


Měly začít za několik dní – nové sankce proti Rusku. Autorem zákona byl zesnulý vlivný republikánský senátor Lindsey Graham, zákon získal podporu jak mezi republikány, tak demokraty a Donald Trump ho sám minulý měsíc podepsal. Teď ale obrátil.

Měly to být zatím nejtvrdší sankce na hlavní zdroj financování Putinovy války na Ukrajině – export ruské ropy a plynu. Američané mohli uvalit až stoprocentní cla na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které patří mezi pět největších dovozců ruské ropy a plynu. Drastická cla mohli uvalit i na jakoukoli zemi, která vědomě nakoupila ruskou ropu nebo plyn 30 dní po vstupu zákona v platnost nebo patřila mezi pět nejvýznamnějších zemí pomáhajících Rusku obcházet sankce.
S tím je ale nyní konec. Donald Trump pozastavil tento tzv. Grahamův zákon jen několik dní předtím, než měl vstoupit v platnost. Podepsal totiž výjimku, která postihy za nákup ruské ropy a plynu ruší. Zdůvodnil to tím, že to je v národním zájmu Spojených států.
Trump se tím pravděpodobně snaží zabránit otřesům na globálním trhu s ropou před blížícími se doplňujícími volbami do Kongresu. Americký prezident už devátého října oznámil, že Spojené státy dočasně zmírnily některé ze svých sankcí namířených proti ruskému energetickému sektoru výměnou za to, že Rusko obnoví dodávky nafty na světové trhy.
Trumpovým cílem bylo stlačit prudce rostoucí ceny pohonných hmot v USA. Američané sice těží dost ropy pro svou potřebu i na export, mají ale omezené kapacity rafinerií na naftu. A kvůli napjaté situaci na Blízkém východě mohli dovážet menší množství než obvykle. To vyhnalo cenu nafty na amerických čerpacích stanicích až na šest a půl dolaru za galon. Loni touto dobou stála nafta přibližně 3,7 dolaru za galon.
Faktický odklad Grahamova zákona uvítala hlavně Čína a Indie – největší dovozci ruské ropy. Pro oba státy je zároveň americký trh důležitým odbytištěm. Čína na plán amerických sankcí reagovala ostrou kritikou a Indie varovala, že pokud by USA uplatnily 100% cla na indický textil, elektroniku či léky, došlo by k devastačnímu poškození bilaterálních vztahů.
Zákon by dopadl i na některé evropské země. Slovensko a Maďarsko stále odebírají významné objemy ruské ropy a plynu. Obě země tak čelily reálnému riziku, že by spadly do kategorie stíhaných dovozců. Dovozcem velkého množství zkapalněného ruského plynu je ale například i Francie. Zákon tak analytici označují jako „ekonomickou atomovou zbraň“.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Pro řidiče i pro ty, kteří o autech jen rádi čtou. Každý čtvrtek novinky, testy, rozhovory i praktické rady, které využijete za volantem.






Ukrajinské drony ve středu zaútočily na Omsk na Sibiři, vzdálený tisíce kilometrů od hranic. O náletu informoval gubernátor Vitalij Chocenko. Drony podle sociálních médií napadly místní rafinerii, považovanou za největší v Rusku. V Omsku bylo po vyhlášení leteckého poplachu uzavřeno místní letiště, napsala ruská média. Nálet nejspíše trval několik hodin.



Po pádu na únorových olympijských hrách má hvězdná americká lyžařka Lindsey Vonnová za sebou devátou operaci levé nohy. Věří, že byla poslední.



Co přinese nová vládní koalice Starostů, Spolu a Prahy sobě občanům české metropole? Je pravděpodobné, že dojde ke zdražení ročního jízdného MHD. S tím by měla jít ruku v ruce změna parkování v hlavním městě i příprava na zavedení mýta pro vjezd do centra Prahy. A počítá se i s výstavbou nové budovy filharmonie za miliardy korun.



Na poslední mši papeže Lva XIV. na argentinském území ve středu dorazily tři miliony lidí. Podle tiskových agentur to uvedly místní úřady v aktualizovaném přehledu. Papež Argentincům poděkoval za vřelé přivítání a vyzval je k usmíření. Lev XIV. ve středu odcestuje do Peru, kde mnoho let působil jako duchovní a biskup.