


Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje příští týden ve Washingtonu setkání desítek ministrů zahraničí, které se má věnovat „návratu nadnárodního krajně levicového terorismu“. Iniciativa podle amerických médií cílí především na skupiny spojené s hnutím Antifa a další krajně levicové organizace. Pozvánku dostal také český ministr zahraničí Petr Macinka.

Podle informací listu The Washington Post chce americký ministr zahraničí Marco Rubio svolat více než šedesát ministrů na setkání, jehož cílem má být posílení mezinárodní spolupráce v boji proti krajně levicovému terorismu a ve sdílení zpravodajských informací.
Trumpova administrativa přitom za hlavní hrozbu označuje zejména skupiny napojené na hnutí Antifa, píše deník.
Donald Trump proti Antifě vystupuje dlouhodobě. Loni na podzim vydal výkonné nařízení, v němž ji označil za „domácí teroristickou organizaci“. Odborníci však upozorňují, že jde pouze o politické označení bez právních důsledků, protože americké právo kategorii domácí teroristické organizace formálně nezná.
Trumpův krok následoval po loňské vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Ministerstvo spravedlnosti následně zahájilo širší vyšetřování sítí a organizací, které podle administrativy podněcují politické násilí.
Podle současných i bývalých amerických představitelů se však část úředníků obává, že se administrativa snaží využít rozsáhlé protiteroristické pravomoci proti domácím politickým aktivistům, které označuje za levicové extremisty. Řada expertů přitom považuje důraz na levicový extremismus za přehnaný, píše Washington Post.
Někteří lidé uvnitř Trumpovy administrativy se údajně naopak obávají, že vytvořený precedent by mohla v budoucnu využít demokratická vláda proti konzervativním aktivistům.
Antifa je hnutí sdružující skupiny a jednotlivce, kteří se hlásí k boji proti fašismu. Někdejší šéf amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray ji v roce 2020 označil za ideologii, nikoli organizaci. Uvedl také, že Antifa postrádá hierarchické struktury.
Zdroj: ČTK
Samotná pozvánka vyvolala rozpaky také mezi evropskými spojenci Spojených států. Někteří diplomaté deníku The Washington Post řekli, že nechápou, proč byli na jednání pozváni. Další uvedli, že levicový terorismus v jejich zemích nepředstavuje významnou bezpečnostní hrozbu. Řada států proto podle listu pravděpodobně vyšle pouze nižší představitele, případně se nezúčastní vůbec.
Pozvání od Rubia přišlo rovněž českému ministrovi zahraničí Petrovi Macinkovi (Motoristé). Podle zjištění serveru Aktuálně.cz se však osobně nezúčastní. Pozvánka, která podle Washington Post přišla mnoha ministrům na poslední chvíli, se svým termínem kryje s již potvrzenou pracovní cestou Macinky do Rakouska.
Českou republiku by podle Macinky nicméně měl zastupovat některý z náměstků ministra nebo český velvyslanec ve Spojených státech.
Macinka serveru Aktuálně.cz zároveň řekl, že se s Rubiem setkal na nedávném summitu NATO v Ankaře. Podle něj americký ministr v současnosti řeší především situaci na komunistické Kubě a Washington v této souvislosti projevil zájem o pomoc Prahy. Konkrétně pak o české zkušenosti s přechodem od socialismu k tržní ekonomice a demokratickému systému.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.