Washington - Z Texasu, který začíná sčítat škody po hurikánu Harvey, se prezident Donald Trump ve středu přesune do Missouri. Aby tam v projevu ve městě Springfield učinil hlasitý startovní výstřel.
Podle Bílého domu Trump ve Springfieldu zahájí kampaň, která by měla dospět až k naplnění jednoho z ústředních úkolů jeho prezidentství.
Přijetí velké daňové reformy, která by podle Trumpova týmu měla následně podnítit výrazný růst celé americké ekonomiky.
"Počínaje příštím týdnem se budou prezidentova agenda a celý jeho kalendář točit kolem daňové reformy. Vyrazí na cestu po USA, aby ve velkých projevech vysvětlil nutnost reformy," uvedl Gary Cohn, šéf ekonomické rady Bílého domu, minulý pátek pro britský list Financial Times.
Pomoc pro střední třídu
Springfield v Missouri přitom nebyl podle Bílého domu pro start Trumpovy okružní jízdy vybrán náhodně. O městě se říká, že právě tam "se narodila Route 66". Historická silnice, která procházela ze západu na východ napříč Spojenými státy a které se dnes říká "Main Street of America".
Donald Trump to prý využije k tomu, aby zdůraznil, že jeho daňová reforma a ekonomická politika mají nejvíce pomoci americké střední třídě.
"Přinést daňovou úlevu americké střední třídě a ukončit vychýlenou ekonomiku bylo centrální téma prezidentské kampaně a nyní je to priorita celé administrativy," uvedla mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová o uplynulém víkendu pro CNN.
Letos v dubnu prezident Trump představil základní obrysy daňové reformy. Korporátní daně by se měly snížit ze současných 35 na 15 procent. Systém daní z příjmů fyzických osob by se měl zjednodušit do tří kategorií (ve výši daně 10, 25 a 30 procent) a celková daňová zátěž by měla být nižší.
Jenže tento velmi hrubý rámec z letošního dubna byl zatím také posledním plánem daňové reformy, který Bílý dům veřejně představil.
Reforma nabrala zpoždění
V dubnu přitom ministr financí Steven Mnuchin uvedl, že do srpna bude mít Trumpova administrativa na stole podrobný návrh legislativy. Minulý pátek ale musel připustit, že příprava reformy má zpoždění.
"Mýlil jsem se, O. K.? V tuto chvíli bych řekl, že velmi doufám, že bychom to mohli zvládnout do konce roku, ale ještě to mohu průběžně upravovat," uvedl Mnuchin minulý pátek.
Trumpův ekonomický poradce Gary Cohn pro Financial Times načrtl obdobný harmonogram. Pracovní skupina (takzvaná "Velká šestka"), složená ze zástupců Bílého domů a ze členů Kongresu, se podle něho už dohodla na základní "kostře" reformy. Do několika týdnů by ji měla "obalit masem" a do konce roku by Kongres mohl reformu schválit.
Jak z podmínečných vyjádření samotných členů Trumpova týmu, tak z hlasů uvnitř Kongresu ale vyplouvají na povrch pochybnosti nejen co se týče avizovaného časového plánu, ale zda se vůbec Bílému domu a republikánům v Kongresu podaří reformu prosadit.
Po sedmi měsících v úřadě prezident Trump zatím na svém kontě nemá žádný velký legislativní úspěch. Bílý dům společně s republikány v Kongresu zatím ani nedokázali odvolat reformu zdravotnictví předešlého prezidenta Baracka Obamy a nahradit ji vlastní legislativou.
Další problémy na dohled
Právě tento debakl mezi prezidentem a republikány vyvolal napětí a nedůvěru, které teď mohou ovlivnit i osud daňové reformy. Prezident z neúspěšného pokusu zrušit "Obamacare" veřejně viní vůdčí republikány v Kongresu.
Mezi mimi ale na druhou stranu přibývá těch, kteří pochybují, zda pro ně podpora pro Donalda Trumpa není politickým rizikem. Například Trumpova reakce na shromáždění neonacistů v Charlottesville ve Virginii přiměla některé republikány k výrokům, zda je Trump vůbec způsobilý vykonávat prezidentský úřad.
Dalším problémem je časově napjatý legislativní kalendář Kongresu. V několika příštích týdnech by měl Kongres, který se teprve příští pondělí vrací z prázdnin, uvolnit další finance na chod federální vlády a krátce poté bude potřeba navýšit strop federálního dluhu.
K čemuž nyní přichází další finační požadavek na uvolnění federální pomoci pro hurikánem Harveym postižené oblasti Texasu a Louisiany. A zároveň by se chtěli republikáni ještě jednou pokusit (patrně naposledy) odvolat Obamovu reformu zdravotnictví.
Především v případě financí pro federální vládu se přitom prezident opět může dostat do sporu se svými vlastními republikány. Trump trvá na tom, že součástí schválených peněz musí být i peníze na výstavbu zdi na hranici s Mexikem.
S tím však mají nejen demokraté, ale i někteří republikáni problém. Podle nich jde o zbytečné mrhání penězi. Prezident už nicméně prohlásil, že klidně nechá vládu odstavit, pokud nedostane finance na svoji zeď.
Třetím oříškem, který může daňovou reformu ještě výrazně zbrzdit nebo i zcela zastavit, je samotná složitost legislativy. Jak mezi Bílým domem a Kongresem, tak uvnitř republikánů v Kongresu existují rozdílné pohledy a priority.
Což se jasně ukázalo například na stále otevřené debatě o tom, zda má být součástí reformy nová daň, která by plošně zatížila import zboží do USA.
Kam až může Amerika růst ?
Daňová reforma je ovšem pro prezidenta Trumpa klíčem k možnému naplnění úhelného slibu celé jeho kampaně, že v rámci hesla "Make America Great Again" výrazně oživí celou americkou ekonomiku.
"Proč jsme tak odhodláni pro daňovou reformu?" Gary Cohn upozorňuje, že průměrný hospodářský růst činil od roku 2008 1,5 procenta HDP.
"Myslíme si, že ani dvouprocentní růst není dost dobrý," dodává Cohn k přesvědčení Trumpova ekonomického týmu, že ekonomika USA má až na 3 procenta růstu.
Podle řady nezávislých ekonomů by se ale musely kromě úspěšné daňové reformy naplnit ty nejideálnější scénáře, aby současné Spojené státy na takový růst dosáhly.
A podle některých ekonomů je to zcela nereálné, neboť současná struktura amerického hospodářství už z principu nedokáže generovat takový výkon, jaký Americe přinesl výrobní boom minulého století.
