Trump neplatil roky daně z příjmů, píše vlivný deník. Odvedl jsem stovky milionů, hájí se miliardář

ČTK ČTK
2. 10. 2016 8:47
Podle deníku The New York Times to prezidentskému kanditátovi umožnila velká ztráta z roku 1995. Podle Trumpa list pracuje pro Hillary Clintonovou. Trumpova kampaň také uvedla, že podnikatel musel kvůli zodpovědnosti ke svým firmám a ke své rodině usilovat o to, aby na daních neplatil o nic víc, než kolik po něm zákony vyžadují.
Donald Trump
Donald Trump | Foto: Reuters

New York - Podnikání současného kandidáta na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa vykázalo v roce 1995 tak velkou ztrátu, že je možné, že v dalších 18 letech neplatil žádné daně z příjmu. V sobotu to napsal deník The New York Times (NYT).

Štáb republikánského uchazeče o Bílý dům zprávu deníku odmítl a obvinil list, že pracuje pro Trumpovu demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou. Trumpův štáb zároveň uvedl, že kandidát zaplatil stovky milionů dolarů na jiných daních.

Špatně načasovaný nákup hotelu, chyby při řízení několika kasin a neúspěšný pokus o proniknutí do leteckého byznysu podle NYT způsobily, že Trump za rok 1995 vykázal ztrátu 916 milionů dolarů (22 miliard Kč). Podle listu by se díky tomu mohl snížit jeho zdanitelný příjem po dalších 18 let o 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč).

Trump obvinil newyorský deník, že pracuje pro jeho demokratickou rivalku. "The New York Times, stejně jako všechna zavedená média, je prodlouženou rukou kampaně Clintonové, Demokratické strany a jejich zájmů," uvedl štáb republikánského kandidáta s tím, že deník získal údaje o Trumpově daňové ztrátě nelegálně.

Trumpova kampaň také v prohlášení citovaném agenturou Reuters uvedla, že podnikatel musel kvůli zodpovědnosti ke svým firmám a ke své rodině usilovat o to, aby na daních neplatil o nic víc, než kolik po něm zákony vyžadují. Přesto podle štábu zaplatil Trump za blíže neurčené časové období stovky milionů dolarů na jiných odvodech než je daň z příjmu: například na majetkových daních nebo na daních z nemovitostí.

Trump dlouhodobě čelí v USA kritice, že nezveřejnil svá daňová přiznání za poslední roky, přestože to patří k nepsané tradici kandidátů na prezidentský úřad. Republikán se brání tím, že jeho daňové přiznání je předmětem auditu daňové správy, před jehož uzavřením nemůže prozradit obsažené informace.

Šéfredaktor Aktuálně.cz Pavel Tomášek vyvrací dva mýty o prezidentských volbách ve Spojených státech. | Video: Pavel Tomášek
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy