Donald Trump opakovaně vyřkl přání udělat z Kanady 51. stát USA. Zdá se však, že jeho nekompromisní politika vůči tradičnímu partnerovi může mít nakonec úplně opačný efekt. Ottawa se místo toho začíná dívat přes Atlantik a premiér Mark Carney jedná s Evropskou unií o zcela novém typu spojenectví, v rámci něhož by se Kanada mohla stát přidruženým členem sedmadvacítky.
Carney s evropskými lídry intenzivně jedná již několik měsíců. Podle deníku The Wall Street Journal od svého loňského nástupu do premiérského křesla oslovil řadu evropských politiků i členy některých královských rodin ve snaze zjistit, jak by se Kanada mohla k zemím sedmadvacítky více přiblížit.
Podle zdrojů obeznámených s jednáním, se kterými deník hovořil, Carney pověřil svého zvláštního vyslance pro Evropu, aby prozkoumal nejambicióznější možnosti spolupráce, aniž by se Kanada musela stát plnohodnotným členem unie.
V reakci na informace amerického deníku to v neděli potvrdil i sám premiér, když uvedl, že zkoumá, zda by se Kanada mohla stát přidruženým členem bloku.
„Neusilujeme o členství v Evropské unii. To, o co usilujeme - a o čem zahájíme jednání -, je unikátní spojenectví mezi Kanadou a Evropskou unií. Sdílíme stejné hodnoty, máme stejné priority a naše silné stránky se velmi dobře doplňují,“ sdělil novinářům na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.
Jak by se Kanada mohla „poevropštit“?
Pracovní skupiny v současnosti řeší, jak by konkrétní spolupráce mohla vypadat. Na stole je například zapojení Kanady do evropského trhu v oblastech energetiky, umělé inteligence, kritických nerostných surovin či stále důležitější obrany. V praxi by to mohlo vést k volnému pohybu zboží a pracovníků v těchto klíčových sektorech.
Podle deníku padla během diskusí mezi Carneyem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dokonce i možnost, že by Kanaďané mohli v Evropě žít a pracovat bez nutnosti víz.
V energetice pak Carney prosazuje například výstavbu plynovodů, které by Kanadě umožnily přesměrovat do Evropy plyn proudící dosud přes Spojené státy, stejně jako rozšíření lodní přepravy po arktických trasách.
Trump tlačí Kanadu do náruče Evropy
Pro Kanadu by takový krok znamenal bezprecedentní změnu kurzu po dekádách stále silnějšího propojování kanadské ekonomiky s tou americkou. Dnes je Kanada po Mexiku druhým největším obchodním partnerem USA, směřují do ní přibližně dvě třetiny jejího exportu.
Po loňském návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se však vztahy mezi tradičními partnery zásadně zhoršily. Důvodem jsou rozsáhlá americká cla i Trumpovy opakované výroky o anexi Kanady či její označování za 51. stát USA. Před několika týdny pak Trump vydal exekutivní příkaz k přejmenování Ontarijského jezera na Americké, čímž se vztah mezi oběma zeměmi dále vyostřil.
Podle listu Bílý dům sází na to, že právě hluboká vzájemná závislost obou zemí přivede Kanadu zpět k jednacímu stolu a přiměje ji k ústupkům. Carney se však zjevně domnívá, že tuto dynamiku dokáže změnit.
Nové spojenectví, nebo jen páka na Trumpa?
Cesta k této ambiciózní vizi ale nebude snadná. Evropští představitelé měli mimo jiné vyjádřit obavy, zda Ottawa nevnímá Evropu jen jako dočasnou páku při vyjednávání s Washingtonem. Užší integrace by navíc vyžadovala, aby Kanada přijala část pravidel unie a přispívala do jejího rozpočtu, což by v Ottawě mohlo narazit na otázku národní suverenity.
Jak reálná je společná budoucnost Evropy a Kanady, by mohly napovědět již následující dny. Kanadský premiér je tento týden na návštěvě Evropy, kde ve čtvrtek ve Štrasburku představí svou vizi Evropskému parlamentu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
"Nesmím ani na tribunu, pořád mě testují." Vondroušová popsala zvláštní důsledky trestu
Chodí jí zprávy, množí se otázky. Fanoušci Markéty Vondroušové netuší, že čtyřletý trest, který kvůli neodevzdanému antidopingovému vzorku dostala, neznamená jen to, že nemůže hrát tenis. Wimbledonská šampionka teď popsala, jak silně jí zákaz zasahuje i do osobního života.
Půltuna zkázy pro Putina. Británie posílá na Ukrajinu obávanou zbraň
V minulosti už dokázaly zničit cenné ruské válečné lodi, mosty i velitelská stanoviště. Teď jich Velká Británie posílá na Ukrajinu další zásilku – střely Storm Shadow disponují doletem přes 300 kilometrů a půltunovou bojovou hlavicí.
„Peklo to bylo jindy.“ Schillerová chválí vládnutí s SPD. Řekla, jak to má s Okamurou
Když premiér Andrej Babiš hodnotil nepříliš dobré volební výsledky ANO v komunálních a senátních volbách, místopředsedkyně strany a ministryně financí Alena Schillerová vedle něj nebyla – sledovala volby v domovském Brně. Aktuálně.cz se jí proto zeptalo nejen na jejich zhodnocení, ale i na to, jak vidí vztahy ve vládě poté, co premiér opakovaně kritizoval předsedu koaliční SPD Tomia Okamuru.
ŽIVĚ Senátní volby vrcholí, účast je zatím nízká. První politici už odvolili
V Česku začalo v pátek odpoledne druhé kolo letošní obměny třetiny Senátu, v němž bude zvoleno zbývajících 22 senátorů či senátorek z dvojnásobného počtu finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno před týdnem v prvním kole. Volit prvních hodinách hlasování přišlo méně než deset procent voličů, podobně jako v předchozích letech.
Astronomové objevili kosmickou zombie. Něco takového u hvězdy ještě neviděli
Zelené hvězdy dosud patřily spíš do sci-fi, protože podle fyzikálních zákonů by neměly existovat. Astronomové dosud neznali jedinou, která by lidskému oku připadala skutečně zelená. Přesto teď na první narazili. Zářila by přízračným zeleným odstínem – a ještě zvláštnější je důvod proč. Jde o mrtvou „kosmickou zombie“, která do své atmosféry stahuje trosky někdejšího planetárního systému.