Trump usiluje o novou podobu přistěhovalecké politiky. Chce nalákat profesionální a schopné lidi

ČTK ČTK
2. 8. 2017 23:45
Americký prezident Donald Trump ve středu v Bílém domě jednal s republikánskými senátory Davidem Perduem z Georgie a Tomem Cottonem z Arkansasu o budoucí podobě přistěhovalecké politiky. Podle Trumpa by měla být založena primárně na schopnostech přistěhovalců, než na rodinných vazbách, informovala agentura AP.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Prezident Donald Trump má v úmyslu změnit zásady americké přistěhovalecké politiky, která má být místo na rodinných vazbách založena na zásluhách a schopnostech. O podobě budoucího imigračního zákona ve středu podle agentury AP Trump v Bílém domě debatoval s republikánskými senátory Davidem Perduem z Georgie a Tomem Cottonem z Arkansasu.

Už v červenci na shromáždění v Ohiu Trump oznámil, že pracuje na "vytvoření nového přistěhovaleckého systému pro Ameriku". Podle činitelů Bílého domu, na které se AP odvolává, je cílem otevřít dveře profesně zdatným osobám, které by prospěly hospodářskému rozvoji, růstu mezd a vytvoření nových pracovních míst. Podle vládních statistik přijíždí do USA z profesních důvodů jen jeden z patnácti přistěhovalců.

Senátoři Perdue a Cotton v únoru navrhli novelu imigračního zákona z roku 1965, která by během deseti let snížila počet legálních přistěhovalců na polovinu. Na polovinu by se měl snížit počet i osob žijících v USA se statusem uprchlíka. Novela by také omezila okruh osob, které mohou získat zelenou kartu opravňující k pobytu jen proto, aby se v USA připojily ke svým rodinám.

Navrhovanou novelu ale Senát ponechal bez povšimnutí, senátoři údajně nemají v plánu o nové úpravě během letošního roku hlasovat. Trump se nyní za novelu osobně postavil, protože imigrační politikou se během své volební kampaně intenzivně zabýval, uvádí AP.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy