reklama
 
 

Krize končí, oznámil Trump. Na tři týdny uvolní vládní finance na platy zaměstnanců

Aktualizováno 26. 1. 2019 6:53
Americký prezident Donald Trump oznámil uvolnění financí pro vládní úřady po dobu tří týdnů, tedy až do 15. února. V projevu z Bílého domu prohlásil, že chce umožnit vyplacení zadržovaných mezd a zajistit normální chod úřadů vážně narušený rozpočtovou krizí. Prezident očekává, že bude následovat debata o zdi na hranici s Mexikem, kterou voličům slíbil před svým nástupem do Bílého domu. V opačném případě prý sáhne k "mimořádným krokům".

Rozpočtová krize vlády vyvolaná sporem o hraniční zeď trvá už 35. den a začíná vážně narušovat činnost státem financovaných organizací, zejména letecké dopravy, ochrany životního prostředí a daňové správy. Podle průzkumů je většina Američanů přesvědčena, že rozpočtový pat vznikl vinou prezidenta.

"Jsem velmi hrdý, že mohu oznámit, že jsme dnes uzavřeli dohodu o ukončení shutdownu a obnovení federální vlády," oznámil Trump v Bílém domě.

Dočasným uvolněním vládních financí tak prezident de facto přijal návrh opozičních demokratů, kteří debatu o posílení ostrahy hranic podmiňovali otevřením vládních účtů nejméně do 8. února.

Podle vůdce demokratů ve Sněmovně reprezentantů Chucka Schumera dnešní Trumpův ústupek znamená, že "znovu dostal důležitou lekci", "Nikdo by neměl podceňovat předsedkyni (Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou), jak to teď Trump zjistil," prohlásil Schumer v narážce na vytrvalý odpor Pelosiové proti Trumpově zatím neúspěšné snaze získat peníze na stavbu zdi.

Trump, stejně jako vedení republikánů v Kongresu, takovou variantu dosud odmítal. Navrhoval opačný postup, tedy nejprve schválení peněz na stavbu hraniční zdi, a poté obnovení finančních toků, bez nichž se část ministerstev a vládních agentur ocitla v nouzové situaci.

Prezident pohrozil vyhlášením stavu nouze

Trump ale zároveň pohrozil, že pokud do 15. února nebude na stole dohoda o hraniční zdi nebo ocelovém plotu, využije svých pravomocí k mimořádným opatřením, tedy pravděpodobně k vyhlášení stavu nouze. To byl hlavě státu umožnilo čerpat bez souhlasu Kongresu peníze na stavbu zdi z fondů určených původně na jiné účely.

Z Trumpova rozhodnutí vyplývá, že vládní úřady by v příštích dnech měly dostat zadržované peníze ze státní pokladny a měly by obnovit řádný chod dosud ochromený krizí. Další postup je podle agentury AP předmětem jednání demokratických a republikánských poslanců, které začalo už ve čtvrtek večer.

Velkou většinu projevu prezident věnoval obhajobě svého návrhu na posílení hranice s Mexikem. Doufá, že jakékoli budoucí řešení bude obsahovat rozhodnutí o stavbě "hraniční zdi, bariéry či plotu, nazvěte to, jak chcete". Zdi po celém světě podle prezidenta "fungují na 99,9 procenta, kamkoli se podíváte".

Naznačil nicméně, že je přístupný návrhům demokratů, kteří místo "středověké" zděné bariéry navrhují "chytrou zeď" využívající drony, čidla, senzory a elektronická zařízení. "Spojené státy nepotřebují dva tisíce mil dlouhou zeď s Mexikem vedoucí od pobřeží k pobřeží," řekl.

Kongres zákon schválil, Trump jej stvrdil podpisem

Prezidentovo rozhodnutí o přerušení rozpočtového schválily obě kongresové komory, jejichž souhlas Trump stvrdil svým podpisem. 

Sněmovna reprezentantů sice v noci na dnešek jednomyslně odsouhlasila uvolnění vládních financí do 15. února, podle očekávání ale odmítla dát Trumpovi požadovanou sumu 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu hraniční zdi, kterou voličům slíbil před svým nástupem do Bílého domu, napsala agentura Reuters.

Podle listu The Washington Post byl hlavním popudem k ústupkům Bílého domu alarmující stav na amerických letištích, která v pátek hlásila výpadky, zdržení příletů i odletů a dlouhé odbavovací fronty.

Trump nicméně po oznámení svého rozhodnutí na Twitteru napsal, že se z jeho strany "v žádném případě nejedná o ústupek".

Podle amerických ekonomů nebude mít absence vládních financí navzdory zmatkům žádný velký dopad na výkon ekonomiky USA. V prvním čtvrtletí se očekává hospodářský růst ve výši 2,3 procenta, pokud by k rozpočtové krizi nedošlo, bylo by to 2,5 procenta.

Jestliže se ale Bílý dům a Kongres nedohodnou a po 15. únoru krize znovu propukne, může být dopad velmi tvrdý, řekl agentuře AP Mark Zandi, hlavní ekonom společnosti Moody's Analytics.

autoři: ČTK, Zahraničí | 25. 1. 2019 19:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama