Vláda Spojených států ruší plány na sporný fond ve výši 1,8 miliardy dolarů (37,6 miliardy korun) na ochranu spojenců amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří se domnívají, že byli neoprávněně vyšetřováni. V úterý to oznámil úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche.
Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze prezidentovi příznivci odsouzení za útok na Kapitol z 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
„S fondem nebudeme pokračovat. Tečka,“ řekl Blanche ve výboru Sněmovny reprezentantů. Vláda republikána Trumpa dosud vznik fondu obhajovala jako přiměřené opatření proti tomu, co označovala za přeměnění ministerstva spravedlnosti za někdejšího demokratického prezidenta Joea Bidena ve zbraň namířenou proti Trumpovým spojencům. Reuters poznamenal, že Bidenova administrativa takové obvinění důrazně odmítla.
Fond, z něhož by byli Trumpovi spojenci odškodňováni z peněz daňových poplatníků, vzešel z mimosoudního urovnání mezi Trumpovým ministerstvem spravedlnosti a daňovým úřadem IRS. Trump souhlasil, že stáhne svou žalobu o deset miliard dolarů (209 miliard korun) kvůli úniku svých daňových přiznání během svého prvního funkčního období. V rámci dohody ministerstvo spravedlnosti zřídilo fond na odškodnění obětí údajného politického zneužití justice. Trumpova administrativa by z něj čerpala finance prakticky bez jakéhokoli dohledu.
Zákonodárci plán ostře kritizovali, negativní reakce vyvolal i u některých republikánů loajálních vůči Trumpovi. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podle zdrojů webu Axios plánoval o záležitosti s prezidentem mluvit v Bílém domě.
Fond vedl i k soudním sporům, kdy soud ve Virginii zablokoval čerpání financí z fondu, zatímco soud na Floridě oznámil, že zahájí jeho prošetření.
Mohlo by vás zajímat: Zápasníci si to rozdají před Bílým domem. Trump dal postavit klec
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Zastavení bojů i bezpečnostní záruky. Evropa nabízí Putinovi pětibodový mírový plán
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedli podle agentury AFP lídři těchto zemí po setkání v Londýně. Po schůzce zveřejnili prohlášení s pěti body mírových jednání, které musí být splněny k zahájení dialogu s Ruskem.
ŽIVĚ Izrael v noci útočil na Írán, údery byly zřejmě odvetou za nedělní útoky Teheránu
Izrael oznámil v noci na pondělí údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery potvrdily i íránské revoluční gardy. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Izraelské údery byly zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.
Komické chvíle po triumfu Siniakové. Zoufalá soupeřka odbourala ji i šéfku turnaje
Kateřina Siniaková na pařížském Roland Garros posílila status prvotřídní deblové legendy. Českou tenistku po dalším úspěchu přemohly emoce a kvůli slzám ani nemohla zahájit vítězný projev během ceremoniálu, Rozesmála ji ale poražená Aleksandra Kruničová. Ta svou zábavnou řečí příznačně ilustrovala, jakým se Češka stává pojmem.
ŽIVĚ Evropští lídři po schůzce v Londýně představili pět bodů mírového plánu
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.
Budoucnost kin? Křik a tanec. Publikum prahne po síle sdílení, tiše sedět už je pasé
Loni diváci do kina na projekce megahitu Minecraft film nosili živé slepice, letos davy vyráží tancovat před plátno během písniček Michaela Jacksona nebo Billie Eilish. Jak se zrodil fenomén „kinohappeningů“ a proč tyto komunitní události, při kterých jde o film až v druhé řadě, potřebujeme?