Washington - Čeština pro to má přísloví: ocitnout se mezi dvěma mlýnskými kameny. V angličtině se říká "between a rock and a hard place".
A přesně do této situace se dostal americký prezident Donald Trump.
Kongres ve čtvrtek schválil nové sankce proti Rusku za jeho loňskou snahu ovlivnit americké prezidentské volby. Zároveň si zákonodárci vymínili, že prezident nemůže sankce zrušit bez jejich svolení.
Pro Trumpa je to obrovská komplikace pro jeho záměr zlepšit vztahy s Ruskem a osobně i s prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump by mohl zákon vetovat. Jenže tím by jen přesvědčil oponenty své politiky vůči Rusku, mezi něž patří i republikáni, že ve vztahu k Moskvě je prezidenta Trumpa opravdu potřeba hlídat.
STOP na cestě vpřed
Pokud měl Donald Trump v loňské předvolební kampani nějaká setrvalá témata v oblasti zahraniční politiky, tak to byl tvrdý postup proti terorismu na Blízkém východě a právě avizovaný cíl začít jednat s Ruskem na čistém stole.
Tuto linii se snažil sledovat i po nástupu do Bílého domu, jak ukázalo i jeho první osobní setkání s Vladimirem Putinem na nedávném summitu G20 v Hamburku.
Trump po schůzce s Putinem uvedl, že přes všechny spory je čas pohnout se ve vztazích s Ruskem "vpřed".
Nové sankce teď ale přicházejí v podobě značky s nápisem STOP. Nasvědčují tomu i dosavadní ruské reakce.
Podle Sergeje Ribjakova, náměstka ruského ministra zahraničí, sankce pohřbí jakoukoli možnost "zlepšit vztahy" mezi USA a Ruskem.
Konstantin Kosačev, předseda zahraničního výboru Rady federace, horní komory ruského parlamentu, uvedl, že Američané se musejí připravit na "bolestivou odpověď".
Trump ve spárech jestřábů
Schválení sankcí je pro ruské politiky důkazem jejich předchozích tvrzení, že i kdyby prezident Trump osobně chtěl lepší vztahy s Moskvou, doma má svázané ruce protiruskými "jestřáby". Tedy zastánci nekompromisního postoje a spíše silového řešení.
Podle ruského zákonodárce Alekseje Puškova je Trump "zajatcem antiruské hysterie v Kongresu".
Prezidentovi Trumpovi teď zbývá jediná možnost, jak by se mohl pokusit Rusy přesvědčit, že nemají pravdu. Mohl by nový sankční zákon vetovat.
Podle prezidentovy mluvčí Sarah Huckabee Sandersové se Trump rozhodne až poté, co uvidí finální podobu zákona.
Jenže tady na něj tlačí pomyslný druhý "mlýnský kámen". A to sice "ruská aféra", v níž je Trumpův tým na několika frontách vyšetřován kvůli kontaktům s Rusy během loňské prezidentské kampaně.
Podle amerických tajných služeb Rusko intervenovalo do loňské kampaně s cílem poškodit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.
Prezident Trump tato zpravodajská zjištění odmítá. Připouští sice, že to mohlo být Rusko, ale dodává, že to mohl být jiný stát nebo i soukromá osoba. Vyšetřování ruské aféry pak opakovaně nazývá "honem na čarodějnice".
Jenže z hlediska vyšetřovatelů v ruské kauze už nejde jen o to, proč se lidé z Trumpova týmu loni nápadně často stýkali se zástupci Ruska. Ale zda věděli o jeho aktivitách nebo z nich dokonce vědomě profitovali.
V centru vyšetřování se navíc ocitli i lidé z nejbližšího Trumpova okolí. Jeho syn Donald junior a jeho zeť a poradce Jared Kushner.
Pokud by prezident Trump nyní sankce Kongresu vetoval, byla by to nová přitěžující okolnost ukazující právě na to, že mezi jeho lidmi a Moskvou existovaly už v loňské kampani tiché dohody.
Prezident proti všem
V Senátu i Sněmovně reprezentantů byly sankce schváleny nadstranicky, drtivou většinou hlasů. V dolní komoře poměrem 419 ku třem, v Senátu nyní poměrem hlasů 98 ku dvěma. Politika vůči Rusku je totiž tématem, kde se proti prezidentovi jasně postavili i republikáni.
Bílý dům a zástupci administrativy, jmenovitě ministr zahraničí Rex Tillerson, proti legislativě v Kongresu lobbovali.
Zejména proti ustanovení, že prezident si bude muset od Kongresu vyžádat svolení, pokud by chtěl sankce zrušit. V americké politice jde o neobvyklé přísné omezení prezidentových pravomocí. Přesto na něj přistoupili republikáni.
Trumpovo případné veto by pro prezidenta mělo ještě jeden negativní zpětný dopad. Jen by tím ještě více ubezpečil Kongres, že jeho ruská politika není naivní. Že může být pro USA dokonce nebezpečná, a že je proto potřeba Bílému domu vymezit mantinely.
Ani veto nepomůže
A i kdyby prezident sankce vetoval, Kongres by nejspíše jeho veto následně přehlasoval, což by jen podškrtlo Trumpovu porážku.
Bílý dům se tak nejspíše bude muset se sankcemi smířit, i když citelně zásahnou jeho vztahy s Moskvou. A mohou mít kromě jiného vliv i na americkou politiku v Sýrii, kde chtěl Trump s Ruskem rovněž více spolupracovat.
Tyto možné dopady se ukážou v horizontu týdnů až měsíců. První, bezprostřední reakce Moskvy ale na sebe nenechala dlouho čekat. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo Washington, aby do 1. září snížil počet svých diplomatů v Rusku na 455. Kolika osob se toto rozhodnutí bude týkat, zatím podle agentury Reuters nebylo oficiálně oznámeno.
Rusko rovněž od 1. srpna uzavře rekreační objekty využívané zaměstnanci amerického velvyslanectví v Moskvě, uvedla ČTK.
Jde o reciproční opatření vůči kroku Trumpova předchůdce v úřadě Baracka Obamy. Ten loni v prosinci z USA vypověděl 35 ruských diplomatů (z nichž mnozí byli zpravodajci) jako trest za ruské vměšování do americké prezidentské kampaně.
Prezident Putin tehdy neučinil odvetný krok, za což jej čerstvě zvolený Donald Trump pochválil jako "chytrého" politika.
Šlo o jasný signál, že po Trumpově příchodu do Bílého domu se přístup vůči Moskvě změní, včetně možného odvolání Obamových sankčních opatření.
Americký Kongres nyní tento scénář, který se Trumpovi už předtím hodně zkomplikoval ruskou aférou, svými sankcemi zcela přepsal.
Skutečnost, že ruce prezidentovi svázali jeho vlastní republikáni, je pro Trumpa prohrou. A o dalším možném neúspěchu se rozhoduje právě v těchto hodinách.
Republikáni v Senátu se zatím marně snaží odvolat reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Pokud by se jim to nepodařilo, byl by to i prezidentův debakl.
Zrušení "Obamacare" byl jeden z jeho ústředních předvolebních slibů.
