


Americká administrativa v posledních měsících opakovaně zdůrazňuje význam Čagoských ostrovů, především v souvislosti s jejich vojenským využitím a strategickou lokalitou. Souostroví v Indickém oceánu je nyní zámořským územím Velké Británie, ta však přislíbila předat svrchovanost nad ostrovy Mauriciu. Nyní ale může být kvůli Bílému domu vše jinak.

Největším ostrovem souostroví je Diego Garcia, kde se nachází strategická americko-britská vojenská základna. Její letecké ranveje jsou dostatečně dlouhé pro strategické bombardéry B-52, tankovací letouny KC-135, průzkumná letadla i transportní stroje.
Nacházejí se zde také rozsáhlé sklady paliva, radarové systémy a řídicí centra. Součástí základny je rovněž hlubokovodní přístav schopný přijímat a zásobovat velká válečná plavidla, včetně letadlových lodí, torpédoborců a ponorek.

Během studené války se ze základny stal jeden z hlavních pilířů amerických operací v regionu. Následně sehrála zásadní roli během války v Perském zálivu v roce 1991 i při invazi do Iráku v roce 2003. Podporovala také operace v Afghánistánu a nověji i údery proti jemenským Húsiům a Íránu, od kterého je vzdálena přibližně 3800 kilometrů.
Dalším důvodem rostoucího významu základny je sílící čínská přítomnost v Indickém oceánu, shrnuje situaci britský think-tank Chatham House.
Důležitosti souostroví si je dobře vědom i Bílý dům a administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ta nyní podle informací britského listu The Telegraph připravila návrhy, díky nimž by Spojené státy mohly získat kontrolu nad Čagoským souostrovím včetně ostrova Diego Garcia. Jednou z možností je jeho odkup, který měl Trumpovi údajně předložit ministr financí Scott Bessent, píše list.
Bílý dům tím má reagovat na plán britské vlády předat svrchovanost nad souostrovím Mauricijské republice, kterou část americké administrativy označuje za spojence Číny a Íránu.
Británie začala o předání území Mauriciu jednat v roce 2022 s tím, že by základna zůstala dlouhodobě pronajata a nadále by sloužila britským a americkým ozbrojeným silám. V dubnu 2026 však celý proces uvízl poté, co Spojené státy stáhly podporu této dohodě.
The Telegraph spojuje změnu amerického postoje s tím, že britský premiér Keir Starmer odmítl v prvních dnech války letos v únoru povolit využití ostrova k útokům na Írán. Londýn nakonec udělil Washingtonu souhlas s využitím základny v březnu.
Budoucnost základny je významným tématem americko-britských jednání a Bílý dům o ní s Londýnem pravidelně diskutuje. Pokud by došlo k předání souostroví Mauriciu, Spojené státy se obávají možné špionáže ve prospěch Číny. Američtí představitelé podle médií poukazují na „přísně utajované vojenské kapacity“, které se na základně nacházejí.
Není přitom jasné, od koho by Washington mohl souostroví odkoupit. Podle médií by to bylo možné pouze od Mauricia, který by však nejprve musel získat svrchovanost nad ostrovy od Británie.



Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.



Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.



Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.