Trump ji chtěl začlenit do USA. Teď Kanada představila úplně jiný plán

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Donald Trump opakovaně vyřkl přání udělat z Kanady 51. stát USA. Zdá se však, že jeho nekompromisní politika vůči tradičnímu partnerovi může mít nakonec úplně opačný efekt. Ottawa se místo toho začíná dívat přes Atlantik a premiér Mark Carney jedná s Evropskou unií o zcela novém typu spojenectví, v rámci něhož by se Kanada mohla stát přidruženým členem sedmadvacítky.

Carney s evropskými lídry intenzivně jedná již několik měsíců. Podle deníku The Wall Street Journal od svého loňského nástupu do premiérského křesla oslovil řadu evropských politiků i členy některých královských rodin ve snaze zjistit, jak by se Kanada mohla k zemím sedmadvacítky více přiblížit.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním, se kterými deník hovořil, Carney pověřil svého zvláštního vyslance pro Evropu, aby prozkoumal nejambicióznější možnosti spolupráce, aniž by se Kanada musela stát plnohodnotným členem unie.

V reakci na informace amerického deníku to v neděli potvrdil i sám premiér, když uvedl, že zkoumá, zda by se Kanada mohla stát přidruženým členem bloku.

„Neusilujeme o členství v Evropské unii. To, o co usilujeme - a o čem zahájíme jednání -, je unikátní spojenectví mezi Kanadou a Evropskou unií. Sdílíme stejné hodnoty, máme stejné priority a naše silné stránky se velmi dobře doplňují,“ sdělil novinářům na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.

Jak by se Kanada mohla „poevropštit“?

Pracovní skupiny v současnosti řeší, jak by konkrétní spolupráce mohla vypadat. Na stole je například zapojení Kanady do evropského trhu v oblastech energetiky, umělé inteligence, kritických nerostných surovin či stále důležitější obrany. V praxi by to mohlo vést k volnému pohybu zboží a pracovníků v těchto klíčových sektorech.

Podle deníku padla během diskusí mezi Carneyem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dokonce i možnost, že by Kanaďané mohli v Evropě žít a pracovat bez nutnosti víz.

V energetice pak Carney prosazuje například výstavbu plynovodů, které by Kanadě umožnily přesměrovat do Evropy plyn proudící dosud přes Spojené státy, stejně jako rozšíření lodní přepravy po arktických trasách.

Trump tlačí Kanadu do náruče Evropy

Pro Kanadu by takový krok znamenal bezprecedentní změnu kurzu po dekádách stále silnějšího propojování kanadské ekonomiky s tou americkou. Dnes je Kanada po Mexiku druhým největším obchodním partnerem USA, směřují do ní přibližně dvě třetiny jejího exportu.

Po loňském návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se však vztahy mezi tradičními partnery zásadně zhoršily. Důvodem jsou rozsáhlá americká cla i Trumpovy opakované výroky o anexi Kanady či její označování za 51. stát USA. Před několika týdny pak Trump vydal exekutivní příkaz k přejmenování Ontarijského jezera na Americké, čímž se vztah mezi oběma zeměmi dále vyostřil.

Podle listu Bílý dům sází na to, že právě hluboká vzájemná závislost obou zemí přivede Kanadu zpět k jednacímu stolu a přiměje ji k ústupkům. Carney se však zjevně domnívá, že tuto dynamiku dokáže změnit.

Nové spojenectví, nebo jen páka na Trumpa?

Cesta k této ambiciózní vizi ale nebude snadná. Evropští představitelé měli mimo jiné vyjádřit obavy, zda Ottawa nevnímá Evropu jen jako dočasnou páku při vyjednávání s Washingtonem. Užší integrace by navíc vyžadovala, aby Kanada přijala část pravidel unie a přispívala do jejího rozpočtu, což by v Ottawě mohlo narazit na otázku národní suverenity.

Jak reálná je společná budoucnost Evropy a Kanady, by mohly napovědět již následující dny. Kanadský premiér je tento týden na návštěvě Evropy, kde ve čtvrtek ve Štrasburku představí svou vizi Evropskému parlamentu.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj