Trump slíbil Američanům návrat uhlí. V dolech už se ale pěstuje konopí a montují solární panely

Daniel Anýž Daniel Anýž
3. 7. 2017 7:26
Americký prezident Donald Trump svým voličům slíbil, že ve Spojených státech oživí těžbu uhlí. Za předchozí útlum podle něj může politika jeho předchůdce Baracka Obamy. Podle řady amerických ekonomů ale uhlí jako zdroj energie dlouhodobě prohrává souboj s levnějším zemním plynem. V uhelných regionech, kam by chtěl Donald Trump vrátit pracovní místa, navíc už mnozí nevěří, že svůj slib dokáže splnit. Místo toho hledají vlastní řešení. V bývalých dolech staví solární elektrárny nebo pěstují konopí.
Foto: Reuters

Washington - Obklopen horníky podepsal americký prezident Donald Trump na konci března za stolem v oválné pracovně Bílého domu nařízení, kterým zrušil výnos svého předchůdce Baracka Obamy o povinných emisních limitech pro americké uhelné elektrárny.

"Vy víte, co to znamená, že? Vracíte se zpátky do práce," obrátil se prezident Trump k horníkům.

"Naše administrativa končí válku s uhlím," zopakoval nový americký prezident svůj argument, že to byla právě politika Baracka Obamy, která zdecimovala těžbu uhlí v USA a připravila o práci desetitisíce horníků.

Když o dva měsíce později oznamoval prezident Trump rozhodnutí odstoupit od Pařížské dohody o klimatu, opět došlo na uhlí.

"Znovu se otevírají uhelné doly. Za dva týdny se otevře úplně nový důl v Pensylvánii. Něco takového se už dlouhé roky nestalo," tvrdil Trump s tím, že jeho politika už situaci v hornictví mění.

Právě zmíněný důl v Pensylvánii je ale názorným příkladem, že to není zdaleka tak jednoznačné, jak Donald Trump tvrdí.

Jeden důl jaro nedělá

Rozhodnutí o otevření dolu bylo přijato už loni v létě. Tedy v době, kdy málokdo sázel na to, že Donald Trump vyhraje za čtyři měsíce volby.

A za druhé, zmíněný důl bude produkovat takzvané "metalurgické uhlí", které se používá při výrobě železa a oceli a po kterém je pořád poptávka.

V rámci americké uhelné těžby ale představuje tento druh uhlí jen necelou desetinu celkové produkce. Drtivá většina těžby jde do uhelných elektráren.

To je zároveň důvod, proč nejenom ekonomové a analytici, ale i sami provozovatelé dolů a taky řada horníků vidí budoucnost uhlí v USA spíš skepticky.

Gary Bentley z Lexingtonu v americkém státě Kentucky pracoval jako horník dvanáct let. Teď se živí jako mechanik a nevěří už v "comeback" uhlí.

Obamova politika mohla podle něj útlum těžby urychlit, ale zásadní problémy jsou jiné.

Uhlí jako surovina pro výrobu elektřiny už přibližně deset let prohrává souboj s levnějším zemním plynem. Kvůli pořád lepší mechanizaci při těžbě uhlí je i ve zbývajících dolech potřeba méně lidské síly.

"Je to spíš určitá beznaděj. Jste ochotní těm věcem věřit, i když ve skrytu duše cítíte, že to není pravda," vystihl Gary Bentley pro americký deník New York Times náladu v hornických městech podél Apalačských hor, ve státech Kentucky, Západní Virginie, Ohio nebo Pensylvánie.

Tady všude Donald Trump loni vyhrál prezidentské volby. Tady všude by chtěli věřit, že teď své sliby o přílivu pracovních míst splní.

Mají ale pochyby. 

Data nelžou

Ekonomická data jsou totiž neúprosná.

V roce 2006 pokrývalo uhlí 53 procent výroby elektřiny ve Spojených státech. V roce 2011 to bylo 43 procent, loni už jen 33 procent. Hlavním zdrojem elektřiny se stal se 35 procenty zemní plyn.

Podobně drastická jsou pak pro uhlí i čísla o zaměstnanosti.

V roce 1980 pracovalo v americkém uhelném průmyslu 220 tisíc lidí. V roce 2008, tedy ještě před nástupem Baracka Obamy, to bylo už jen 82 tisíc a v současnosti je to kolem 65 tisíc osob.

A i kdyby se teď díky Trumpovým intervencím podařilo po uhlí částečně oživit poptávku, ani to nemusí znamenat, že bude práce pro více horníků.

"Směšují se dvě základní věci: uhelný průmysl a pracovní místa," upozornil v deníku Washington Post analytik Chiza B. Vita, který se zabývá trhem s uhlím ve společnosti Standard & Poor's. 

"I kdyby se uhelnému průmyslu vedlo lépe, nepromítne se to do nárůstu pracovních míst. Těžba je mnohem, mnohem efektivnější, s méně a méně lidmi," vysvětluje analytik.

Nedávná analýza bankovní skupiny Citigroup připouští, že "regulační prostředí by mělo být pro uhlí za Trumpova prezidentsví příznivější".

Jenže v ekonomickém srovnání s obnovitelnými zdroji a s plynem setrvává uhlí "u dna americké poptávky".

Poslední zhasne

Přímo v terénu, ať už v uhelných státech apalačského regionu, nebo tam, kde se v posledních letech zavírala jedna uhelná elektrárna za druhou, přitom lidé nemusejí číst žádné analýzy, aby na to přišli.

Pokles těžby uhlí mají před očima. Je to jejich denní realita.

"Lidé čím dál silněji tuší, že se uhlí nevrátí ke své někdejší slávě," připustil pro deník Wall Street Journal Charles Patton, šéf oddělení vnějších vztahů elektrárenské společnosti American Electric Power. Ta ve státě Ohio ukončila od roku 2011 provoz devíti uhelných elektráren.

Část lidí sleduje ústup uhelného průmyslu i jeho důsledky rezignovaně.

Elektrikář David Kutz pracoval v Somersetu ve státě Massachusetts třicet dva let v tamní uhelné elektrárně. Vlastník ji ale před nedávnem zavřel a David přišel o práci. 

Dostane sice odstupné, ale hledá si jiné zaměstnání, aby měl na zdravotní pojištění.

"Tahle elektrárna pomohla tolika dětem udělat vysokou školu, koupit tolik domů, zaplatit tolik daní," vylíčil devětapadesátiletý Kutz novinářům Wall Street Journalu tvrdý dopad zavření dolu na budoucnost jeho malého města. 

"Je tak těžké vidět teď lidi odcházet," říká propuštěný elektrikář.

Přestaňte se litovat!

I tady ale existují místa, kde se lidé snaží nejhoršímu předejít. 

Do roku 2015, než byl propuštěn, pracoval šestatřicetiletý Michael Harrison z městečka Pikeville ve státě Kentucky v tamním dole.

Teď už ale rok navrhuje webové stránky pro internetovou firmu BitSource, která vznikla loni. A zaměstnala celkem deset bývalých horníků.

"Řekli jsme jim: Přestaňte o sobě přemýšlet jako o nezaměstnaných hornících, teď pracujete v IT," popsal zakladatel BitSource Rusty Justice pro deník New York Times, jak bývalé horníky motivoval k účasti v rekvalifikačnímu kurzu.

Jiná firma, Berkley Energy, pak v Pikeville v současnosti investuje 100 milionů dolarů do výstavby solární elektrárny. Kde přesně? Na území bývalého povrchového dolu.

"Chceme dát horníkům zpět práci. Zároveň taky diverzifikovat naše portfolio, ale i proměnit tento region. Pro tuhle oblast je to úplně nová věc," prohlásil šéf projektu Ryan Johns. 

Konopí místo uhlí

Šestatřicetiletý Todd Howard z městečka Hippo ve státě Kentucky na to šel ještě jinak.

Dřív vlastnil se svým otcem firmu, která se zaměřovala na vyřizování povolení a další byrokracii pro uhelné doly. V roce 2010 ale museli firmu zavřít.

"To mě posunulo k farmaření," popisuje Howard svoji novou kariéru. S manželkou ji začali s jedním skleníkem a rajčaty na pozemku za svým domem.

V roce 2014 ale Howard svůj projekt výrazně proměnil. S pomocí kamaráda Nathana Halla se pustili do pěstování průmyslového konopí.

Mimo jiné na místě někdejšího povrchového uhelného dolu.

"Lidé tady často říkají, že neexistuje žádné zázračné řešení," popsal Hall pro New York Times atmosféru v místech, kde skončila těžba uhlí.

"Dá se ale najít řada menších řešení. Těch chceme být součástí. A věříme, že to může změnit celý region," uzavírá podnikatel Nathan Hall. 

Představte si, co dokážu za 100 dnů vlády! Sestřih projevů Trumpa k jeho "výročí". | Video: PRESIDENT DONALD TRUMP SPEECHES & PRESS CONFERENCE
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Armáda USA po incidentu pozastavila letecký výcvik Saúdů na Floridě

Americké velení dnes pozastavilo letecký výcvik saúdskoarabských vojenských studentů na třech floridských základnách. O opatření, které se týká 300 frekventantů, informoval média představitel armády Clay Doss. Důvodem je incident z minulého týdne, kde saúdskoarabský student na základně Pensacola zabil tři lidi.

Pachatelem, který se na základně účastnil výcviku, byl jednadvacetiletý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou dosud neznámé.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

USA, Kanada a Mexiko se dohodly na nové podobě obchodní smlouvy

Spojené státy, Kanada a Mexiko se dohodly na upravené podobě nové severoamerické dohody o volném obchodu. Diplomatičtí zástupci dnes dohodu podepsali v Mexiku, smlouvu však ještě musejí ratifikovat zákonodárci všech tří zúčastněných zemí. Upravená dohoda má podporu Bílého domu i amerických demokratů, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů USA a kteří požadovali změny oproti původní podobě smlouvy sjednané administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa už v loňském roce.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová dnes uvedla, že upravená dohoda je nesrovnatelně lepší než původní plán Trumpovy administrativy z loňského roku. Dodala, že úpravy zahrnují například přísnější pravidla pro trh práce a ochranu životního prostředí.

Trump sám dnes zdůraznil, že nová obchodní dohoda bude pro Spojené státy "skvělá". "Bude to nejlepší a nejdůležitější obchodní dohoda, jakou kdy USA uzavřely," prohlásil. "Konečně skončí naše nejhorší obchodní dohoda, NAFTA," dodal prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy