"Zítra prezident Trump za přítomnosti premiéra Netanjahua podepíše dekret uznávající svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. Izraelsko-americké vztahy jsou bližší než kdy dříve," sdělil Kac na Twitteru.
Americká strana informaci dosud oficiálně nepotvrdila. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného vysokého představitele americké vlády v pátek uvedla, že Trump se chystá dokument stvrdit příští týden během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v USA.
Americký prezident ve čtvrtek řekl, že Spojené státy by měly uznat izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami, protože toto území je významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu.
Mnoho států označilo Trumpův výrok za porušení dosavadních rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Podle Kremlu může tento krok destabilizovat situaci na Blízkém východě. S Trumpem nesouhlasí ani Evropská unie a svůj dosavadní názor na status Golan nehodlá změnit Německo ani Francie.
Syrská vláda v pátek oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky. Židovský stát toto strategicky významné území obsadil v roce 1967 za takzvané šestidenní války a v roce 1981 ho anektoval. Svět ale tuto anexi neuznává.
Trumpova administrativa se v politice vůči Izraeli odchyluje od praxe předchůdců. Trump předloni uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a loni tam USA přesunuly z Tel Avivu velvyslanectví. Očekává se, že po izraelských volbách, které se budou konat 9. dubna, USA zveřejní nový blízkovýchodní plán k řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Historie Golanských výšin
Golanské výšiny jsou strategicky významnou oblastí o rozloze 1710 kilometrů čtverečních na jihozápadě Sýrie při hranicích s Izraelem, Libanonem a Jordánskem. Oblast bývala osídlena již v dávné minulosti, hovoří se o ní i v Bibli, i když biblické město Golany leželo pravděpodobně mimo dnešní golanskou oblast.
Po první světové válce se Golany staly součástí francouzského mandátního území, v roce 1923 byla vytvořena mezinárodní hranice mezi mandátním územím Francie (Sýrií) a mandátním územím Británie, tedy Palestinou.
Izrael Golanské výšiny obsadil za šestidenní arabsko-izraelské války v červnu 1967. V roce 1981 Izrael v rozporu s rezolucí OSN 1200 kilometrů čtverečních anektoval, zhruba 510 kilometrů čtverečních na východě území kontroluje Sýrie. V nárazníkovém pásmu o šířce dvou až šesti kilometrů působí Pozorovatelské síly OSN pro odpoutání (UNDOF).
Po izraelském vpádu z oblasti emigrovala většina arabských obyvatel, přibližně 130 tisíc lidí. Izrael postupně vybudoval na Golanách několik desítek osad, které byly osídleny židovskými osadníky. Celkový počet obyvatel Golan je zhruba 39 tisíc, z toho na území žije ve 34 osadách na dvacet tisíc izraelských osadníků. Zbytek obyvatel tvoří příslušníci nábožensko-etnické komunity Drúzů, kterým Izrael nabídl občanství, avšak většina z nich to odmítla a ponechala si syrské občanství.
Pro Izrael jsou Golanské výšiny velmi důležité, neboť díky své poloze umožňují kontrolovat údolí horního toku Jordánu, které je velkou zásobárnou vody a rozsáhlé oblasti syrského, izraelského a libanonského území. V 90. letech byla v oblasti nalezena i ložiska ropy a zemního plynu.
Izraelci v současnosti tvrdí, že by území mělo zůstat pod kontrolou Izraele ze strategických důvodů, a to zejména kvůli přítomnosti íránských milic na syrské straně území.
