Trump v pondělí uzná právo Izraele ovládat Golanské výšiny, tvrdí židovský stát

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 3. 2019 17:04
Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše dekret, kterým uzná svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. S odvoláním na prohlášení izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace o tom informovala agentura AP.
Izraelská armáda na Golanských výšinách.
Izraelská armáda na Golanských výšinách. | Foto: Tomáš Rákos

"Zítra prezident Trump za přítomnosti premiéra Netanjahua podepíše dekret uznávající svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Izraelsko-americké vztahy jsou bližší než kdy dříve," sdělil Kac na Twitteru.

Americká strana informaci dosud oficiálně nepotvrdila. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného vysokého představitele americké vlády v pátek uvedla, že Trump se chystá dokument stvrdit příští týden během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v USA.

Americký prezident ve čtvrtek řekl, že Spojené státy by měly uznat izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, protože toto území je významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu.

Mnoho států označilo Trumpův výrok za porušení dosavadních rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Podle Kremlu může tento krok destabilizovat situaci na Blízkém východě. S Trumpem nesouhlasí ani Evropská unie a svůj dosavadní názor na status Golan nehodlá změnit Německo ani Francie.

Syrská vláda v pátek oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky. Židovský stát toto strategicky významné území obsadil v roce 1967 za takzvané šestidenní války a v roce 1981 ho anektoval. Svět ale tuto anexi neuznává. 

Trumpova administrativa se v politice vůči Izraeli odchyluje od praxe předchůdců. Trump předloni uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a loni tam USA přesunuly z Tel Avivu velvyslanectví. Očekává se, že po izraelských volbách, které se budou konat 9. dubna, USA zveřejní nový blízkovýchodní plán k řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Historie Golanských výšin

Golanské výšiny jsou strategicky významnou oblastí o rozloze 1710 kilometrů čtverečních na jihozápadě Sýrie při hranicích s Izraelem, Libanonem a Jordánskem. Oblast bývala osídlena již v dávné minulosti, hovoří se o ní i v Bibli, i když biblické město Golany leželo pravděpodobně mimo dnešní golanskou oblast.

Po první světové válce se Golany staly součástí francouzského mandátního území, v roce 1923 byla vytvořena mezinárodní hranice mezi mandátním územím Francie (Sýrií) a mandátním územím Británie, tedy Palestinou.

Izrael Golanské výšiny obsadil za šestidenní arabsko-izraelské války v červnu 1967. V roce 1981 Izrael v rozporu s rezolucí OSN 1200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních na východě území kontroluje Sýrie. V nárazníkovém pásmu o šířce dvou až šesti kilometrů působí Pozorovatelské síly OSN pro odpoutání (UNDOF).

Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel, přibližně  130 tisíc lidí. Izrael postupně vybudoval na Golanách několik desítek osad, které byly osídleny židovskými osadníky. Celkový počet obyvatel Golan je zhruba 39 tisíc, z toho na území žije ve 34 osadách na dvacet tisíc izraelských osadníků. Zbytek obyvatel tvoří příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů, kterým Izrael nabídl občanství, avšak většina z nich to odmítla a ponechala si syrské občanství.

Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, neboť díky své poloze umožňují kontrolovat údolí horního toku Jordánu, které je velkou zásobárnou vody a rozsáhlé oblasti syrského, izraelského a libanonského území. V 90. letech byla v oblasti nalezena i ložiska ropy a zemního plynu.

Izraelci v současnosti tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic na syrské straně území. 

 

Právě se děje

před 24 minutami

Papež František povýšil Filipínce, který ho může jednou nahradit

Papež František jmenoval filipínského kardinála Luise Antonia Tagleho příštím šéfem Kongregace pro evangelizaci národů. Povýšení do vatikánské funkce globálního významu nejspíše zvyšuje šance dvaašedesátiletého Filipínce na to, aby v budoucnu stanul v čele katolické církve, napsala agentura Reuters.

Kardinál se kvůli výkonu nové role přesune do Říma a bude tak moci nabrat zkušenosti v srdci řídicí struktury církve. Kongregace pro evangelizaci národů dohlíží na její aktivity v mnoha rozvojových zemích a má velký vliv na věřící z Afriky či Asie.

Právě na Filipínách je ze všech asijských zemí největší podíl katolíků, kteří zde tvoří asi 80 procent obyvatelstva. To je zhruba 80 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy