Trump zrušil kvůli útoku v Kábulu mírové rozhovory s Tálibánem. Ten teď hrozí odvetou

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 9. 2019 10:30
Americký prezident Donald Trump překvapivě zrušil mírové rozhovory s afghánským radikálním hnutím Tálibán. Za důvod označil čtvrteční útok tálibánského sebevražedného atentátníka v afghánské metropoli Kábulu, při němž zemřel příslušník americké armády a 11 dalších lidí. Trump rovněž uvedl, že odvolal tajné setkání v Camp Davidu, kde se měl v neděli odděleně sejít s představiteli Tálibánu a afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Tálibán na Trumpovo rozhodnutí reagoval pohrůžkou tvrdé odvety.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

"Pokud nesouhlasí s příměřím během těchto velice důležitých mírových rozhovorů a zabijí 12 nevinných lidí, pak zřejmě stejně nemají sílu na to, aby vyjednali smysluplnou dohodu," napsal Trump na Twitteru.

Radikální islamistické hnutí obvinil, že pomocí útoku na nevinné lidi chce jen zlepšit svou vyjednávací pozici. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnes v televizním rozhovoru řekl, že jednání s Tálibánem je "prozatím" mrtvé. Washington z něj odvolává svého vyslance Zalmaye Khalilzada, aby s ním dohodl další postup. Čtvrteční pumový útok v Kábulu byl podle Pompea "přes čáru" a Tálibán musí změnit své chování.

Ministr dodal, že Washington neomezí podporu afghánské armádě a bude dál tlačit na Tálibán, aby dodržel závazky plynoucí z mírových jednání. "Pokud nebudou dodržovat sliby, které nám dávali po týdny, ne-li měsíce, pak prezident v tlaku neustoupí a my neomezíme podporu afghánským bezpečnostním silám," řekl Pompeo v televizi Fox.

Tálibán v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid v prohlášení uvedl, že důsledkem Trumpova rozhodnutí budou jen další mrtví Američané a další ztráty na majetku Spojených států. "Budou to Američané, kdo kvůli skončení rozhovorů utrpí víc než kdokoli jiný," konstatoval mluvčí. Dodal, že jednání pokračovalo hladce a že obě strany se dohodly na tom, že vnitroafghánské rozhovory začnou 23. září.

Kancelář afghánského prezidenta dnes uvedla, že opravdového míru lze dosáhnout jen v případě, že Tálibán ukončí násilí a přistoupí na přímé rozhovory s vládou. "Skutečný mír nastane, až Tálibán přestane zabíjet Afghánce, přistoupí na příměří a na přímé jednání s afghánskou vládou," uvedla kancelář v reakci na Trumpovo rozhodnutí zrušit jednání s představiteli hnutí.

Zvláštní zmocněnec Evropské unie pro Afghánistán Roland Kobia prohlásil, že během září se v Afghánistánu musejí konat prezidentské volby, protože země potřebuje politické vedení posílené mandátem od občanů. Prezidentské volby jsou plánovány na 28. září, Tálibán je ale odmítá. "Volby jsou teď důležitější než kdy jindy," řekl Kobia.

Při čtvrtečním útoku Tálibánu kromě příslušníka americké armády zemřel také rumunský voják a deset afghánských civilistů. Sebevražedný útočník odpálil vozidlo napěchované výbušninami na kontrolním stanovišti v centru města poblíž čtvrti s vládními budovami, velvyslanectvím Spojených států a sídlem mise NATO.

Jednalo se již o druhý útok Tálibánu v afghánském hlavním městě v tomto týdnu, pondělní akce sebevražedného atentátníka si vyžádala nejméně 16 mrtvých a 119 zraněných.

Atentáty v Kábulu a rozsáhlé útoky Tálibánu na severoafghánská města Kunduz a Púli Chumrí z minulého týdne podle agentury Reuters vyvolávaly pochybnosti, zda mírová dohoda povede k ukončení násilností. "Uzavření mírové dohody se skupinou, která nadále zabíjí nevinné lidi, nemá smysl," uvedl prezident Ghaní.

Tálibán, který v Afghánistánu momentálně ovládá nejrozsáhlejší území od roku 2001, vedl s představiteli Spojených států rozhovory o ukončení letitého konfliktu od července 2018. Jednat přímo s afghánskou vládou hnutí odmítlo.

Stahování amerických vojáků

Zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad začátkem týdne uvedl, že obě strany se na mírové dohodě v zásadě domluvily. Návrh počítal mimo jiné s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby byla tato středoasijská země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence. V první fázi stahování mělo během 135 dní z Afghánistánu odejít 5000 ze 14 000 amerických vojáků.

V Afghánistánu je teď 20 000 zahraničních vojáků, většina z nich jsou Američané. Válka, která v zemi trvá od roku 2001, si podle odhadů vyžádala životy 31 000 civilistů.

Agentura AP poznamenala, že Trumpovo sdělení bylo překvapivé i proto, že z něj vyplývalo, že prezident byl ochoten hostit představitele Tálibánu v Camp Davidu jen pár dnů před výročím teroristických útoků z 11. září 2001. V odvetě za tyto útoky Američané vtrhli do Afghánistánu, kde svrhli režim Tálibánu, jenž chránil vůdce teroristické sítě Al-Káida zodpovědné za útoky z 11. září. Od té doby v Afghánistánu přišlo o život více než 2400 amerických vojáků. Zrušení jednání také odporuje Trumpově slibu stáhnout z Afghánistánu americké vojáky a po 18 letech ukončit zapojení USA do tohoto konfliktu. Prezident však byl pod tlakem afghánské vlády a některých amerických zákonodárců, kteří Tálibánu nevěří a domnívají se, že je příliš brzy na stažení amerických sil.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Vlak u Nymburka srazil člověka. Železniční provoz je omezen

Osobní vlak ve čtvrtek ráno srazil na železniční trati mezi Nymburkem a Poděbrady člověka. Provoz dálkových i regionálních vlaků byl v uvedeném úseku zastaven. Na webu to uvedly České dráhy. Omezení kvůli nehodě, která se stala před 05:30, by podle jejich předběžného odhadu mělo trvat zhruba do 07:00.

Další zprávy