


Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje nová cla ve výši nejméně deseti procent na dovoz z Evropské unie a desítek dalších zemí. Zdůvodňuje to nedostatečnými kroky těchto zemí proti dovozu zboží vyrobeného s využitím nucené práce. Evropská komise taková cla ve středu označila za neopodstatněná.

„Je nepřijatelné, že naši nejdůležitější obchodní partneři selhávají při řešení dovozu zboží vyrobeného s využitím nucené práce,“ uvedl v návrhu americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer.
Američtí pracovníci jsou tak podle něj znevýhodněni v mezinárodní konkurenci. „Tuto nerovnost už nebudeme tolerovat,“ dodal Greer.
Nová cla by podle návrhu měla činila deset procent u dovozu z Evropské unie, Británie, Kanady, Mexika, Tchaj-wanu a dalších deseti zemí. V případě dalších 45 zemí, včetně Číny a Indie, by cla měla činit 12,5 procenta.
Podle agentury Bloomberg je návrh významným krokem v Trumpově snaze o nahrazení cel, která loni zavedl na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977 a která letos v únoru zrušil americký nejvyšší soud. Trump v únoru v reakci na rozhodnutí soudu zavedl prozatímní desetiprocentní clo, jehož platnost vyprší 24. července, upozornila agentura Reuters.
Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange ve středu vysvětlil, že nová cla ze strany USA se očekávala. Dodal však, že jejich zdůvodnění považuje za absurdní, protože EU již v roce 2024 přijala zákon zakazující dovoz zboží vyrobeného s využitím nucené práce. „Čím dál více to vyvolává pocit, že v první řadě usilují o nějaké celní opatření a teprve pak hledají vhodné právní důvody,“ prohlásil Lange.
Návrh USA na nová cla kritizují také další země. „Nic takového jako nucená práce v Číně neexistuje a odmítáme, aby se to využívalo jako záminka k politickým manipulacím,“ uvedla podle agentury AP mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda se nově navrhovaná cla, která Spojené státy označují za „dodatečná“, budou připočítávat ke clům sjednaným v bilaterálních obchodních dohodách.
Poslanci z výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod v úterý potvrdili dohodu o legislativních opatřeních, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží ze Spojených států.
Jde o klíčovou součást rámcové obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z unie. Dohodu, musí ještě finálně potvrdit europarlament na svém červnovém plenárním zasedání a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Rámcová obchodní dohoda zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z Evropské unie do Spojených států, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Unie na oplátku souhlasila s úplným odstraněním cel na americké průmyslové výrobky a s poskytnutím lepšího přístupu na trh pro vybrané americké zemědělské produkty.



Budova amerického ministerstva obrany byla ve čtvrtek uzavřena a na místě jsou hasiči, důvodem je možná nebezpečná látka, píše Reuters s odkazem na hasiče. Podle stanice CNN byli z několika pater Pentagonu evakuováni zaměstnanci.



Vyjednávání o podobě státního rozpočtu na příští rok začala. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v pořadu Spotlight odkryl, kolik bude chtít pro rok 2027 na některé sociální dávky. A také to, zda platí plánované změny v důchodovém systému.



Kousek od řeky, kde plují paddleboardy a cyklostezku lemují stromy, najdete bělomodře natřenou loď. Sice nepluje, ale zato voní po rybě, hranolkách a domácí limonádě. Děti si u ní hrají na prostorném travnatém plácku, dospělí usrkávají aperol, a když slunce pálí, je ze všech stran slyšet smích. Ráj na zemi? Možná. Bistro HST-P48 boduje nejen jídlem, ale také rodinnou atmosférou.



Útok ukrajinského dronu v Sevastopolu na okupovaném Krymu zničil panoráma zachycující obranu města za Krymské války v polovině 19. století. Ve středu to řekl Ruskem dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Původní obří panoramatické plátno Obrana Sevastopolu malíře Franze Roubauda ale bylo zřejmě zničeno při německém bombardování v červnu 1942 a v budově byla kopie namalovaná v 50. letech.



Barbora Krejčíková postoupila v Hertogenboschi do čtvrtfinále. Předloňská šampionka Wimbledonu porazila Belgičanku Hanne Vandewinkelovou 6:1, 6:4. V boji o semifinále se utká s Rumunkou Elenou-Gabrielou Ruseovou. Jiří Lehečka zahájil úspěšně travnatou část sezony. Ve Stuttgartu dnes otočil duel s Australanem Jamesem Duckworthem a po vítězství 6:7, 6:4, 7:6 postoupil do čtvrtfinále.