Brusel - Severoatlantická aliance se v budoucnu musí soustředit ve stejné míře na terorismus a imigraci, jakož i na hrozby z Ruska a ohrožení na východních a jižních hranicích bloku. V Bruselu to ve čtvrtek ostatním šéfům států a vlád NATO řekl americký prezident Donald Trump. Zcela jednoznačně dal také najevo nelibost nad tím, že 23 z 28 členů aliance stále neplní své dohodnuté finanční závazky.
"Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA," upozornil Trump. Mnohé z těchto zemí podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let". Trump poznamenal, že v minulých letech USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady.
Mezi 23 členských zemí, které závazky neplní, patří i Česká republika. Český prezident Miloš Zeman se podle diplomatických informací neúčastnil této části čtvrtečního programu, která se odehrála pod širým nebem a státníci při Trumpově projevu stáli.
Pokud by všechny členské země aliance vydaly loni na svou obranu domluvená dvě procenta hrubého domácího produktu, bylo by podle něj k dispozici dodatečných 119 miliard dolarů na kolektivní obranu a financování dodatečných aliančních rezerv.
Podle Trumpa jsou vzhledem k dlouhodobým nedoplatkům a rostoucím hrozbám i ona dlouhodobě domluvená dvě procenta HDP nedostatečná k modernizaci, zvýšení připravenosti i velikosti aliančních sil.
"Musíme dohnat mnoho ztracených let, dvě procenta jsou základní minimum k tomu, abychom mohli čelit současným velmi skutečným a velmi krutým hrozbám," prohlásil Trump. Při plných příspěvcích by NATO podle něj bylo vůči hrozbám terorismu daleko silnější.
Se stejnou výzvou americký prezident počátkem týdne oslovil lídry arabských zemí v Saúdské Arábii. "Lídři Blízkého východu se dohodli, že přestanou financovat radikální ideologii, která vede k tomuto hroznému terorismu po celé planetě," řekl Trump. Národy se podle něj mohou sjednotit a porazit terorismus, který je hrozbou celému lidstvu.
Americký prezident také prohlásil, že je třeba být tvrdý, silný a ostražitý v situaci, kdy se do "našich zemí valí tisíce a tisíce lidí… a v mnoha případech netušíme, o koho jde".
Trump oslovil ostatní prezidenty a premiéry před novou budovou alianční centrály v Bruselu, kterou ve čtvrtek NATO převzalo od belgické vlády. "Neptám se, kolik to stálo," poznamenal americký prezident. Rozsáhlý komplex se staví od roku 2010, stále není dokončen, a přišel na více než miliardu eur (přes 27 miliard Kč).
Trump se v mnohém se špičkami NATO neshodl
V zásadních tématech se americký prezident Donald Trump a hlavní představitelé Evropské unie na své první osobní schůzce neshodli. Podle agentury Reuters po krátkém setkání v Bruselu šéf Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že v otázkách klimatické dohody a Ruska mezi nimi shoda nepanuje. Naopak je tomu v případě ukrajinské krize, zmínil Tusk.
"Nejsem si na 100 procent jistý, zda můžeme říct, že zastáváme stejný názor na Rusko. Ačkoliv pokud jde o Ukrajinu, měli jsme stejnou pozici," řekl novinářům.
Při asi hodinovém jednání se představitelé obou stran také shodli na potřebě boje s terorismem.
Donald Trump se netají svým kritickým postojem k Evropské unii i k Severoatlantické alianci (NATO). Ve čtvrtek dostal vůbec poprvé šanci setkat se s hlavními představiteli EU osobně.
.@JunckerEU @eucopresident welcome @POTUS to EU Institutions. Transatlantic relations key to world safety, prosperity pic.twitter.com/ZDJBspu7lS
— Margaritis Schinas (@MargSchinas) May 25, 2017
Předseda Evropské rady Donald Tusk v předvečer setkání na Twitteru napsal, že se pokusí prezidenta USA přesvědčit, že "euro-atlanticismus" znamená spolupráci zemí svobodného světa, které se snaží zabránit příchodu "postzápadního" světového pořádku.
V tomto duchu se podle něj nesla i čtvrteční schůzka. "Mé hlavní sdělení prezidentu Trumpovi bylo, že nejhlubší význam naší spolupráci a našemu přátelství dávají základní západní hodnoty, jako jsou svoboda, lidská práva a respekt k lidské důstojnosti," sdělil Tusk novinářům.
Po schůzce s představiteli EU se Trump odebral na pracovní oběd s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který se konal v domě amerického velvyslance v Belgii.
Vřelá schůzka s francouzským prezidentem
Macron se směrem k Trumpovi v minulosti vyjadřoval kriticky, především kvůli jeho úvahám o opuštění dohody o klimatu. Důležitost klimatické dohody nezapomněl francouzský prezident zdůraznit ani tentokrát. Novinářům ale po konci schůzky prozradil, že diskuze s Trumpem byla "velmi upřímná a vřelá".
Kromě toho, že Trump Macronovi pogratuloval k "ohromnému vítězství" ve volebním klání, diskutovali oba státníci o bezpečnostní spolupráci obou zemí.
Pro Trumpa je Brusel předposlední zastávkou na jeho prvním zahraničním turné. Zahájil ho v Saúdské Arábii, po které následovaly návštěvy Izraele a Palestiny; po jednání v Bruselu ho čeká ještě summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Itálii.
