


Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře. Ve středu to potvrdil podle agentur americký ministr zahraničí Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit.

O Trumpově plánu přicestovat na summit ve středu už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž sdělil, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.
Rubio ve středu na slyšení v Kongresu zmínil Trumpovu nespokojenost s NATO, především s členskými zeměmi, které mu nedovolily použít své vojenské základny ve válce s Íránem.
Šéf americké diplomacie dodal, že Trump navzdory své frustraci na vrcholnou schůzku transatlantické aliance přijede. „Spojené státy jsou stále členem NATO a budeme v Turecku, abychom o těchto tématech jednali. Prezident se sám zúčastní příštího zasedání hlav států NATO, kde budou všechny tyto body objasněny,“ prohlásil Rubio.
Podle tureckých médií Trump účast na červencovém summitu potvrdil v telefonátu, který měl 20. května s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Summitu se obvykle účastní prezidenti či premiéři členských zemí NATO. Letos se koná 7. a 8. července v Ankaře.
„Pokud vím, tak ano, plánuje přijet,“ uvedl v úterý na otázku ohledně Trumpovy účasti na summitu v Ankaře šéf turecké diplomacie Fidan. I podle něj Trump vyjádřil svůj záměr přiletět na summit v rozhovoru s Erdoganem.
Od vstupu do úřadu v loňském roce Trump Severoatlantickou alianci několikrát kritizoval. Naposledy se tak stalo například kvůli postojí spojenců k jeho návrhu zřídit námořní misi pro Hormuzský průliv. Trump také evropské země NATO a Kanadu kritizoval za podle něj nedostatečné výdaje na obranu. Loni se alianční státy zavázaly do roku 2035 armádní výdaje zvýšit na nejméně 3,5 procenta HDP.



Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.



Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.



Americký viceprezident J. D. Vance na sociální síti X označil za tragickou a pobuřující vraždu 18letého studenta Henryho Nowaka v Británii. Mladík by podle něj byl nyní naživu, kdyby se několik posledních generací evropských elit postavilo migraci. Incident z loňského prosince v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu.



Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pátek kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila.



Britský soud v pátek uložil 52letému Paulu Quinnovi 21 let vězení za znásilnění, kterého se dopustil v roce 2003 a za které byl neprávem odsouzen jiný muž na doživotí. Případ se považuje za jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Británii, napsala agentura AP a web stanice BBC.