Pokud nepřestanete s testy, zaútočíme, říká Trump. Severní Korea hrozí, že odpoví jadernými zbraněmi

Daniel Anýž Daniel Anýž
19. 4. 2017 6:22
Už v předvolební kampani slíbil americký prezident Donald Trump, že nedopustí, aby Severní Korea získala schopnost zaútočit jadernými raketami proti USA. Podle analytiků už to ale Pchjongjang brzy dokáže. Po posledních raketových testech Severní Koreje vyslal Trump do regionu americké válečné námořnictvo. A znovu pohrozil vojenským úderem. Pchjongjang odpovídá, že by to znamenalo jaderný konflikt. Klíč k řešení tamní krize drží Čína, která má na Pchjongjang silné páky. Nejasné ale zůstává, zda je chce využít.
Americký prezident Donald Trump s čínským protějškem Si Ťin-pchingem nedávno na Floridě jednali mj. o Severní Koreji.
Americký prezident Donald Trump s čínským protějškem Si Ťin-pchingem nedávno na Floridě jednali mj. o Severní Koreji. | Foto: Reuters

Washington - Od chvíle, kdy Severní Korea začala v 90. letech harašit svým vojenským jaderným programem, řeší svět opakovaně otázku: dokázal by Pchjongjang skutečně jadernou zbraň použít?

Taková akce by totiž nevyhnutelně vedla ke zničující vojenské odvetě ze strany USA.

Všichni američtí prezidenti, počínaje Billem Clintonem, vycházeli z předpokladu, že Severní Korea sama sebevražednou akci nespustí. Na tamní režim proto tlačili kombinací ekonomických sankcí a vyjednávání.

Americký prezident Donald Trump ale vnesl do celé hry novou radikální kartu. Totiž možnost, že jako první vojensky na Severní Koreu udeří Spojené státy.

Nedávný raketový útok na režim Bašára Asada v Sýrii a pak nasazení mohutné bomby (nejsilnější konvenční pumy v arzenálu USA) v Afghánistánu proti Islámskému státu jasně ukázaly, že Trump se použít tvrdou sílu nebojí.

Už v předvolební kampani Trump vyhlásil, že nedopustí, aby Severní Korea získala schopnost zaútočit jadernými zbraněmi na USA.

Po posledních raketových testech Pchjongjangu - první po Trumpově nástupu do úřadu přišel ve chvíli, kdy jednal americký prezident v polovině února na Floridě  s japonským premiérem Abém, - poslal ke korejskému poloostrovu americké válečné námořnictvo.

A zopakoval výhrůžku vojenským úderem.

Místo obchodu řeč o zbraních

To vneslo do celého severokorejského problému úplně novou otázku: skutečně by šly USA do obrovského rizika prvního úderu proti nevyzpytatelnému Pchjongjangu?

Během úterní návštěvy v Tokiu označil americký viceprezident Mike Pence severokorejský režim za "nejosudovější hrozbu" pro celý region.

Penceova týdenní cesta po Asii se měla zaměřovat hlavně na ekonomická témata.

V Japonsku má americký viceprezident jednat o možnosti dvoustranné obchodní dohody poté, co Trump odstoupil od transpacifické multinárodní (USA + 11 zemí) smlouvy TPP, dojednané jeho předchůdcem Barackem Obamou.

Už Penceova úvodní zastávka v Jižní Koreji  ale v pondělí ukázala, že právě Severní Korea bude jednáním a taky mediálním výstupům dominovat.

V odkazu na termín, který používala předchozí americká administrativa Baracka Obamy, řekl Pence v pondělí, že americká politika "strategické trpělivosti" skončila.

Zopakoval, že Trumpova administrativa je ochotna použít sílu.

"Severní Korea by raději neměla zkoušet jeho (Trumpovo) odhodlání ani sílu amerických vojenských sil v tomto regionu," uvedl Pence během návštěvy demilitarizovaného pásma mezi Severní a Jižní Koreou.

Jen několik hodin předtím ale Pchjongjang dál zvýšil napětí v regionu, když na vojenské přehlídce ukázal nové rakety, pravděpodobně mezikontinentální balistické střely (ICBM).

Ty by podle západních analytiků mohly být schopné zasáhnout vnitrozemí USA.

Pchjongjang dosud takovou možnost neměl. 

Hudební vystoupení na oslavě výročí narozenin zakladatele Severní Koreje Kim Ir-sena vrcholilo záběry raket dopadajících na USA. | Video: Reuters

Přízrak jaderných hřibů

Zástupce Pchjongjangu v OSN zároveň uvedl, že pokud USA plánují vojenský útok, může Korea reagovat preventivním jaderným úderem.

USA podle něj vytvářejí "nebezpečnou situaci, kdy může v každé chvíli vypuknout termonukleární válka".

Američané odpovídají, jak naposledy uvedl viceprezident Pence v úterý v Japonsku, že "na stole" jsou "všechny karty".

Může to být síla.

Nebo taky postup, který v posledních dvou týdnech opakovaně prosazoval sám Donald Trump.

Tlak na Čínu, aby uplatnila svůj vliv na Pchjongjang a přiměla tamní režim k ústupkům.

Podle Donalda Trumpa by to mohla být cesta, jak se vyhnout vojenskému střetu. Pekingu za to podle svých slov nabídl zajímavé kompromisy v americko-čínských vztazích.

Trumpova nabídka Číně

Minulý týden Trump v rozhovoru pro Wall Street Journal prohlásil, že během nedávného osobního jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na Floridě udělal Pekingu návrh.

Výměnou za možné řešení krize s Pchjongjangem by Washington Číňanům slevil ze svých požadavků na vyrovnání americko-čínské obchodní bilance.

Po jednání na Floridě Trump taky potvrdil, že se vzdal svého slibu z kampaně, kdy chtěl po nástupu do Bílého domu oficiálně obvinit Čínu z podhodnocování měny.

Za důkaz, že Peking by jeho požadavek o pomoc s Pchjongjangem mohl vyslyšet, označil Trump únorový čínský zákaz importu severokorejského uhlí.

"Proč bych Čínu nazýval manipulátorem měny, když s námi (spolu)pracují na severokorejském problému?" zopakoval pak Trump v neděli na Twitteru svoji připravenost ke kompromisům.

Mnozí američtí i zahraniční analytici ale nevěří, že by byl Peking skutečně odhodlán s Washingtonem spolupracovat.

Upozorňují taky, že Číňané zatím vůči Severokorejcům nepoužili žádná opravdu silná opatření.

Za posledních 15 let se přitom objem čínského obchodu se Severní Koreou zdesetinásobil.

A přes citovaný zákaz dovozu uhlí se jinak celková obchodní výměna mezi oběma zeměmi zvýšila od začátku roku - ve srovnání s loňskem - o takřka 40 %.

Podle analytiků by Čína mohla Severní Koreu nechat "surovinově vyhladovět", především kdyby zastavila dodávky ropy.

To by navíc dřív nebo později ochromilo i tamní armádu.

Peking není připraven

Podle Ši Jinhonga, profesora mezinárodních vztahů z Renminské čínské univerzity, by ale šlo o zásadní rozhodnutí, na které není současné čínské vedení připraveno.

Případné oslabení Pchjongjangu, nebo dokonce pád režimu by totiž na druhé straně znamenaly velké posílení amerického vlivu a přítomnosti na celém korejském poloostrově.

Už teď přitom Peking zásadně protestuje proti novému americkému protiraketovému systému (THAAD) v Jižní Koreji.

Podle profesora Ši Jinhonga tak není možné vyloučit, že Trumpův tlak na Peking může mít nakonec přesně opačný efekt. "Od nátlaku na Severní Koreu by se Čína mohla posunout do opozice vůči USA," dodává.

Byl by pak Trump skutečně připravený na Severní Koreu vojensky udeřit?

Prostřednictvím svého nejoblíbenějšího komunikačního kanálu - Twitteru - už před týdnem prohlásil: "Severní Korea si zadělává na problém. Pokud se nám s jeho vyřešením rozhodne Čína pomoct, bylo by to skvělé. Pokud ne, vyřešíme problém bez nich."

Už v prezidentské kampani pak Trump uvedl, že chce být v zahraniční politice "nepředvídatelný".

V možném střetu s Pchjongjangem by tak ale proti sobě stáli hned dva nevyzpytatelní hráči. 

Severní Korea se pochlubila videem zachycujícím odpálení raket do moře u Japonska | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Státní zástupce znovu podal obžalobu kvůli úniku odposlechů Béma s Janouškem

Státní zástupce znovu podal žalobu na bývalého předsedu Věcí veřejných Víta Bártu a policistu Jana Petržílka kvůli úniku odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Žalobce viní Bártu s Petržílkem ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace. O znovupodání žaloby informovala pondělní Mladá fronta Dnes (MfD).

Nově podaná obžaloba už v utajeném režimu není. "Jediná odstraněná vada je, že obžaloba již není utajována. Spis je i přes výhrady městského soudu a vrchního soudu utajován stále stejně," řekl MfD Petržílkův advokát Václav Němec. Důkazně se podle něj spis vůbec nikam neposunul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Venezuelský opoziční předák López, který je blízkým spolupracovníkem Guaidóa, uprchl do Španělska

Venezuelský opoziční předák Leopoldo López v neděli dorazil do Španělska poté, co se rok a půl ukrýval v rezidenci španělského velvyslance ve venezuelské metropoli Caracasu. Lópezovi se nejprve podařilo utéci do Kolumbie, odkud odletěl do Madridu, kde se znovu shledal se svou rodinou. López je blízkým spolupracovníkem šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož uznává na šest desítek zemí prozatímním prezidentem Venezuely. Guaidó se snaží přimět k demisi autoritářskou vládu Nicoláse Madura s cílem uspořádat v zemi svobodné volby.

López slíbil, že i z exilu bude podporovat politickou opozici v její snaze sesadit Madura. "Venezuelci, toto rozhodnutí nebylo jednoduché. Ujišťuji vás ale, že můžete počítat s tím, že budu bojovat odkudkoli. Nebudeme odpočívat a budeme pokračovat dnem i nocí ve snaze dosáhnout svobody, kterou si všichni Venezuelci zasluhují," uvedl López.

Zdroj: ČTK
Další zprávy