Trump chce znát názory Merkelové. Poradí se, jak pomoci na Ukrajině a jak vycházet s Putinem

ČTK ČTK
10. 3. 2017 19:04
Přestože se americký prezident Donald Trump dosud na adresu německé kancléřky vyjadřoval spíše negativně, chce se příští týden při její návštěvě dozvědět více o jejích názorech. Zajímá ho především, jak by Spojené státy mohly pomoci s řešením konfliktu na Ukrajině či jak vycházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. "Očekávám, že půjde o velmi pozitivní, srdečnou schůzku," citovala Reuters jednoho z nejmenovaných představitelů.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump hodlá příští týden s německou kancléřkou Angelou Merkelovou mluvit o jejím pohledu na řešení konfliktu na Ukrajině či o tom, jak vycházet s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters to novinářům řeklo několik činitelů Bilého domu, kteří je informovali o podrobnostech návštěvy kancléřky ve Washingtonu plánované na úterý. Půjde o první setkání obou státníků, mezi nimiž od Trumpova nástupu do funkce nepanují příliš přátelské vztahy.

Trump, který na adresu Německa a Merkelové po svém zvolení řekl několik ostrých výroků v souvislosti s vůdčí rolí Berlína v Evropské unii či vstřícným přístupem kancléřky k uprchlíkům, se podle zmíněných představitelů chce nechat zasvětit do jejích názorů. Zatímco až dosud se prezident vůči ústřední evropské velmoci vymezoval spíše negativně, nyní se podle svých lidí chce Merkelové zeptat, jak by podle ní Washington mohl pomoci vyřešit situaci na východě Ukrajiny či jak na vztahy s Putinem. Trump opakovaně prohlásil, že by rád zlepšil vztahy USA a Ruska, jeho ministři jej však odrazují od přílišné vstřícnosti či rušení sankcí.

"Očekávám, že půjde o velmi pozitivní, srdečnou schůzku," citovala Reuters jednoho z nejmenovaných představitelů.

Trump s Merkelovou dosud jednali jen telefonicky. V lednu po společném telefonátu vydali prohlášení, ve kterém zdůraznili význam Severoatlantické aliance a rovněž se zavázali ke společnému boji proti terorismu. Jen několik dní poté ale Berlín kritizoval Trumpovo prezidentské nařízení, které zablokovalo vstup do země obyvatelům sedmi převážně muslimských států. Platnost dekretu mezitím pozastavily americké soudy, Trump ale tento týden vydal nový.

Šéf Bílého domu hodlá s Merkelovou jednat rovněž o zvýšení příspěvků evropských zemí na obranu v rámci NATO. Německo by podle něho mělo jít příkladem a Trump je potěšen, že chce svého závazku na zvýšení obranných výdajů dosáhnout do roku 2024. Mluvit se má i o uprchlické krizi, na kterou mají oba zcela odlišný pohled.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy