"U soudů už asi projde". V čem se liší nový imigrační dekret prezidenta Trumpa od toho původního

Hana Vařáková Hana Vařáková
7. 3. 2017 13:42
Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí nový imigrační výnos. Ten ruší předchozí dekret vydaný koncem ledna, který vzbudil velké vášně a protesty. Americké soudy ho taky následně zablokovaly. Nový prezidentský dokument některá předchozí opatření proti imigrantům zmírňuje. Na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti převážně muslimských zemí: Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původnímu dekretu ze seznamu států vypadl Irák. Jaké další změny nový výnos přináší? Podívejte se přehledně.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump v pondělí vydal nový imigrační výnos. Dekret je podle expertů mírnější a taky výrazně srozumitelnější než jeho předchozí verze.

V čem je nový imigrační výnos jiný než ten původní?

Nový imigrační dekret formálně ruší ten první, který Trump vydal koncem ledna.

Ze seznamu zemí, jejichž občanům Washington v minulém výnosu zakázal na 90 dní vstup do Spojených států, vypadl oproti původní verzi Irák. Nově se tak zákaz vztahuje jen na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie.

"Irák je významným spojencem v boji proti Islámskému státu," zdůvodnil tento krok americký ministr zahraničí Rex Tillerson na tiskové konferenci.

Zákaz se týká nových žadatelů o víza. Lidí s platnými vízy a zelenými kartami se netýká. 

Nový dekret stejně jako ten předchozí na 120 dní pozastavuje azylové a uprchlické programy. Se syrskými uprchlíky nebudou americké úřady nakonec zacházet jinak než s běženci ze zbývajících pěti zemí.

Už se na ně nebude vztahovat časově neomezené embargo, ale stejně jako na ostatní výše zmíněná čtyřměsíční lhůta.

Foto: Reuters

Na rozdíl od původního dekretu nový výnos výslovně uvádí, že výjimky budou americké úřady posuzovat případ od případu.

Nový dekret už taky neobsahuje ustanovení, podle něhož měli přednost příslušníci náboženských menšin v dotčených zemích. Kritici vyčítali Trumpovi, že preferuje křesťanské uprchlíky.

Kdy začne nový dekret platit?

Nový imigrační výnos podepsal prezident 6. března, v platnost vstoupí 16. března. Úřady tak budou mít více než týden na přípravu jeho spuštění.

První dekret Trump vydal 27. ledna a začal platit okamžitě. To vyvolalo obrovský chaos zejména na letištích a vedlo to i k soudním sporům.

Proč Trump vydává imigrační výnos?

Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions na tiskové konferenci řekl, že dekret je potřeba kvůli obavám o bezpečnost USA. Připomněl, že 300 uprchlíků nyní vyšetřuje FBI v souvislosti s terorismem. Neupřesnil ale, zda jsou z uvedených šesti zemí.

Jeff Sessions.
Jeff Sessions. | Foto: Reuters

Americký ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly na stejné tiskové konferenci uvedl jako příklad teroristické útoky na USA 11. září 2001. Únosci letadel, která tehdy narazila do newyorských mrakodrapů a Pentagonu, ale pocházeli ze Saúdské Arábie, Egypta, Spojených arabských emirátů a Libanonu. Tedy zemí, kterých se současné omezení netýká. 

Dekret nicméně při výběru rizikových zemí argumentuje podmínkami v dotčených šesti zemích: nacházejí se buď v "aktivních zónách konfliktu" (Somálsko, Jemen, Libye, Súdán a Sýrie) nebo jsou na americkém seznamu podporovatelů terorismu (Írán, Sýrie a Súdán). 

Snese se na nový dekret znovu veřejná kritika?

Nový prezidentský výnos Donalda Trumpa ostře kritizoval Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi, který prohlásil, že uprchlíci nejsou zločinci, ale "obyčejní lidé, nucení uprchnout před válkou, násilím a pronásledováním ve svých domovských zemích".  

Generální sekretář OSN António Guterres se navíc demonstrativně vydal na rychlou návštěvu Somálska, kde podle něj lidé umírají kvůli hladomoru.

Celkové reakce na nový Trumpův výnos k imigraci byly ale zdrženlivější než na původní dekret ze 27.ledna 2017.  

Bude nový dekret čelit soudním sporům?

Nejspíš ano.

Newyorský generální prokurátor Eric Schneiderman podle BBC vydal v pondělí prohlášení, že je připraven Trumpovu administrativu kvůli novému výnosu žalovat u soudu.

"Ačkoliv Bílý dům možná změnil zákaz, úmysl diskriminovat muslimy zůstává jasný," řekl Schneiderman. "Můj úřad podrobně prozkoumá nový dekret a jsem připraven se - znovu - soudit v zájmu ochrany newyorských rodin, institucí a ekonomiky," dodal.

Profesor práva na Cornellově univerzitě Stephen Yale-Loehr uvedl pro list The Guardian, že pro odpůrce výnosu "bude těžší u soudu vyhrát". Upozorňuje, že nové nařízení obsahuje paragrafy, kde jsou uvedené konkrétní bezpečnostní hrozby v dotčených zemích.

"Žalobci budou samozřejmě říkat, že zákaz je skrytě proti muslimům," komentoval Yale-Loehr. "Administrativa ale bude oponovat, že v dekretu se píše, že není založený na náboženství. Bude tedy na soudu, aby rozhodl," dodal profesor práva. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy