


Americký prezident Donald Trump podepsal zakládající listinu Rady míru. Nová organizace má řešit světové konflikty a usilovat o mír. Kromě velkých prohlášení ale Trump nepředstavil žádné konkrétní kroky. Ceremoniálu se zúčastnilo asi dvacet státníků z celého světa. Doživotním předsedou má být současný americký prezident. Členské státy si budou moci koupit exkluzivní členství za miliardu dolarů.

„Čekají nás úžasné věci. Tohle je možná nejdůležitější organizace, která kdy vznikla. Každý chce být její součástí,“ chlubil se ve čtvrtek americký prezident Donald Trump při oficiálním založení Rady míru.
Ceremoniálu ve švýcarském Davosu se zúčastnilo 20 státníků z celého světa včetně maďarského prezidenta Viktora Orbána. Kdo naopak chyběl, byl ruský prezident Vladimir Putin, který do Trumpovy Rady také dostal pozvání.
Pozvání dostala také Česká republika. Ve čtvrtek to potvrdila mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí.
Americký prezident už dříve uvedl, že podpis na zakládající listinu připojilo celkem 59 států. Podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů.

Kromě velkolepých prohlášení ale americký prezident neřekl žádné bližší detaily o tom, jak má jeho nová mezinárodní organizace fungovat. Zatím tedy není jasné, kde se bude Rada míru scházet, jak často budou setkání probíhat ani jaké právní mechanismy bude mít nová organizace k dispozici.
V oficiálním prohlášení pouze stojí, že „Rada míru je mezinárodní organizace, která se snaží podporovat stabilitu, obnovit spolehlivou a zákonnou správu věcí veřejných a zajistit trvalý mír v oblastech postižených nebo ohrožených konflikty,“ píše izraelský web Times of Israel.
Hlavní slovo kromě Trumpa v ní má mít jeho zeť Jared Kushner, Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. Důležitou roli má hrát také bývalý britský premiér Tony Blair.
„Bude to nejprestižnější rada, jaká kdy byla vytvořena,“ tvrdil před několika dny Trump. Spekuluje se o tom, že má jít o přímou konkurenci současné OSN.
Původně se měl nový Trumpův projekt starat pouze o poválečné uspořádání v Pásmu Gazy, nyní to však vypadá, že s ním americký prezident plánuje řešit i další globální konflikty.
Jaké státy formálně přijaly pozvání do Trumpovy Rady míru:
Izrael, Arménie, Argentina, Vietnam, Bělorusko, Egypt, Ázerbájdžán, Bulharsko, Maďarsko, Indonésie, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo, Pákistán, Paraguay, Katar, Turecko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán, Mongolsko, Albánie, Bahrajn.
Pozvání odmítly: Norsko, Švédsko, Francie, Slovinsko, Ukrajina, Velká Británie a Itálie.
Zvažují účast: Papež Lev XIV. a ruský prezident Vladimir Putin
Zdroj: Financial Times, Associated Press
Pozvání už dostali například papež Lev XIV., ruský prezident Vladimir Putin, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Jsou v ní některé kontroverzní osobnosti, ale jsou to lidé, kteří dokážou věci dotáhnout do konce; lidé, kteří mají obrovský vliv,“ prohlásil Donald Trump.
Kdo členství odmítl? Ukrajinská strana již reagovala prohlášením, že je pro ni nepředstavitelné zasedat v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin – muž, který v roce 2022 rozpoutal vojenskou invazi na Ukrajinu.
Uniklé návrhy charty naznačují, že Trump bude předsedou tak dlouho, jak sám uzná za vhodné, a bude mít téměř neomezené pravomoci. Bude moci například sám vybrat svého nástupce.
Trump jako předseda má výhradní právo schvalovat nové členy rady, disponuje „konečnou autoritou“ ve všech sporech a může vyloučit členy – včetně, teoreticky, svého nástupce v úřadu prezidenta USA – pokud proti tomu nevystoupí dvoutřetinová většina rady, píše deník Financial Times.
Mandát členů v radě bude trvat tři roky. To se ale nevztahuje na státy, které si zakoupí exkluzivní členství za více než jednu miliardu dolarů.



Na juniorském MS vyřadili Kanadu už třikrát v řadě, teď ji trýznili i na nejvyšší možné úrovni, na olympijském turnaji mužů v Miláně. Nakonec Češi senzaci nedotáhli, ale v kolébce hokeje způsobili značné pozdvižení.



Pro vojenský úder proti Íránu existuje mnoho důvodů, prohlásila ve středu na pravidelné tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Zároveň ale podotkla, že úterní jednání o íránském jaderném programu přineslo drobný pokrok. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů.



Trenér hokejové reprezentace Radim Rulík ocenil své svěřence za výborný výkon ve čtvrtfinále olympijského turnaje proti Kanadě, které podlehli 3:4 v prodloužení. V rozhovoru s novináři po utkání zároveň zkritizoval výkon rozhodčích, dnes i celkově na turnaji.



Sledujte události a zajímavosti z dnešního dne na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Američané, Ukrajinci a Rusové ve středu dopoledne v Ženevě pokračovali druhým dnem v jednáních o možnostech diplomatického ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Ruské agentury uvedly, že rozhovory již skončily a že v brzké době se očekává jejich další kolo. Z dosavadních informací vyplývá, že průlom nenastal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň obvinil Rusko z průtahů rozhovorů.