V Íránu dál hrozí válka. Nevyzpytatelného Trumpa ženou do boje "jestřábi" Bílého domu

Daniel Anýž Daniel Anýž
21. 5. 2019 13:02
V dubnu 2016 ve svém prvním velkém projevu k americké zahraniční politice tehdejší republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump prohlásil, že jeho země "musí být nepředvídatelná". A jako šéf Bílého domu tuhle taktiku skutečně praktikuje. V přístupu k Íránu ale může vést k válce.
Americký prezident Donald Trump
Americký prezident Donald Trump | Foto: Reuters

Trumpovy výroky a kroky jeho administrativy vůči Íránu v posledních týdnech oscilují mezi přípravou na vojenský útok a smířlivými signály, že Washington žádný ozbrojený střet nechce a vzájemné konflikty je připraven řešit u jednacího stolu.

Před více než dvěma týdny nechal Trump svého "jestřába", poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, prohlásit, že USA posílají do blízkosti Íránu flotilu v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln a také těžké bombardéry B-52.

Ministr zahraničí Mike Pompeo následně během neohlášené návštěvy Bagdádu uvedl, že USA mají k dispozici věrohodné zpravodajské informace o údajných chystaných íránských útocích na americké cíle v oblasti Blízkého východu.

"Chceme být v pozici, kdy si Íránci dvakrát rozmyslí, než by napadli americké zájmy," připojil Pompeo varování, že USA jsou jasně odhodlány na případnou provokaci či atak tvrdě odpovědět.

Jestřábi na vzestupu

List New York Times navíc souběžně informoval, že Pentagon už předložil Trumpově bezpečnostnímu týmu plány možného nasazení masivního, více než statisícového amerického vojenského kontingentu v oblasti Blízkého východu.

"Tento vývoj odráží (rostoucí) vliv Johna Boltona, jednoho z nejostřejších protiíránských jestřábů v (Trumpově) administrativě," napsal k tomu deník.

Už v administrativě George Bushe mladšího John Bolton tlačil na vojenský úder na Írán. A když pak prezident Barack Obama v roce 2015 dokončoval s Teheránem podmínky smlouvy o kontrole íránského jaderného programu, napsal Bolton, že jediným řešením problému "íránské bomby je Írán bombardovat".

Trump sice také Obamovu dohodu s Íránem kritizoval - už v kampani 2016 vyhlásil, že ji zruší. Jako prezident to pak učinil loni v květnu, až po více než roce v úřadě. Bylo to právě po nástupu Boltona na místo jeho poradce pro národní bezpečnost.

V amerických médiích tak před dvěma týdny nebyla nouze o zprávy, jako byla výše citovaná informace New York Times, že v Trumpově bezprostředním okolí převážili zastánci eskalace konfliktu s Íránem s cílem odstranit tamní režim.

Bude válka? Doufám, že ne

Vedle Boltona to byl v minulosti i současný ministr Pompeo, kdo ještě před svým nástupem na místo šéfa diplomacie opakovaně uvedl, že cílem Washingtonu by měla být změna režimu v Teheránu.

K posílení spekulací, že Trump pod vlivem Pompea a především Boltona nyní může směřovat ke konfrontaci s Íránem, ještě přispěla zpráva, že Američané stahují své zaměstnance z diplomatických misí v Iráku.

Sám Donald Trump ale pak v rozmezí několika málo dní všechny předchozí tvrdé a varovné výroky i kroky nejvyšších představitelů své administrativy obrátil o 180 stupňů.

Prohlásil, že hodlá jednat a že čeká na telefonát z Teheránu. Předchozí informace médií o údajném sílícím vlivu Boltona a plánech přesunu amerického kontingentu do oblasti Blízkého východu označil za "fake news".

Lidé z Trumpova okolí navíc médiím následně sdělili, že prezident řekl svému bezpečnostnímu týmu, včetně ministra obrany Patricka Shanahana, že si nepřeje vojenský konflikt s Íránem. A na přímý novinářský dotaz, zda hrozí válka s Íránem, Trump před minulým víkendem odpověděl: "Doufám, že ne."

Jenže už v neděli bylo všechno zase jinak. Patrně v reakci na dvě rakety, které dopadly v Bagdádu nedaleko tamní americké ambasády, vyslal Trump na Twitteru do Teheránu ostré varování.

"Pokud chce Írán bojovat, tak to bude oficiální konec Íránu. Už nikdy neohrožujte Spojené státy!" zahrozil Trump.

Nejistota je dobrá věc

Američtí analytici a komentátoři, kteří se snaží najít logiku v těchto rychle se měnících postojích, upozorňují, že Trump se může snažit opakovat postup, který uplatnil v jednání se severokorejským lídrem Kim Čong-unem.

Trump v roce 2017 také nejdřív eskaloval rétoriku, osobní invektivy i přímé hrozby silou, aby pak zcela obrátil, když severokorejský lídr přistoupil na osobní jednání.

A tento princip překvapování a proměnlivých signálů teď i směrem k Íránu potvrdil sám Trump, když v pátek na Twitter napsal, že "nejistota Teheránu "může být dost dobrá věc".

Podle Geralda Seiba, obvykle velmi dobře informovaného politického analytika listu Wall Street Journal, Trump "takřka určitě nevyhledává konflikt s Íránem".

"Ze všech sil se snaží vyhnout střetům amerických vojenských sil v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a Severní Koreji," tvrdí Seib s tím, že Trump rozhodně nechce eskalovat, nýbrž spíš ukončit americká vojenská angažmá v zámoří.

Bílý dům podle Seiba ve skutečnosti sleduje dva cíle. Zaprvé možnost, že taktika "maximálního tlaku", kdy Washington stupňuje sankce a snaží se Írán "vyhladovět", nakonec přivede Teherán k jednacímu stolu. A Írán pak přistoupí na tvrdší podmínky, než které byly v původní dohodě z roku 2015.

Sázka na kolaps režimu

Druhým kalkulem Trumpova týmu podle Seiba je, že proti současnému režimu v Teheránu se postaví nespokojená, sankcemi vyčerpaná íránská společnost.

Oba tyto scénáře, jak kromě analytika Seiba upozorňuje řada jeho kolegů v novinách nebo také bývalých amerických diplomatů, jsou ale nejen krajně spekulativní, ale především velmi riskantní.

"Írán je mnohem tvrdší oříšek k rozlousknutí. Je mnohem méně izolovaný než Severní Korea, diplomaticky i ekonomicky," připomíná analytik deníku Wall Street Journal.

Konflikt, který si nikdo nepřál?

A navíc, americká taktika "maximálního tlaku" může mít nakonec uvnitř Íránu zcela opačný efekt. "Podle mě íránskému režimu vůbec nehrozí zhroucení. Pokud něco, povede to k podpoře režimu," citoval list New York Times názor poradce z Kongresu, který se zabývá Íránem a má přístup k informacím amerických tajných služeb.

Druhým a podle analytiků ještě mnohem slabším a riskantnějším bodem výše naznačených plánů Bílého domu je možnost nechtěné eskalace konfliktu.

Různé síly, vojenské milice či teroristické skupiny, které Írán v regionu podporuje, ale nemá je zcela pod kontrolou, mohou na vlastní pěst zaútočit na americké síly. Trump by pak patrně musel vojensky odpovědět.

"A sestupná spirála by se roztočila bez ohledu na to, co prezident ve skutečnosti zamýšlel," upozorňuje Gerald Seib na to, že princip nepředvídatelnosti v případě Íránu nemusí zafungovat v Trumpův prospěch, ale může se přímo obrátit proti jeho původním záměrům.

Video: Americký prezident Donald Trump kritizuje dohodu s Íránem

Americký prezident Donald Trump kritizoval dohodu s Íránem, kterou sjednala administrativa jeho předchůdce Baracka Obamy. USA prý teď nabídnou lepší. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 7 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy