


USA dávají ruce pryč od Evropy, její protiraketová obrana je po 30 letech škrtů v troskách. Pentagonu navíc kvůli válce v Perském zálivu drasticky dochází munice. Podle nové analýzy britského think-tanku IISS (Centrum pro strategická a mezinárodní studia) existuje jediné rychlé řešení, jak zalepit děravé nebe: nakoupit hi-tech zbraně z Jižní Koreje. Brzda však může přijít z Bruselu.

Evropské státy sice od roku 2022 utratily za protivzdušnou obranu astronomických 50 miliard dolarů, drtivá většina z těchto peněz ale skončila ve Spojených státech. A to je strategická past. Americký obranný průmysl je totiž paralyzován válkou v Perském zálivu a logistickou podporou Izraele.
Čísla prestižního institutu CSIS mluví jasně. Během íránských úderů spotřebovaly státy Zálivu zhruba 800 interceptorů pro systém Patriot. Jenže americký zbrojní gigant Lockheed Martin jich za celý rok 2025 dokázal vyrobit pouhých 620.



Washington navíc v Zálivu vyplýtval až polovinu raket pro extrémně drahý štít THAAD a pětinu námořních střel SM-3. Výsledek? Bílý dům upřednostní obnovu vlastních muničních skladů a Evropu odsouvá na třetí kolej – hned za Indo-Pacifik a Blízký východ.
Evropské nebe je přitom děravé jako cedník. Státy jako Rumunsko, Španělsko nebo Německo odevzdaly své patrioty Ukrajině, východní křídlo NATO zase vyřadilo staré sovětské systémy S-300.
Kontinent sice disponuje skvělými domácími systémy jako německý IRIS-T SLM nebo norsko-americký NASAMS, ty jsou ale navržené na sestřelování dronů a střel s plochou dráhou letu. Proti pokročilým balistickým raketám je Evropa prakticky bezbranná.
Izraelský systém Arrow 3, který kupuje Berlín, zalepí jen zlomek poptávky. A evropská alternativa k Patriotu – francouzsko-italský SAMP/T NG – zase naráží na zoufale pomalé tempo výroby.
Právě proto doporučuje IISS okamžitý pohled směrem k Soulu. Jižní Korea už přitom není v Evropě nováčkem. Podle dat institutu SIPRI se v letech 2021 až 2025 stala po USA druhým největším dodavatelem zbraní na kontinent. Polsko, Rumunsko, Norsko i Estonsko už masivně nakupují korejské tanky, houfnice a raketomety.
Důvod je prostý: Jihokorejci umí dodávat zbraně v rekordním čase a za bezkonkurenční ceny. Rekordmanem v tomto ohledu je Polsko, které dosud nakoupilo 980 jihokorejských tanků K2, 290 raketometů K239 a 672 houfnic K9.
Hlavním trumfem, který teď Soul Evropě nabízí, je protiraketový systém Cheongung II (M-SAM). Tento systém prošel křtem ohněm na Blízkém východě, kde v barvách Spojených arabských emirátů během konfliktu s Íránem zaznamenal šokující, téměř stoprocentní úspěšnost sestřelů (přesně 96 procent). Objednaly si ho už i Saúdská Arábie a Irák.
Obrovskou výhodou Jihokorejců je, že si více než 95 procent komponentů vyrábějí sami doma. Nejsou tak závislí na kolabujících globálních dodavatelských řetězcích jako Američané. Do roku 2028 navíc Soul plánuje ostré nasazení systému L-SAM, což je přímý ekvivalent amerického superštítu THAAD, schopný likvidovat rakety v nejvyšších vrstvách atmosféry.
Přechod pod jihokorejský deštník ovšem nebude bezbolestný a provázejí ho dvě zásadní překážky. První je kapacitní: korejské zbrojovky sice jedou naplno a koncern Hanwha už staví nové závody v Polsku a v Rumunsku, ty jsou ale zatím určené pro těžkou pozemní techniku, nikoli pro složitou výrobu raketových interceptorů.
Druhá facka přichází z Bruselu v podobě unijní finanční iniciativy SAFE. Ta sice nabízí státům EU a Ukrajině nízkoúročené půjčky na nákup zbraní, ale s jasnou podmínkou: minimálně 65 procent celého systému musí být vyrobeno přímo v Evropské unii. A protože Jižní Korea unijním členem není, nákup jejích hotových systémů z evropských peněz je legislativně zablokovaný.
Evropa tak stojí před těžkou volbou. Pokud chce rychle zacelit obří bezpečnostní díru nad svými hlavami a nenechat se vydírat nepředvídatelností amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude muset byrokratické překážky hodit za hlavu. Soul drží v ruce nejlepší karty moderního zbrojního trhu: špičkovou technologii, prověřenou efektivitu z reálné války a průmyslovou dravost, o které se evropskému byznysu může jen zdát.



Smrt devatenáctiletého Finlaye Tarlinga otevřela bolestivou otázku. Má cyklistika příliš mnoho závodů a málo peněz na jejich bezpečnost?



Čtyři mrtvé a pět zraněných si ve středu vyžádal útok ruského dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, uvedly místní úřady. „V důsledku tohoto teroristického útoku zahynuly čtyři osoby. V současné době příslušné služby zjišťují jejich totožnost,“ napsal k útoku na mikrobus na Telegramu náčelník vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.



Bývalý wimbledonský finalista Nick Kyrgios má zastavenou činnost kvůli dopingu.



Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.



Pravnuk legendárního Gastona přišel na svět 5. června a po sedmi letech čekání se pražská zoo dočkala dalšího lachtaního mláděte. Od chovatelů dostal jméno Jabulani, které pochází z jihoafrické zuluštiny a dá se volně přeložit jako „přinášet radost“. Jeho otcem je Eda a právě tím se slavná gastonovská rodová linie v Praze píše dál.