Island si předvolal amerického velvyslance poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti sdílel obrázek s mapou, na níž jsou Island i další země zobrazeny pod vlajkou Spojených států. Informovala o tom islandská veřejnoprávní stanice RÚV.
Na mapě sdílené americkým prezidentem jsou pod vlajkou USA nejen Spojené státy, ale i Kanada, Grónsko, Mexiko, Island, Střední Amerika a Karibik. Celé území je pak označeno za Spojené státy americké. Trump obrázek na své sociální síti Truth Social zveřejnil bez vysvětlení.
Šéfka islandské diplomacie Thorgerdur Katrín Gunnarsdóttirová v pondělí předvolala amerického velvyslance na Islandu Billyho Longa, který do funkce oficiálně nastoupil v srpnu. Islandská diplomacie sdělila RÚV, že velvyslanci dala jasně najevo, že "příspěvek byl naprosto nevhodný".
Americké ministerstvo zahraničí, americké velvyslanectví v Kodani a Reykjavíku a americký konzulát v Nuuku na žádosti agentury Reuters o vyjádření okamžitě nereagovaly. Na žádost o komentář neodpovědělo ani islandské ministerstvo zahraničí.
Trumpovy ambice nekončí u Grónska
Trumpova tvrzení z posledních let, že USA musí získat Grónsko, poloautonomní dánské území, vyvolala napětí mezi Washingtonem a Kodaní, a v širším měřítku i v celé Evropě. USA a Dánsko přitom patří k zakládajícím členům NATO.
Island koncem srpna v referendu hlasoval proti obnovení přístupových jednání s Evropskou unií. Někteří zastánci zahájení jednání uváděli obavy o spolehlivost USA jako důvod pro zvážení užších vazeb s EU. Podle analytiků ale nakonec výsledek ovlivnily domácí ekonomické obavy.
Trump příspěvek s mapou sdílel krátce poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Grónska oznámila, že EU poskytne Grónsku investiční balíček 200 milionů eur (4,8 miliardy korun).
Finanční prostředky budou určeny na letošek a na rok 2027 a směřovat mají do řady oblastí od vzdělávání a rybolovu až po lepší satelitní a kabelové připojení, vodní energetiku nebo kritické nerostné suroviny.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová dánské tiskové agentuře v Nuuku sdělila, že Grónsko vyslalo jednoznačný vzkaz. "Grónská vláda i grónský lid opakovaně prohlásili, že nechtějí být Američany," řekla. "Doufám, že o tom nikdo nepochybuje, ať už ve Spojených státech, nebo ve zbytku světa," dodala.
Mohlo by vás také zajímat: Nejdřív dron, pak granát. Německo zasáhla vlna podivných útoků, Putin už reagoval
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Jednání v Miami skončila předčasně, nejspíš jako reakce na Trumpovu dohodu s Putinem
Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.
ŽIVĚ Komunální a senátní volby pokračují druhým dnem, volit se může do 14 hodin
V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.
Irské předsednictví navrhuje nižší rozpočet EU, Nerudovou návrh zklamal
Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.
Krajně pravicoví vítězové udělali překvapivý krok: vstřícný k EU. Míří k novému cíli
Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.
Bartůňkovou v semifinále zradil servis. Siniaková bude bojovat o jubilejní titul
Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.