Agentura Reuters a deník Financial Times v uplynulých dnech poslaly své reportéry mezi seniory, kteří v minulých volbách do značné míry rozhodli o Trumpově vítězství nad jeho soupeřkou Hillary Clintonovou. Podle Reuters z průzkumů vyplynulo, že Trump před čtyřmi lety porazil Clintonovou mezi voliči staršími pětapadesáti let o třináct procent.
Nyní mu ale někteří penzisté zazlívají, že podcenil pandemii koronaviru a nechal tak ve štychu právě skupinu, která je nemocí covid-19 nejvíce ohrožena.
Osmašedesátiletý bývalý pracovník společnosti podnikající v energetice Jay Copan řekl Financial Times, že se považuje za republikána a volil minule Trumpa, ale teď podpoří Joea Bidena. Kandidáta Demokratické strany přitom volil naposledy v roce 1976, kdy vyhrál James Carter.
"Jsem hodnotově i ekonomicky konzervativní člověk. V některých věcech jsem Trumpa podporoval a souhlasil s ním. Ale skutečnou krizi jeho prezidentství - koronavirus - nezvládl. Ty jeho tiskové konference, to je zlý sen," říká Copan.
Zpravodaj agentury Reuters navštívil bar ve městě Cortland v Ohiu, kde mu poskytl rozhovor šestašedesátiletý Bill Bevec. "Před čtyřmi lety jsem tady patřil k nejnadšenějším příznivcům Trumpa. Ale totálně to zkazil s koronavirem," uvedl obchodník s nábytkem.
Pak přišel koronavirus…
Podle českého amerikanisty Jakuba Lepše pandemie jednoznačně nahrává Bidenovi.
"Bez covidu by nebyla taková špatná ekonomická situace, jaká v Americe je. Koronavirus sebral Trumpovi jeho hlavní trumf. Kdyby nebyl, tématem voleb by bylo, že lidé mají práci, že ekonomika roste, že Trump snížil daně a poslal lidem další peníze do peněženky, vysvětluje Jakub Lepš deníku Aktuálně.cz a dodává, že nebýt pandemie, stávající prezident by byl favoritem voleb. "Takto to Trump plánoval, vše mu hrálo do karet, ale pak přišel koronavirus," dodává.
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
Podle Lepše ve skupině starších voličů na tom v minulosti byli republikáni lépe. "Minule volili Trumpa do značné míry kvůli tomu, že jim vyhovoval jeho odmítavý postoj k imigraci a globalizaci. Navíc v roce 2016 byl boj proti terorismu druhým nejdůležitějším tématem po ekonomice, bylo to ještě v době, kdy existoval Islámský stát. Spíše starší lidé i na toto slyšeli, jak Trump sliboval, že Islámský stát vybombarduje do pekla. Ale letos terorismus vůbec není téma," uvádí český amerikanista.
Poslední průzkumy v klíčových státech, jako jsou Florida, Ohio, Michigan, Wisconsin, Pensylvánie nebo Severní Karolina, ukazují, že Biden tam Trumpa porazí. "Samozřejmě Trumpovi jsou mnozí voliči stále věrní, ale jeho podpora klesla. Tyto volby jsou více než cokoliv jiného referendem o tom, jak Trump zvládl či nezvládl pandemii koronaviru," píše agentura Reuters.
Kdy budeme znát výsledky amerických voleb?
Nový americký prezident je znám obvykle na konci volební noci podle toho, v kolika státech získá bezkonkurenční náskok. Letos se ale sčítání může protáhnout a 4. listopadu znát vítěze ještě nebudeme. A to z několika důvodů:
-
Přes 100 milionů Američanů, což je rekordní množství, se kvůli koronaviru rozhodlo využít možnost volit korespondenčně. Než se všechny hlasy sečtou, může to trvat několik dní.
-
Korespondenční hlasy začne většina států USA počítat až po uzavření volebních místností, někde v průběhu volebního dne. V některých státech, například v Kalifornii, jde ale poslat hlasovací lístek poštou ještě v den voleb. Takový hlas je platný, i když přijde až po skončení voleb.
-
Poštovní služba bude zavalená a některé hlasy může doručit se zpožděním.
-
Kvůli korespondenčnímu hlasování bude otevřeno méně hlasovacích místností. To znamená i méně lidí ve volebních komisích a pomalejší zpracování hlasovacích lístků.
-
Sčítání korespondenčních hlasů je náročnější kvůli kontrole podpisů na volebním lístku a na registračním listu.
-
Kandidát, který prohraje, může napadnout výsledek voleb. Donald Trump se už nechal slyšet, že výsledky voleb mohou skončit u Nejvyššího soudu. Dokonce řekl, že by mohlo jít o obrovský podvod.
-
Více demokratů volí korespondenčně, panují tedy obavy, že Donald Trump se prohlásí vítězem a pak napadne později došlé hlasy pro kandidáta demokratů Joea Bidena.
