Trump pochybuje o ochotě Izraele a Palestinců jednat o míru. Za uznáním Jeruzaléma si dál stojí

ČTK ČTK
11. 2. 2018 11:25
Obě strany izraelsko-palestinského konfliktu nejsou podle Donalda Trumpa ochotné usilovat o mír. Izrael by podle amerického prezidenta měl být také obezřetný v otázce osad na Západním břehu Jordánu.
Donald Trump
Donald Trump | Foto: Reuters

Jeruzalém - Palestinci nejsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ochotni usilovat o mír. Stejné pochyby ale vyjádřil také o Izraeli. "Co se Izraele týče, nejsem si jist, zda i on je připraven jednat o míru. Takže musíme vyčkat a sledovat, co se stane," řekl šéf Bílého domu v rozhovoru, který dnes otiskl izraelský list Israel Hajom.

Obě strany budou muset podle Trumpa udělat významné kompromisy, chtějí-li dospět k míru. K dotazu na židovské osady na Západním břehu Jordánu americký prezident uvedl, že komplikují mírové úsilí a Izrael by měl v tomto ohledu jednat obezřetně.

Po svém nástupu do funkce svěřil Trump blízkovýchodní agendu svému zeti Jaredu Kushnerovi a očekává se, že USA předloží své návrhy pro mírový proces. Na dotaz k tomuto tématu Trump řekl, že "se uvidí".

Americký prezident v rozhovoru také sdělil, že své prosincové rozhodnutí uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele považuje za nejdůležitější bod ve svém dosavadním prezidentském období. Právě kvůli jeho uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město Palestinci odmítli USA jako nestranného zprostředkovatele mírového procesu. Washington se tím podle nich přiklonil jednoznačně na stranu Izraele.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy