USA odstupují od historické dohody o ochraně klimatu. Rusko a Čína slíbily, že ji i tak dodrží

Martin Novák ČTK Martin Novák, ČTK
Aktualizováno 2. 6. 2017 10:55
Pařížskou dohodu o ochraně klimatu podepsali zástupci 195 zemí. Podpis amerického prezidenta Baracka Obamy ale zneplatnil jeho nástupce Donald Trump. O lidském podílu na globálním oteplování pochybuje a omezování emisí skleníkových plynů podle něj poškozuje ekonomiku Spojených států. Evropská unie, Čína a Rusko uvádějí, že chtějí své závazky z pařížské konference plnit. Cílem uzavřené dohody je udržet růst teploty na zeměkouli o méně než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Bez zapojení Spojených států to ale bude stěží možné.
Účastníci pařížské klimatické konference v roce 2015 sledují mapu s předpovědí klimatických změn ve světě.
Účastníci pařížské klimatické konference v roce 2015 sledují mapu s předpovědí klimatických změn ve světě. | Foto: Reuters

Washington - Spojené státy opouštějí pařížskou dohodu o klimatu.

Prezident Donald Trump to potvrdil při čtvrtečním projevu v Růžové zahradě Bílého domu.

"Plním svůj předvolební slib, že stavím na první místo zájmy Američanů," řekl prezident. Uvedl, že se bude snažit vyjednat lepší smlouvu, protože ta současná je pro USA "příliš drahá" a Čína stejně bude zvyšovat emise skleníkových plynů do roku 2030. Slíbil, že bude usilovat o novou klimatickou dohodu, spravedlivější k obyvatelům USA.

"Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde," prohlásil Trump.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci Trumpovi vzkázal, že ohledně pařížské klimatické dohody již není nic, o čem by se dalo vyjednávat. Podle agentury Reuters řekl, že Francie a USA budou dál spolupracovat, ale ne v otázce boje proti klimatickým změnám.

Vlády Francie, Německa a Itálie zároveň vydaly společné prohlášení, ve kterém vyjádřily politování nad Trumpovým rozhodnutím. V dokumentu je rovněž zmíněno přesvědčení, že o dohodě již nelze vyjednávat. Podle velkých evropských zemí dokument z roku 2015 nabízí zásadní možnosti pro ekonomickou prosperitu a růst.

Pařížská starostka Anne Hidalgová řekla, že na protest proti Trumpovu rozhodnutí bude pařížská radnice přes noc nasvícená zeleně.

Britská premiérka Theresa Mayová dala v telefonátu s americkým prezidentem Trumpem najevo zklamání z jeho rozhodnutí. Klimatická dohoda je podle ní důležitá pro prosperitu a bezpečí příštích generací.

A připojili se i Rusové a Číňané. Obě země slíbily, že se i přes Trumpův krok budou držet klimatické dohody. "Rozhodli jsme se ke klimatické dohodě připojit a myslím si, že toto rozhodnutí nebudeme měnit," prohlásil v pátek místopředseda ruské vlády Arkadij Dvorkovič.

Obama: Trump rozhodl proti budoucnosti

Prezident Trump podle ústavy měl právo americký podpis odvolat, protože dokument ještě neschválil Senát.

Pařížskou dohodu o klimatu uzavřelo před dvěma lety 195 států, platí od konce minulého roku. Cílem je udržet růst teploty na zeměkouli o méně než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Se Spojenými státy odstupuje po Číně druhý největší producent emisí na světě, takže splnit stanovené plány bude bez jejich účasti obtížné

Pařížská dohoda je první svého druhu, na které se všechny státy shodly dobrovolně a společně zabránit tomu, aby globální teploty rostly dosavadním tempem.

"Spojené státy se v roce 2015 podílely šestnácti procenty na celoplanetární emisi skleníkových plynů. Je to polovina plynů, které produkují všechny ostatní země světa s výjimkou členských zemí Evropské unie, Číny, Japonska, Indie a Ruska," uvádí se v analýze těžařské společnosti BP.

Jinými slovy: úspěch pařížské dohody leží hlavně na bedrech velkých průmyslových mocností.

Dříve v Evropě a USA panovaly pochybnosti, zda přechod na obnovitelné zdroje energie a omezování emisí mají smysl, když se k němu nepřipojí velcí globální znečišťovatelé, jako jsou Čína nebo Indie.

Teď se situace obrátila a otázky po smyslu snahy tolika zemí šetřit životní prostředí vyvolá americká vláda.

Exprezident Barack Obama v reakci uvedl, že Trump "rozhodl proti budoucnosti." Republikánský prezidentský kandidát z roku 2012 Mitt Romney uvedl na Twitteru, že Trumpův krok oslabí postavení USA jako světového lídra.

"Je to kolosální chyba, která zničí naši mezinárodní důvěryhodnost. Jsme spolu s Čínou největší producenti emisí. A jsme ti, kteří dali Pařížskou dohodu dohromady," uvedl Nicholas Burns, bývalý náměstek ministra zahraničí USA v éře prezidenta George W. Bushe.

V reakci na Trumpovo čtvrteční oznámení uvedl eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiky Miguel Arias Cañete, že Evropská unie "hluboce lituje jednostranného rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od pařížské klimatické dohody z roku 2015". Svět podle něj může v boji s klimatickými změnami i nadále počítat s evropským vedením.

Čína avizovala, že bez ohledu na Trumpovo rozhodnutí bude své závazky z pařížského dokumentu plnit.

Trump byl pod velkým tlakem doma i v zahraničí, aby závěry z Paříže dodržel. Vyzývali ho k tomu evropští státníci, Čína, OSN, opoziční Demokratické strana i část jeho Republikánské strany, vlivní podnikatelé a aktivisté, americká Konference katolických biskupů.

V otevřeném dopise vyzvaly Bílý dům k plnění závazků například firmy Dow Chemical, ExxonMobil, Microsoft, Apple, Google či Unilever.

Podnikatel a majitel kosmické agentury SpaceX Elon Musk oznámil, že přestává být Trumpovým poradcem.

Už v předvolební kampani ale Trump naznačoval, že pařížský dokument v současné podobě poškozuje americkou ekonomiku a že podpoří těžbu ropy či uhlí.

Zprávy o oteplování označoval za čínské dezinformace, motivované snahou poškodit americké hospodářství. Později dal dvakrát najevo, že  se s pařížskou dohodou neztotožňuje.

Exekutivním příkazem rozhodl o pokračování výstavby ropovodu Keystone XL, který má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu. Obama přitom projekt zastavil kvůli obavám z následků na životní prostředí.

Do čela americké Agentury pro ochranu životního prostředí jmenoval Trump Scotta Pruitta, radikálního odpůrce teorie o globálním oteplování a o lidském podílu na klimatických změnách.

Ten obviňuje předchozího prezidenta Baracka Obamu z "války proti uhlí" a kritizoval jeho ekologické zákony.

Odmítnutím pařížské dohody ukončil prezident pochybnosti o tom, zda dřívější radikálně odmítavé názory na ochranu životního prostředí a lidský podíl na oteplování po vstupu do Bílého domu přece jen nerevidoval.

Developeři se bojí neznámého, stavět zelená města není jenom hezké, ale v budoucnu bude řada lidí kvůli klimatu migrovat, říká Ashok Bhalotra | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy