"Vraťte se do školy." Trump peskuje vlastní tajné služby, nelíbí se mu jejich závěry

Daniel Anýž Daniel Anýž
31. 1. 2019 19:00
Americký prezident Donald Trump ve středu opět zpochybnil věrohodnost a úsudek svých vlastních zpravodajských služeb. A nejde jen o opakovaný spor, kdy Trump setrvale odmítá závěr zpravodajců o ruském zasahování do americké prezidentské kampaně 2016. Tentokrát se prezident a zpravodajci rozcházejí v zásadních tématech aktuální zahraničně-bezpečnostní politiky USA.
Americký prezident Donald Trump
Americký prezident Donald Trump | Foto: Reuters

V sérii vzkazů na Twitteru ve středu Donald Trump označil americké zpravodajce za "mimořádně naivní" a doporučil jim, že "by se možná měli vrátit do školy".

Trump tím reagoval na úterní veřejné vystoupení šéfů amerických tajných služeb v Senátu. Ředitel Ústředí tajných služeb Dan Coats, šéfka CIA Gina Haspelová a ředitel FBI Chris Wray senátnímu výboru představili letošní výroční zprávu, shrnující světová bezpečnostní rizika pro USA.

V mnohých důležitých bodech Trumpovy zahraniční politiky zpravodajské služby hodnotí situaci jinak než sám prezident. Například ve věci severokorejského jaderného programu zpráva říká, že Severokorejci "rozebrali část" své nukleárně-vojenské infrastruktury. Podle zpravodajců ale nejde o nevratný proces, a zpráva navíc konstatuje, že je "nepravděpodobné", že by se KLDR "vzdala svých jaderných zbraní, jejich nosičů a výrobních kapacit".

To je zřetelně pesimističtější závěr než přesvědčení Trumpa. Po loňském summitu se severokorejským lídrem Kim Čong-unem americký prezident vyhlásil, že "Severní Korea už nadále nepředstavuje jaderné nebezpečí".

Ředitel Dan Coats oproti tomu v úterý v Senátu varoval, že KLDR stále "vykazuje aktivity, které jsou v rozporu s úplnou denuklearizací". Vedení KLDR podle něho považuje "jaderné zbraně za zásadní pro přežití režimu".

Ale naopak podle Trumpa, jak zpravodajce opravil ve středu na Twitteru, je zde "slušná šance", že KLDR se jaderného programu zcela vzdá. "Těším se, že se s Kim Čong-unem brzy setkáme," připomněl Trump plánovaný druhý summit, který by se měl odehrát na konci února.

Šéf FBI Christopher Wray, ředitelka CIA Gina Haspelová a šéf Ústředí tajných služeb Dan Coats v Senátu USA
Šéf FBI Christopher Wray, ředitelka CIA Gina Haspelová a šéf Ústředí tajných služeb Dan Coats v Senátu USA | Foto: Reuters

Pozor na Írán?!

Rozdílně vidí Trump a zpravodajci i téma jaderného programu Íránu. V tomto případě je to ale prezident, který už loni v květnu vypověděl smlouvu o kontrole programu a jenž v Íránu vidí větší nebezpečí.

Analýza zpravodajců potvrzuje, že Teherán pokračuje v podpoře teroristů na Blízkém východě i v Evropě a sponzoruje povstalce a ozbrojence v Jemenu nebo Iráku.

Konkrétně ohledně íránských jaderných aktivit ale tajné služby nesouhlasí s Trumpovým týmem, že Teherán jadernou dohodu porušoval. "Nevěříme, že by Írán v současnosti podnikal aktivity nezbytné k výrobě jaderné bomby," uvedl navíc ředitel Coats, že Teherán nezačal dohodu porušovat ani po vypovězení ze strany USA.

"Lidé ze zpravodajských služeb se zdají být extrémně pasivní a naivní, co se týče nebezpečí Íránu. Mýlí se," zněl Trumpův středeční protiútok na Twitteru.

"Dávejte si na Írán pozor. Možná by se zpravodajci měli vrátit do školy," ohradil se prezident. Další vzkaz pak věnoval aktuálně ještě kontroverznějšímu tématu, kterým je Trumpův nedávno ohlášený záměr stáhnout americké vojáky co nejrychleji ze Sýrie.

"Chalífát bude brzy poražen," zopakoval Trump své přesvědčení, že takzvaný Islámský stát byl od jeho nástupu do Bílého domu v podstatě zdecimován, a Američané tak už mohou ze Sýrie odejít.

Hodnocení zpravodajských služeb ale zní opět jinak. Podle nich si Islámský stát stále uchovává "silnou přítomnost v Iráku i v Sýrii. A bude nadále schopen podněcovat násilí nejen tam, ale také "externí útoky proti regionálním i západním nepřátelům včetně Spojených států".

Příliš rychlé odchody

Trumpovo rozhodnutí odejít ze Sýrie přitom není jen v rozporu s varováním tajných služeb, ale vyvolalo velké znepokojení až otevřený odpor u republikánů v Kongresu.

Těm navíc vadí nejen Trumpův poslední postup v Sýrii, kvůli kterému před Vánoci odstoupil ministr obrany Jim Mattis, ale znervózňují je i prezidentovy záměry v Afghánistánu.

Právě v souvislosti s Mattisovým odchodem americká média psala, že Trump už vydal Pentagonu rozkaz, aby zahájil odsun poloviny, zhruba 7000 vojáků, amerického kontingentu z Afghánistánu.

Tato informace se sice nepotvrdila, ale je zřejmé, že Trump, jak v minulosti opakovaně sám řekl, by chtěl i z Afghánistánu co nejrychleji odejít. To ostatně naznačil i ve středu ve vzkazu na Twitteru.

"Boje pokračují, ale lidé Afghánistánu v této nekončící válce chtějí mír. Brzy uvidíme, zda rozhovory budou úspěšné," upozornil Trump na aktuální informace v amerických médiích, podle kterých se podařil průlom v jednáních mezi Američany a hnutím Tálibán.

Podle médií měl Tálibán souhlasit se základním rámcem budoucího příměří. Informace o avizované dohodě byly však ve Spojených státech i v Afghánistánu přijaty s velkou nedůvěrou, až zcela odmítavou kritikou.

Pod podmínkou Tálibánu byla totiž z přímých jednání vyloučena afghánská vláda a podle kritiků nelze věřit tomu, že Tálibán by v praxi dodržel své papírové závazky a po odchodu Američanů by se nepokusil převzít vládu v zemi. Nelze tak prý ani zaručit, že v Afghánistánu by v budoucnu opět nenašly zázemí teroristické skupiny.

Dohoda, nebo kapitulace?

Bývalý zkušený americký diplomat Ryan Crocker, který byl velvyslancem v Afghánistánu, Sýrii, Iráku či v Pákistánu, ve středu v listu Washington Post napsal, že USA "samy delegitimizovaly vládu, kterou údajně podporují", když přistoupily na podmínky Tálibánu, že zástupci vlády v Kábulu budou z jednání vyloučeni.

Podle Crockera Američané ve skutečnosti nejednají o podmínkách příměří, ale o "podmínkách naší kapitulace". "Tálibán nabídne záruk, kolik chceme, protože ví, že až odejdeme a on bude zpět, my nebudeme mít žádné nástroje, abychom si vynutili jejich dodržování," napsal Ryan Crocker.

Aktuálním výrazem nervozity Kongresu ohledně Trumpovy politiky v Afghánistánu byl také úterní legislativní podnět šéfa republikánů v Senátu Mitche McConnella.

McConnell navrhl rezoluci, která varuje vládu před "ukvapeným stahováním" ze Sýrie a Afghánistánu. Podle rezoluce je "zřejmým faktem", že al-Káida, Islámský stát a jejich odnože "představují vážné nebezpečí" pro USA.

"Jednoduše řečeno, i když je lákavé stáhnout se do pohodlí a bezpečí (Ameriky), ještě zbývá dodělat spousty práce. A víme, že nechány bez kontroly, projeví se tyto konflikty nakonec v našich městech," uvedl McConnell v úterý v Senátu. Jeho otevřené vystoupení, kritické k Trumpově politice, je o to pozoruhodnější, že McConnell je jinak k prezidentovi na veřejnosti velmi loajální.

Jak ohlídat prezidenta

Podle Erica S. Edelmana, který byl náměstkem ministra obrany za prezidenta George Bushe, je evidentní, že nejen v otázce v Afghánistánu a Sýrie, ale i v jiných oblastech zahraniční politiky republikáni Trumpovi nedůvěřují a mají obavy z možných následků jeho rozhodnutí.

"Není nouze o důkazy, že mezi prezidentem a tradičním republikánským pohledem (na zahraniční politiku) je velký nesoulad," uvedl Edelman pro New York Times.

Už od samotného nástupu do Bílého domu jsou republikáni velmi ostražití k Trumpově politice vůči Rusku, kde si už také několikrát vynutili kontrolu. Už v létě 2017 schválil Senát zákon, který prezidentovi zakázal, aby zrušil protiruské sankce.

A minulý týden Sněmovna reprezentantů, kde mají většinu demokraté, schválila velkou většinou hlasů (357 : 22) zákon, který by zablokoval případné Trumpovo rozhodnutí stáhnout USA z NATO.

Video: Donald Trump na summitu s Kim Čong-unem

Donald Trump na tiskové konferenci: Severní Korea demoluje středisko na testování jaderných zbraní | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

Další zprávy