


Spekulace o tom, že americký prezident Donald Trump stáhne americké jednotky z Pobaltí, se nakonec nepotvrdily. Do Litvy míří nový kontingent amerických vojáků. Přibližně tisíc příslušníků 2. brigády 1. pěší divize nahradí dosavadní jednotku 1. obrněné divize. Washington tak zachová silnou vojenskou přítomnost přímo mezi Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí.

Litevský prezident Gitanas Nausėda už v úterý oznámil, že nová skupina amerických vojáků je na cestě. Jeho kancelář očekává přibližně stejný nebo vyšší počet vojáků než u předchozí jednotky, tedy kolem tisíce mužů. Americké velení EUCOM přesné číslo zatím nepotvrdilo.
Američané v Litvě působí v rámci operace Atlantic Resolve, kterou Washington zahájil po ruské anexi Krymu v roce 2014. Od roku 2019 tam pravidelně vysílá praporní uskupení a po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 přešel na nepřetržité rotační nasazení.
Nová rotace přichází v době rostoucích obav o bezpečnost východního křídla NATO. Dánská vojenská rozvědka FE tento týden uvedla, že v příštích měsících očekává další zesílení ruských hybridních útoků proti NATO. Za nízké, ale rostoucí označila také riziko omezeného vojenského útoku proti některému členskému státu sousedícímu s Ruskem.
Právě Litva patří kvůli své poloze mezi nejcitlivější místa aliance. Na východě sousedí s Běloruskem a na západě s ruskou Kaliningradskou oblastí. S Polskem ji směrem na jih spojuje pouze úzký Suvalský koridor, který představuje jediné pozemní spojení pobaltských států se zbytkem NATO.
Vilnius proto v posledních letech výrazně posiluje obranu i civilní připravenost. Úřady mají připravené tři hlavní směry evakuace obyvatel hlavního města pro případ vážné krize nebo vojenského ohrožení. Jeden z nich vede přes hranici do polského Podleského vojvodství, zatímco další dva směřují do bezpečnějších částí Litvy.
Nový americký kontingent zároveň kontrastuje s obecnou tendencí snižování počtu amerických vojáků v některých částech Evropy. Washington letos oznámil například odsun přibližně pěti tisíc vojáků z Německa. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě a šéf EUCOM generál Alexus Grynkewich v květnu uvedl, že další okamžité škrty zatím neplánuje, nevyloučil je však do budoucna.
Významnou část obrany Litvy zároveň postupně přebírá německá 45. obrněná brigáda, která má do roku 2027 dosáhnout plné bojové připravenosti. Německo plánuje v zemi trvale rozmístit přibližně pět tisíc vojáků a civilních zaměstnanců Bundeswehru.
Spojené státy naopak dál posilují svoji přítomnost v Polsku. Prezident Donald Trump v květnu oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků. V Polsku už působí kolem deseti tisíc příslušníků amerických ozbrojených sil a v Poznani sídlí předsunuté velitelství amerického V. sboru.
Polský prezident Karol Nawrocki navíc tento týden uvedl, že vznik stálé americké základny v Polsku považuje za otázku času a chtěl by, aby nesla název Fort Trump. Přípravy infrastruktury podle něj už probíhají, konkrétní termín ani konečnou podobu základny ale zatím Varšava neoznámila.
Zdroj: Task and Purpose



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Volby přinesly řadu vítězů, ale také několik výrazných poražených – a to napříč všemi politickými stranami, vládních hnutí ani opozičních subjektů nevyjímaje. Pohár hořkosti si v sobotu vypili jak kandidáti hnutí ANO, tak letití lidovci i pražští Piráti. Zatímco hlasování do horní komory čeká na druhé kolo, v případě zastupitelstev obcí je znát, že na nejednom místě došlo k velkému zemětřesení.



Český útočník Pavel Zacha nasměroval v NHL po mazané přihrávce Davida Pastrňáka hokejisty Bostonu k vítězství, když otevřel skóre duelu s Philadelphií. Na jeho úspěchu měl podíl další Čech, gólman soupeře totiž předvedl proti jeho střele podivný zákrok.



Hnutí ANO patří spolu s dalšími vládními stranami (Motoristé sobě a SPD) k hlavním poraženým letošních komunálních voleb. Platí to hlavně pro největší města republiky. Mezi poraženými je ale také ODS.



Jeden jediný hlas. To je rozdíl mezi druhým a třetím místem v senátních volbách ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou. A také důležitý výsledek pro lidovce. Podle tohoto výsledku by totiž proklouzl do druhého kola klání o křeslo v horní komoře Josef Klement, který je v Senátu předsedou lidoveckého klubu.