Útoky na ruské rafinerie Putina rozzuřily. Podle zdrojů z Kremlu plánuje eskalaci

Putin chce dál eskalovat válku na Ukrajině. Tuto informaci potvrdily agentuře Reuters tři zdroje blízké Kremlu, které si z důvodu zachování bezpečí nepřály být jmenovány. Ruský prezident Vladimir Putin v současné době tvrdošíjně odmítá jednat o míru i o příměří. Důvodem jsou podle zdrojů úspěšné útoky ukrajinských dronů a střel s delším dosahem na ruské ropné rafinerie.

Podle zdrojů Reuters je tak vysoká šance, že Putin bude pokračovat v konfliktu. Jeden zdroj, který se má s ruským prezidentem pravidelně setkávat, uvedl, že Rusko bude s vysokou pravděpodobností v následujících měsících konflikt eskalovat.

Tato prohlášení přišla těsně poté, co americký prezident Donald Trump na summitu v Ankaře prohlásil, že Putin chce údajně válku na Ukrajině ukončit a mírová smlouva už je velmi blízko.

Těsně před odletem na summit Trump dlouho telefonoval jak s Putinem, tak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Putin se údajně během telefonátu snažil Trumpa přesvědčit, aby zatlačil na Ukrajinu, aby se stáhla ze zbylých částí Donbasu, které kontroluje.

Na summitu se Trump potkal se Zelenským, kde diskutovali o tom, jak válku ukončit. Pozitivní zpráva pro Ukrajinu je, že Trump poskytne napadené zemi licenci na výrobu kriticky důležitých interceptorů do systémů protivzdušné obrany MIM-104 Patriot.

Trump také nevyloučil možnost, že určité množství raket by mohlo být do země posláno ze skladů v USA. Bílý dům na žádost o komentář k situaci nereagoval.

Další zdroj agentuře Reuters sdělil, že Putin se stal více zarputilým a je odhodlaný zbývající čtvrtinu Donbasu dobýt.

Ruské jednotky postupují dle amerického think-tanku CSIS necelých 50 metrů denně, ale za cenu 35 000 mrtvých a zraněných každý měsíc. Think-tank i britská rozvědka GCHQ došly k závěru, že Rusové přišli na Ukrajině už o 1,41 milionu lidí, což čítá mrtvé, zraněné i nezvěstné.

Putin příměří odmítá

Putin podle zdrojů agentury navzdory naléhání svých poradců odmítl příměří, které by zmrazilo současné frontové linie, které se táhnou od delty Dněpru po Charkov a Sumy. Ruský prezident prý stále neopustil iluzorní myšlenku, že jeho armáda už brzy Donbas obsadí.

Putin navíc v červnu veřejně odmítl nabídku prezidenta Zelenského na osobní schůzku a dočasné příměří. Místo toho ruští poradci nabídli prezidentovi Zelenskému setkání v Moskvě, což ukrajinská strana odmítla.

„Rusko je připraveno jednat o míru, ale má dostatek kapacit jednat nezávisle a pokračovat ve speciální vojenské operaci,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle ukrajinské rozvědky navíc Putin nejenže nemá sebemenší zájem příměří nebo mír uzavřít, ale naopak plánuje eskalovat situaci, včetně možného napadení východoevropské země NATO.

Ožehavá mobilizace

Podle některých západních vojenských analytiků a bezpečnostních expertů by Rusko k obsazení celého Donbasu potřebovalo spustit mobilizaci. Tento krok je však i v Rusku velmi politicky ožehavé téma a zdá se, že Putin se mu snaží za každou cenu vyhnout.

Naposledy byla částečná mobilizace vyhlášena v září roku 2022 poté, co Rusové přišli o město Cherson a na severní frontě u Charkova je Ukrajinci zahnali za řeku Oskil.

V roce 2022 navíc zhruba milion Rusů uteklo před mobilizací do zahraničí, především na Kavkaz, střední Asie, Emirátů a Turecka. Navzdory tomu se povedlo mobilizovat cca 300 000 lidí.

Ruští vojenští analytici včetně millblogerů (vojenští blogeři na platformách jako je Telegram) otevřeně vyzývají k útokům na evropská města, zbrojovky a logistické huby, odkud je distribuována vojenská pomoc Ukrajině. Tento krok by nepochybně vedl k eskalaci konfliktu a možnému zapojení NATO.

Britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI) tvrdí, že Rusové by se mohli pokusit o izolované útoky, jako jsou například údery pomocí dronů s cílem vyvolat paniku mezi členskými státy Severoatlantické aliance.

Putinova popularita klesá, frustrace roste

Údery na rafinerie, přístavy a sklady paliva a munice v posledních měsících přitlačily Rusko ke zdi. Z psychologického hlediska jsou důležité i útoky na Moskvu a Petrohrad, které připomínají ruské elitě, že válce neutečou.

Důsledky těchto úderů se projevily i na Putinově popularitě, která klesla nejníž od začátku války na zhruba 70 procent.

Frustraci také umocňuje nedostatek benzinu a nafty i v bohatších oblastech Ruska, jako je právě Moskva a Petrohrad. Podle jednoho zdroje právě tyto údery Putina rozzuřily a rozhodl se ještě více terorizovat civilní obyvatelstvo na Ukrajině. V posledních dnech Rusové na Kyjev vyslali balistické rakety, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných.

Během proslovu z minulého týdne ke svým generálům Putin navíc oznámil, že armáda se musí zaměřit na obsazení co nejvíce území, kde by vznikla „bezpečnostní nárazníková zóna“.

Útok na NATO

Bývalý vysoce postavený činitel na ruském ministerstvu obrany Andrei Ilnitsky prohlásil v rozhovoru pro noviny Kommersant, že Rusko by mělo zničit 30 industriálních zón na Ukrajině včetně ocelárny a přístavu v Oděse.

Podle Ilnitského by dalším krokem měly být útoky za pomoci raket na základny NATO v Pobaltí, Rumunsku a továrny v západní Evropě, které dodávají Ukrajině zbraně.

Momentálně ruské jednotky téměř nepostupují a v některých sektorech fronty byly zatlačeny zpět. Ačkoli Putin 3. července oznámil dobytí těžce opevněné Konstiantynivky, která společně s městy Slavjansk a Kramatorsk tvoří opevněný pás země na západě Donbasu, Ukrajinci i západní představitelé toto tvrzení odmítli jako lež.

Podle zdrojů Putin potřebuje dobýt Donbas, aby mohl ruskému lidu přednést „aspoň nějaké vítězství“.