší z riskantních kroků Donalda Trumpa (…), ale prezident to opět přestál," komentoval dopad summitu v Helsinkách jeden z autorů průzkumu, demokratický analytik Fred Yang.

Čím více média prezidenta kritizují, tím více se podle Yanga zdá být semknutější Trumpova voličská základna.

A jeho kolega Bill McInturff, zastupující republikány, pro list Wall Street Journal doplnil: "Co se týče médií a zaměření na prezidenta, byl to (pro Trumpa) příšerný týden. Ale čísla podpory odolávají, neklesají, jsou stálá."

"Podle mě se snaží vybudovat vztahy s Ruskem, abychom neměli válku. Je lepší s Putinem mluvit než ne. Myslím, že demokraté jsou maniaci," zachytil průzkum pro Wall Street Journal názor Franka Garrida, Trumpova voliče z Floridy.

Kongresmani se obávají Trumpových slibů

Trump se na tiskovce v Helsinkách ztotožnil s Putinovým tvrzením, že Rusko nijak nezasahovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Což je ale v přímém rozporu se závěrem amerických tajných služeb, že Moskva se do voleb vměšovala.

A byli to následně i bývalí a aktivní republikánští politici, kteří hodnotili Trumpovo vystoupení velmi negativně. "Největší chyba dosavadního Trumpova prezidentství," kritizoval Trumpa například New Gingrich, bývalý republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, který jinak prezidenta ve většině kroků podporuje.

Z demokratických řad byla kritika ještě tvrdší. V Senátu se demokraté pokusili prosadit nařízení, aby americká tlumočnice, která byla za USA jako jediná u Trumpova jednání "mezi čtyřma očima" s Putinem, předložila zákonodárcům své zápisky.

Republikáni tento pokus zablokovali, ale i oni se evidentně stále obávají, co se mezi oběma prezidenty odehrálo. Když se dva dny po summitu ukázalo, že Putin chtěl po Trumpovi, aby Rusko mohlo vyslechnout bývalého amerického velvyslance v Moskvě Michaela McFaula, přijal jinak stranicky ostře rozdělený Senát jednomyslně (98:0) rezoluci, která možné výslechy bývalých členů administrativy USA zakazuje.

Na nervozitě členům Kongresu přidává i to, že Trump navíc stále mění své výroky ohledně ruského zasahování do kampaně. V reakci na tvrdou kritiku po Helsinkách prezident couvl. Uvedl, že se na tiskovce přeřekl, že ve skutečnosti chtěl potvrdit, že Moskva zasáhla do amerických prezidentských voleb.

Odvolávám, co jsem odvolal

V průběhu minulého týdne ale toto vyjádření znovu relativizoval a v neděli se ve vzkazu na Twitteru vrátil ke své dlouhodobé verzi, že celá ruská kauza je "jeden velký podvod", zinscenovaný jeho předchůdcem Barackem Obamou a Trumpovou soupeřkou ve volbách Hillary Clintonovou.

To, že se po zakolísání v prvních dnech po summitu v Helsinkách, kdy nepřímo přiznal chybu, Trump znovu vrátil k tvrdým bojovným postojům, potvrdil i jeho vzkaz adresovaný íránskému prezidentovi Hasanu Rúhánímu.

"Už nikdy, nikdy nevyhrožujte Spojeným státům, jinak utrpíte takové následky, jaké v historii sotvakdo před vámi utrpěl," napsal Trump na Twitter.

Šlo o reakci na předchozí Rúháního výrok, že USA by se neměly snažit postavit íránský lid proti jeho vládě a že válka s Íránem by byla "matkou všech válek".

Trumpova obnovená sebedůvěra se může opřít právě i o průzkumy, které ukazují, že prezidentovi voliči jeho politiku vůči Rusku většinově schvalují i po "zmatečných" Helsinkách.

Ve výše zmíněném průzkumu pro Wall Street Journal a NBC souhlasí s Trumpovou ruskou politikou jen 26 procent Američanů, u demokratů je to jen šest procent. Mezi republikány je to ovšem nadpoloviční část dotázaných, celých 53 procent.

Některé další průzkumy přitom pro Trumpa vyznívají ještě mnohem optimističtěji. V šetření pro televizi CBS, které bylo pořízeno bezprostředně po summitu v Helsinkách, s Trumpem ohledně Ruska souhlasilo 68 procent republikánů. A v průzkumu pro zpravodajský web Axios to bylo dokonce 79 procent.

Rusko je O. K., NATO už ne

To, že republikánští voliči za Trumpem stojí, potvrzují i dlouhodobější srovnání. Podíl republikánů, kteří hodnotí Putina pozitivně, se podle Pew Research Center mezi roky 2015 a 2017 více než zdvojnásobil z 11 na 27 procent.

Před čtyřmi roky považovala většina republikánů (58 procent) Rusko za hrozbu pro USA. V současnosti je to podle průzkumu pro USA Today už jen větší třetina (38 procent).

"Proruský sentiment v současnosti prosákl republikánskou základnou," komentoval to analytik Bill Galston z Brookings Institution ve Wall Street Journal.

A na druhé straně - Trumpova opakovaná a ostrá kritika spojenců v NATO a jeho nepřátelský tón vůči Evropské unii zároveň vedou k negativnějšímu pohledu na dosavadní evropské spojence USA a na prospěšnost transatlantické vazby pro zájmy Spojených států.

V průzkumu The Economist/YouGov, který byl proveden těsně před summitem NATO v Bruselu, hodnotilo 45 procent republikánských voličů NATO negativně a jen 37 procent pozitivně.

Na otázku, zda by se USA měly stáhnout z NATO, byl pak mezi republikány poměr názorů vyrovnaný: 38 procent ano, 38 procent ne, zbytek neví.

A co se týče EU, už v Trumpově prezidentské kampani 2016 bylo možné se na straně jeho voličů běžně setkat s názorem, že jde o podezřelý, socialistický projekt. Trump k tomu teď navíc přidal tvrdé výroky, že EU je nepřítelem USA.

Je to o ekonomice, hlupáku!

Republikánský analytik Bill McInturff přirovnává věrnost Trumpových voličů k tomu, jak demokratičtí voliči stáli v druhé polovině 90. let při tehdejším demokratickém prezidentovi Billu Clintonovi v době aféry s Monikou Lewinskou.

McInturff pro Wall Street Journal upozornil, že jak tehdy Clintonovi, tak nyní Trumpovi pomáhalo to, že USA procházejí relativně mírovým obdobím a zažívají silnou ekonomiku.

"Jak zní to staré pořekadlo? Je to o ekonomice, hlupáku," připomíná Trumpův volič Jim Fisher z Anaky v Minnesotě frázi, kterou do americké politiky vnesl někdejší Clintonův poradce James Carville.

O summitu Trumpa s Putinem si Fisher, jak uvedl pro list Star Tribune, myslí, že Trump by měl někdy raději mlčet. Ale rozhodující i tak je, že ekonomika šlape a lidé to vidí na svých peněženkách.

"Pusa mu jede až moc, ale odvádí dobrou práci," je Jim Fisher stále spokojen s tím, že volil Donalda Trumpa.

Podívejte se na video ze summitu Trumpa a Putina

Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump se sešli na summitu ve Finsku | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 43 minutami

Kremlík na ministerstvu dopravy zůstane, bude náměstkem svého nástupce Havlíčka

Vladimír Kremlík (za ANO) bude po svém odvolání z vlády působil na ministerstvu dopravy jako náměstek. Deníku Mladá fronta DNES (MfD) to během cesty v Izraeli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kremlík dnes skončil v čele ministerstva kvůli kritizované zakázce na informační systém k elektronickým dálničním známkám. V pátek ho nahradí vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), který má podle Babiše až do konce funkčního období jeho vlády současně řídit i ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy