


Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje nová cla ve výši nejméně deseti procent na dovoz z Evropské unie a desítek dalších zemí. Zdůvodňuje to nedostatečnými kroky těchto zemí proti dovozu zboží vyrobeného s využitím nucené práce. Evropská komise taková cla ve středu označila za neopodstatněná.

„Je nepřijatelné, že naši nejdůležitější obchodní partneři selhávají při řešení dovozu zboží vyrobeného s využitím nucené práce,“ uvedl v návrhu americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer.
Američtí pracovníci jsou tak podle něj znevýhodněni v mezinárodní konkurenci. „Tuto nerovnost už nebudeme tolerovat,“ dodal Greer.
Nová cla by podle návrhu měla činila deset procent u dovozu z Evropské unie, Británie, Kanady, Mexika, Tchaj-wanu a dalších deseti zemí. V případě dalších 45 zemí, včetně Číny a Indie, by cla měla činit 12,5 procenta.
Podle agentury Bloomberg je návrh významným krokem v Trumpově snaze o nahrazení cel, která loni zavedl na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977 a která letos v únoru zrušil americký nejvyšší soud. Trump v únoru v reakci na rozhodnutí soudu zavedl prozatímní desetiprocentní clo, jehož platnost vyprší 24. července, upozornila agentura Reuters.
Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange ve středu vysvětlil, že nová cla ze strany USA se očekávala. Dodal však, že jejich zdůvodnění považuje za absurdní, protože EU již v roce 2024 přijala zákon zakazující dovoz zboží vyrobeného s využitím nucené práce. „Čím dál více to vyvolává pocit, že v první řadě usilují o nějaké celní opatření a teprve pak hledají vhodné právní důvody,“ prohlásil Lange.
Návrh USA na nová cla kritizují také další země. „Nic takového jako nucená práce v Číně neexistuje a odmítáme, aby se to využívalo jako záminka k politickým manipulacím,“ uvedla podle agentury AP mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda se nově navrhovaná cla, která Spojené státy označují za „dodatečná“, budou připočítávat ke clům sjednaným v bilaterálních obchodních dohodách.
Poslanci z výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod v úterý potvrdili dohodu o legislativních opatřeních, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží ze Spojených států.
Jde o klíčovou součást rámcové obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z unie. Dohodu, musí ještě finálně potvrdit europarlament na svém červnovém plenárním zasedání a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Rámcová obchodní dohoda zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z Evropské unie do Spojených států, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Unie na oplátku souhlasila s úplným odstraněním cel na americké průmyslové výrobky a s poskytnutím lepšího přístupu na trh pro vybrané americké zemědělské produkty.



V ukrajinském Slovjansku na Donbase ještě funguje elektřina, obchody i kavárny, zároveň ale přibývá stop po útocích a město se dál vyprazdňuje. V rozhovoru pro pořad Spotlight válečný novinář Anton Alexejev vysvětluje, jak se mění život nedaleko fronty, proč lidé nechtějí odejít a co válka dělá s každodenností.



„Kdo ovládá Čechy, je pánem Evropy,“ řekl prý Bismarck. Na ukrajinském internetu teď koluje jeho fotografie s výrokem „Kdo ovládá Malou Tokmačku, je pánem světa.“ Naráží tím na 1500 dní trvající obranu strategicky důležité malé vesničky v Záporožské oblasti, kterou Rusové už několikrát ohlásili jako dobytou.



Rakovinné buňky jsou nesmírně mazané. Dokážou přesvědčit své okolí, aby jim dodávalo živiny a stavební materiál k růstu. Ochočí si dokonce i imunitní systém. „Mají k tomu jakýsi speciální jazyk, který jen místo slov používá chemické signály a molekuly,“ popisuje šéf Národního ústavu pro výzkum rakoviny Aleksi Šedo.



Fotbalisté Kataru gólem v nastavení získali svůj historicky první bod na mistrovství světa za překvapivou remízu 1:1 se Švýcarskem. Po pátečním zápase Kanady s Bosnou a Hercegovinou, který skončil stejně, mají všechny týmy ve skupině B po bodu a skóre 1:1.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.