Trump chce koupit další ostrov. Klíčovou základnu už ale má slíbenou jiný stát

Americká administrativa v posledních měsících opakovaně zdůrazňuje význam Čagoských ostrovů, především v souvislosti s jejich vojenským využitím a strategickou lokalitou. Souostroví v Indickém oceánu je nyní zámořským územím Velké Británie, ta však přislíbila předat svrchovanost nad ostrovy Mauriciu. Nyní ale může být kvůli Bílému domu vše jinak.

Největším ostrovem souostroví je Diego Garcia, kde se nachází strategická americko-britská vojenská základna. Její letecké ranveje jsou dostatečně dlouhé pro strategické bombardéry B-52, tankovací letouny KC-135, průzkumná letadla i transportní stroje.

Nacházejí se zde také rozsáhlé sklady paliva, radarové systémy a řídicí centra. Součástí základny je rovněž hlubokovodní přístav schopný přijímat a zásobovat velká válečná plavidla, včetně letadlových lodí, torpédoborců a ponorek.

Během studené války se ze základny stal jeden z hlavních pilířů amerických operací v regionu. Následně sehrála zásadní roli během války v Perském zálivu v roce 1991 i při invazi do Iráku v roce 2003. Podporovala také operace v Afghánistánu a nověji i údery proti jemenským Húsiům a Íránu, od kterého je vzdálena přibližně 3800 kilometrů.

Dalším důvodem rostoucího významu základny je sílící čínská přítomnost v Indickém oceánu, shrnuje situaci britský think-tank Chatham House.

Důležitosti souostroví si je dobře vědom i Bílý dům a administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Nový plán nejen kvůli Číně

Ta nyní podle informací britského listu The Telegraph připravila návrhy, díky nimž by Spojené státy mohly získat kontrolu nad Čagoským souostrovím včetně ostrova Diego Garcia. Jednou z možností je jeho odkup, který měl Trumpovi údajně předložit ministr financí Scott Bessent, píše list.

Bílý dům tím má reagovat na plán britské vlády předat svrchovanost nad souostrovím Mauricijské republice, kterou část americké administrativy označuje za spojence Číny a Íránu.

Británie začala o předání území Mauriciu jednat v roce 2022 s tím, že by základna zůstala dlouhodobě pronajata a nadále by sloužila britským a americkým ozbrojeným silám. V dubnu 2026 však celý proces uvízl poté, co Spojené státy stáhly podporu této dohodě.

The Telegraph spojuje změnu amerického postoje s tím, že britský premiér Keir Starmer odmítl v prvních dnech války letos v únoru povolit využití ostrova k útokům na Írán. Londýn nakonec udělil Washingtonu souhlas s využitím základny v březnu.

Budoucnost základny je významným tématem americko-britských jednání a Bílý dům o ní s Londýnem pravidelně diskutuje. Pokud by došlo k předání souostroví Mauriciu, Spojené státy se obávají možné špionáže ve prospěch Číny. Američtí představitelé podle médií poukazují na „přísně utajované vojenské kapacity“, které se na základně nacházejí.

Není přitom jasné, od koho by Washington mohl souostroví odkoupit. Podle médií by to bylo možné pouze od Mauricia, který by však nejprve musel získat svrchovanost nad ostrovy od Británie.