Vláda Spojených států ruší plány na sporný fond ve výši 1,8 miliardy dolarů (37,6 miliardy korun) na ochranu spojenců amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni. V úterý to oznámil úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche.
Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze prezidentovi příznivci odsouzení za útok na Kapitol z 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
„S fondem nebudeme pokračovat. Tečka,“ řekl Blanche ve výboru Sněmovny reprezentantů. Vláda republikána Trumpa dosud vznik fondu obhajovala jako přiměřené opatření proti tomu, co označovala za přeměnění ministerstva spravedlnosti za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena ve zbraň namířenou proti Trumpovým spojencům. Reuters poznamenal, že Bidenova administrativa takové obvinění důrazně odmítla.
Fond, z něhož by byli Trumpovi spojenci odškodňováni z peněz daňových poplatníků, vzešel z mimosoudního urovnání mezi Trumpovým ministerstvem spravedlnosti a daňovým úřadem IRS. Trump souhlasil, že stáhne svou žalobu o deset miliard dolarů (209 miliard korun) kvůli úniku svých daňových přiznání během svého prvního funkčního období. V rámci dohody ministerstvo spravedlnosti zřídilo fond na odškodnění obětí údajného politického zneužití justice. Trumpova administrativa by z něj čerpala finance prakticky bez jakéhokoli dohledu.
Zákonodárci plán ostře kritizovali, negativní reakce vyvolal i u některých republikánů loajálních vůči Trumpovi. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podle zdrojů webu Axios plánoval o záležitosti s prezidentem mluvit v Bílém domě.
Fond vedl i k soudním sporům, kdy soud ve Virginii zablokoval čerpání financí z fondu, zatímco soud na Floridě oznámil, že zahájí jeho prošetření.
Mohlo by vás zajímat: Zápasníci si to rozdají před Bílým domem. Trump dal postavit klec
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Magyar se pochlubil „historickou dohodou“ s Kyjevem. Bolavá místa ale zůstávají
Tři týdny od prvního zasedání nové maďarské vlády hlásí Budapešť „historickou dohodu“ se svým východním sousedem, která má řešit dlouhodobé spory o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Tato otázka je přitom dlouhodobým zdrojem napětí mezi Kyjevem a Budapeští – a předchozí maďarský premiér Viktor Orbán tohoto napětí cíleně využíval.
„Stará Oswaldka pověsila sedm lidí.“ Hrůzy z řádění Čechů v roce 1945 znovu vytryskly
Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.
„Házíme granáty všude, kam nevidíme.“ Vojáci z Azovu ukázali extrémně nebezpečný útok
Desítky hodin plánování, batohy plné munice a tříčlenné týmy připravené postupovat jako stroje. Instruktor ukrajinského pluku Azov popsal, jak vypadá útok na nepřátelské zákopy, jedna z nejnebezpečnějších disciplín války na Ukrajině.
ŽIVĚ U Záporožské jaderné elektrárny platí dočasné příměří. Rusové ale Ukrajinu obvinili z porušení dohody
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.
Rusko zařadilo na seznam extremistů hnutí s Nobelovou cenou za mír. Má pobočku i v Česku
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.